Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Opportunity na začátku další dvouleté mise

Opportunity na začátku další dvouleté mise

Opportunity
Autor: NASA

Nedávno uplynulo 4444 marsovských dnů, které už vozítko Opportunity strávilo na povrchu Marsu. Od přistání v lednu 2004 na plánovanou tříměsíční misi, zvládl rover cestu od kráteru ke kráteru a dlouhá léta také studoval duny při cestě pláněmi Meridiani. Vědci se už v podstatě dostali všude tam, kde chtěli. Především jsme mohli zblízka pozorovat menší i velké krátery a horniny na valech obřího kráteru Endeavour. Podrobný průzkum prokázal, že marsovské horniny v této oblasti byly kdysi ovlivněny vodou a o to šlo především. Během cesty vozítko překonalo řadu rekordů, jako třeba v překonání prvního maratónu na Marsu, nebo že jde o nejdéle trvající misi na povrchu. Dnes už to považujeme za samozřejmost, ale když přišla první marsovská zima a nebo první velká bouře, panovaly oprávněné obavy o přežití roveru, ale pokaždé se ukázalo, že vozítko je nezlomné a dokonce prodělává samočistící procesy. Nyní začíná další dvouletá prodloužená mise.

Tým dostal nedávno zelenou k již 10. prodloužení mise o další dva roky, což je skvělá zpráva už i s ohledem na naše obavy v loňském roce. Slavilo se také 40 let od přistání Vikingu. Jednička přistála 20. července 1976, dvojka 7. srpna. Mezitím však dorazilo na pláně Meridiani jaro a robot se dal do další intenzivnější činnosti. Pomalu končíme s průzkumem údolí Maratónu a už se chystá jízda za dalšími zážitky. A máme se na co těšit. V plánu je prý návštěva míst, která dosud žádný marsovský robot nenavštívil a čeká nás prý další náročné testování vozítka. Předtím ještě Opportunity dokončí svou práci v Marathon Valley.

Mapa polohy Opportunity k solu 4453 v srpnu 2016 Autor: NASA/JPL/MSSS/Phil Stooke
Mapa polohy Opportunity k solu 4453 v srpnu 2016
Autor: NASA/JPL/MSSS/Phil Stooke

Během července ještě vozítko studovalo horniny na podkladu údolí Maratónu, ale s koncem měsíce se přesunulo blíže severnímu okraji údolí a fotografovalo zde nejvíce východně položené skalní výchozy panoramatickou kamerou. Jakmile bude fotografování dokončeno, čeká nás zmíněná nová prodloužená mise.

Červené zóny v horninách Marathon Valley na Marsu Autor: NASA/JPL-Caltech/Cornell/ASU
Červené zóny v horninách Marathon Valley na Marsu
Autor: NASA/JPL-Caltech/Cornell/ASU
Maratónské údolí bylo vybráno jako vhodná lokalita pro výzkum během poslední marsovské zimy. Jednak mělo vhodně orientované svahy k tomu, aby mohlo být solárními panely napájené vozítko co nejvíce nakloněno ke slunci a také proto, že orbitální družice Mars Reconnaissance Orbiter zde pozorovalo zvýšený výskyt jílovitých minerálů, které vznikají za působení vody (smektity ze skupiny fylosilikátů). Minerály, které zde Opportunity objevila byly nejen nejstaršími takovými horninami, jaké byly dosud na povrchu Marsu zkoumány, ale vozítko vyfotografovalo zóny, kde voda pronikala na povrch (viz červené zóny na obrázku vpravo). Když v období mezi třemi a čtyřmi miliardami let nazpět vznikl kráter Endeavour, vznikaly zde jílovité usazeniny v přítomnosti relativně malého množství vody. V těchto horninách však můžeme pozorovat červené pruhy, kde voda prýštila ve velkém množství a zůstávala zde po dlouhou dobu.

Carl Sagan u modelu přistávacího modulu Vikingu Autor: NASA
Carl Sagan u modelu přistávacího modulu Vikingu
Autor: NASA
S koncem mise v Marathon Valley se přešlo i ke změně v názvech zkoumaných míst. Dosud názvy souvisely s americkými průzkumníky Lewisem a Clarkem, nyní se na počest Vikingů z let sedmdesátých přešlo na názvy podle kamenů v okolí míst přistání těchto sond. Mezi prvními úspěšnými sondami na povrchu Marsu a posledními vozítky je jedno významné pojítko. V týmu Viking a mnoha dalších sond na oběžné dráze i na povrchu Marsu (včetně Opportunity a Curiosity) je totiž významně zapojen Raymond Arvidson, geolog a dnes jeden ze zástupců šéfa mise. Nejznámější jméno spojené s Vikingy je však bezpochyby člověk na obrázku, Carl Sagan.

Další plán je následující. Vozítko by se mělo vydat na jih k okraji údolí (Knudsen Ridge) a mělo by se pokusit proniknout jeho okrajem a zatočit vlevo, což v praxi znamená z kopce dolů směrem k plochému dnu kráteru Endeavour. Kdyby se mezera v okraji údolí (zvaná Lewis & Clark Gap) ukázala jako příliš obtížná na opuštění údolí, jelo by se dále na jih a teprve poté podél údolí z kopce dolů. Pokud půjde vše dobře, vozítko bude při cestě z kopce zároveň cestovat v čase marsovskou geologickou minulostí.

Cape Byron, kráter Endeavour Autor: HiRISE/NASA/JPL
Cape Byron, kráter Endeavour
Autor: HiRISE/NASA/JPL
A dál? Opportunity by měla dostat příležitost opustit část valů kráteru s vrcholkem Tribulation a popojet k dalšímu, zvanému Cape Byron. A mohli bychom se opakovat, ale i zde by mělo navštívit horniny, jaké žádný robot na Marsu dosud nespatřil. Nachází se zde velmi staré, vodou utvářené strouhy z Noachianské éry (před 3,7 až 4 miliardami let). Když vezmeme v potaz, že podle našich představ byl v té době Mars velmi podobný Zemi, máme se jistě na co těšit.

Mimochodem, na Univerzitě John Hopkins v Laboratoři aplikované fyziky (JHUAPL), proběhla právě 29. července tisková konference, na které bylo prezentováno, že v současnosti pozorované strouhy na valech kráterů by neměly být utvářeny vodními bahnotoky, protože zde nejsou stopy po působení vody, ani vhodné minerály. Předpokládá se, že je utváří namrzající a poté uvolňovaný led oxidu uhličitého. Samozřejmě strouha v oblasti Cape Byron je úplně jiná, ale o to napínavější další průzkum může být. Ani vědci, geologové, si nejsou dnes jisti, jak vznikla. Zda rychlým nebo pomalým proudem vody, náhlým bahnotokem a podobně.

Úplně nejzazší výhled mise naznačuje, že Opportunity by se poté měla vydat na úplné dno kráteru a snad studovat obří dunové pole, které se zde nachází. Navíc se po cestě nachází čerstvé impaktní krátery. Vozítko je úměrně svému věku ve velmi dobré kondici a všichni se shodují, že nás čeká možná nejnapínavější část celé mise.

Kameny Bashful a Bashful II na Marsu. Viking 1 a Opportunity Autor: NASA
Kameny Bashful a Bashful II na Marsu. Viking 1 a Opportunity
Autor: NASA

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Emily Lakdawalla, The Planetary Society Blogs
[2] Fórum Unmannedspaceflight.com

Převzato: Kosmonautix.cz



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mars, Opportunity


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »