Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Největší objevy družice MAVEN u Marsu

Největší objevy družice MAVEN u Marsu

Mars dnes a v minulosti
Autor: NASA’s Goddard Space Flight Center

Sonda, která na Marsu nepřistane, ba dokonce ho ani nebude fotografovat? Jak nudně to zní! Sonda MAVEN přesně taková je, přesto se jí podařila celá řada objevů. Všechny jen z pozorování horní části atmosféry planety. Sonda oslavila 17. června už 1000. den na orbitě kolem Marsu, je tedy čas ohlédnout se za jejími úspěchy.

Ze Země odstartovala 18. listopadu 2013, k Marsu přiletěla 22. září 2014. Její oběžná dráha má ke kruhu opravdu daleko. Je to neuvěřitelně protáhlá elipsa, po které se přibližuje k Marsu až na 150 km a vzdaluje na 6200 km. To vše zvládne za 4,5 hodiny, takže si umíte představit, že všechna měření probíhají při těsném přiblížení v závratné rychlosti.

Mimochodem, celý název sondy je Mars Atmosphere and Volatile EvolutioN Mission, takže buďme rádi, že se vžila zkratka MAVEN.  A teď už k výsledkům.

1. Rozložení plynného oxidu dusnatého a ozonu v atmosféře je mnohem složitější, než se očekávalo. Zdá se, že dochází k jakémusi putování a výměně plynu mezi dolní a horní atmosférou. Jak a proč? To zatím nikdo neví.

2. Některé částice slunečního větru jsou schopny proniknout neočekávaně hluboko do horní atmosféry. Logicky bychom čekali, že budou spíše odkloněny kolem planety díky ionosféře, jak to známe i na Zemi. Proč se to neděje? Tento průnik je umožněn chemickými reakcemi v ionosféře, které přemění nabité částice slunečního větru na neutrální atomy. Ty už pak nepodléhají elektromagnetickým silám a jsou schopny proniknout hluboko do atmosféry.

3. Sonda MAVEN provedla první přímé pozorování vrstvy kovových iontů v ionosféře Marsu, které přilétají s meziplanetárním prachem dopadajícím do atmosféry. Tato vrstva je přítomna vždy, ale dramaticky se zvětšila těsným průletem komety Siding Spring kolem Marsu v říjnu 2014.

4. MAVEN identifikovala dva nové typy polární záře. Ty jsou označovány jako "difuzní" a "protonové". Na rozdíl od pozemských polárních září, tyto nesouvisí ani s globálním, ani lokálním magnetickým polem. Jsou způsobeny přílivem částic ze Slunce vyzařovaných různými typy slunečních bouří. Když částice z těchto bouří narazí na atmosféru Marsu, mohou dočasně zvýšit rychlost ztráty plynu z atmosféry Marsu do okolního vesmíru na desetinásobek nebo více.

5. Interakce mezi slunečním větrem a planetou jsou vůbec nečekaně složité. To vyplývá z nedostatku vnitřního magnetického pole Marsu a výskytu malých oblastí magnetizované kůry, které mohou ovlivňovat příchozí sluneční vítr v regionálních měřítcích.

6. Sonda MAVEN pozorovala úplnou sezónní změnu množství vodíku v horní atmosféře, a potvrdila, že se v průběhu celého roku liší o faktor 10. Zdrojem vodíku v horní atmosféře je voda ve spodní atmosféře, rozložená na vodík a kyslík slunečním světlem.

7. Sonda MAVEN použila měření izotopů v horní atmosféře, aby zjistila, kolik plynu bylo v průběhu času ztraceno. Mars přišel pravděpodobně už o 2/3 atmosféry. Vzdušný obal planety, kdysi bohatý na oxid uhličitý, zajišťoval na povrchu vyšší teplotu a tedy příznivější klima. Na planetě tekly řeky a voda v kapalném stavu nebyla vzácností.

Sonda je v dobré kondici, tak ji přejme další porci objevů!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA



O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Atmosféra, Mars


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »