Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  NASA shání návrhy pro let k asteroidu
Vít Straka Vytisknout článek

NASA shání návrhy pro let k asteroidu

Takto budou dva astronauti po příletu zkoumat útržek planetky na lunární orbitě
Autor: Youtube.com

Americká vesmírná agentura otevřela v říjnu dveře průmyslovým firmám, které mají užitečné nápady ohledně iniciativy Asteroid Redirect Mission, přenesení kusu blízko-zemní planetky na oběžnou dráhu okolo Měsíce, kde vyčká příletu astronautů. Co taková mise přinese? A co na ni říkají politici?

Pro lepší orientaci v problematice bude možná dobré se na začátek seznámit se současnými plány vedení NASA a Obamova úřadu ohledně asteroidové mise.

Radarové snímky tělesa 2008 EV5, které používá NASA jako
Radarové snímky tělesa 2008 EV5, které používá NASA jako "šablonu" pro plánování mise ARRM
Autor: wikipedia
Zhruba za pět let má ze Země odstartovat velké bezpilotní plavidlo ARRM, které zamíří k některému blízko-zemnímu asteroidu (přesný cíl momentálně hledají astronomové, nicméně coby referenční bod pro plánování slouží 400metrové těleso 2008 EV5), pomocí tří robotických paží z něj „odloupne“ kus o průměru zhruba 6 metrů a předpokládané hmotnosti od 20 tun výše a následně s nákladem zamíří na lunární orbitu.

Kromě zařízení pro „lámání skal“ bude robotické plavidlo vybaveno také vylepšeným iontovým pohonem, jenž bude poskytovat slabý, ale zato stálý tah, který se hodí právě pro manévrování okolo menších těles. Loď ARRM bude potřebovat silný příkon ze solárních panelů (až 50 kW, což přesahuje dvojnásobek kapacity, kterou dnes mají k dispozici nejlepší komunikační družice), firma Orbital ATK proto již rozpracovává návrh slunečních článků nové generace, tyto budou poskytovat skutečně maximum elektřiny a přitom nebudou tak citlivé na radiaci meziplanetárního prostoru. Na druhé straně pohonného media (xenonu) bude třeba díky efektivitě iontových motorů už jen malé množství, čímž klesne hmotnost plavidla ARRM a nároky na raketový nosič.

Provoz iontových motorů nové generace bude také důležitým testem pro budoucí pilotované expedice k Marsu.

Technici v Glennově středisku NASA připravují plasmové trysky iontových motorů pro plavidlo ARRM (březen 2015) Autor: NASA
Technici v Glennově středisku NASA připravují plasmové trysky iontových motorů pro plavidlo ARRM (březen 2015)
Autor: NASA
V prosinci 2020 odstartuje loď ARRM ze Země buď pomocí nové superrakety NASA SLS nebo se možná využije služeb komerčně dostupných nosičů, hovoříme hlavně o modelech Delta IV Heavy od United Launch Alliance či Falcon Heavy od SpaceX. Dorazí k cílové planetce, provede odběr velkého vzorku a následně udělá velmi významnou věc: posílena 20tunovou hmotností kusu asteroidu loď ARRM poprvé v historii kosmonautiky demonstruje přímo na reálném vesmírném tělese efekt gravitačního traktoru a vlastním pohonem lehce pozmění dráhu planetky, z níž předtím sebrala vzorek. Právě tento scénář je v budoucnu jednou z variant odvrácení impaktu velkého asteroidu na zemský povrch.

Naložena zajímavým materiálem se ARRM přesune na oběžnou dráhu okolo Měsíce a vyčká zde na pilotovanou část celé iniciativy. V prosinci 2025, pět let po startu ARRM, vzlétne z Floridy raketa SLS s lodí Orion a dvoučlennou posádkou. Astronauti vstoupí na lunární oběžnou dráhu, provedou spojení s ARRM a následovat bude dvojice kosmických výstupů, při nichž lidští průzkumníci odeberou větší množství vzorků z kusu asteroidu a vrátí se s ním na Zemi. Nádrže na xenon na palubě ARRM budou mít kapacitu na opětovné naplnění a robotické plavidlo bude tak možné využít k dalším cílům.

 

 

Velmi pěkná animace průběhu Asteroid Redirect Mission (NASA)

 

A co že je nového kolem těchto plánů právě nyní?

Šestnáctého října vyzvala NASA americké průmyslové firmy, aby předložily základní návrh designového a technického řešení lodi ARRM s tím, že solární panely, iontový pohon a vidlice pro odběr kusu planetky dodá zadavatel, pro snížení ceny ARRM bude možno použít existující platformu pro běžné komerční družice. Nyní běží měsíční lhůta, kdy se technické firmy mohou hlásit s kostrami svých nápadů, NASA doufá, že bude mít dostatek peněz ze státního rozpočtu na to, aby vybrala několik firem s nejzajímavějšími vizemi a každé dala milion dolarů na rozpracování návrhu do léta 2016. Pak se již pomalu začne se stavbou vlastního vesmírného plavidla.

Loď Orion se spojila s plavidlem, nesoucím kus asteroidu (alespoň tedy v představě animátora) Autor: NASA
Loď Orion se spojila s plavidlem, nesoucím kus asteroidu (alespoň tedy v představě animátora)
Autor: NASA
Tady ale narážíme na zádrhel: množství zákonodárců nemá zrovna chuť do ARRM nalévat další peníze a ptají se na smysl celého podniku. Vzorky z asteroidů vozí za mnohem nižší náklady automatické sondy (OSIRIS REx, japonská Hayabusa 2, …) a technologie pro lety k Marsu lze otestovat kdekoliv v kosmu bez nákladného tahání kusu planetky. Těmito námitkami se politici stavěli proti návrhu Bílého domu investovat v rozpočtovém roce 2016 do asteroidové mise celkem 220 milionů dolarů, rozhodnout o financích by se mělo do prosince.

Suma sumárum, byť trošku podivný plán na přemístění kusu planetky a jeho průzkum astronauty u Měsíce (Obamova administrativa přišla s tímto konceptem po zrušení návratu Američanů na Měsíc v rámci Bushova programu Constellation, který se beztak ale dostal do finanční „klinické smrti“ a vzdaloval se rychle realizaci ještě za Bushe) nám pomůže kromě rozvoje výzkumu planetek a historie sluneční soustavy otestovat důležité věci pro budoucnost: vylepšený iontový pohon pro cesty na Mars, gravitační traktor pro odvrácení globální katastrofy při zásahu Země větším kosmickým tělesem, manévrování a kosmické výstupy astronautů daleko od Země.

Záleží jen, jaké stanovisko zaujme již brzy nový prezident USA a zda se vůbec k asteroidu poletí. NASA je bohužel na rozdíl od soukromníků závislá na politických rozhodnutích a přísunu prostředků ze státního rozpočtu.

 

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceflightnow.com 26. 10. 2015



O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Srážka Země s asteroidem, Gravitační traktor, Kosmická loď Orion, Asteroid redirect mission


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »