Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sluneční záření v obdobích minima je neuvěřitelně konstantní

Sluneční záření v obdobích minima je neuvěřitelně konstantní

Slunce 27. 9. 2008
Autor: SOHO/ESA/NASA

Na základě více než půl století dlouhé řady pozorování japonští astronomové zjistili, že intenzita mikrovlnného záření přicházejícího ze Slunce v obdobích minima sluneční činnosti za uplynulých pět slunečních cyklů byla pokaždé shodná, i přes velké rozdíly v období maxima jednotlivých cyklů.

V Japonsku pokračovalo průběžné měření slunečního mikrovlnného záření na čtyřech frekvencích (1,0; 2,0; 3,75 a 9,4 GHz), které započalo v roce 1957 na Toyokawa Branch of the Research Institute of Atmospherics, Nagoya University. V roce 1994 byly radioteleskopy přemístěny do NAOJ Nobeyama Campus, kde pozorování pokračují i v současnosti.

Skupina astronomů, jejímž vedoucím byl Masumi Shimojo, odborný asistent na NAOJ Chile Observatory, a další členové z Nagoya University, Kyoto University a Ibaraki University, analyzovala více než šedesátiletou řadu pozorování mikrovlnného záření Slunce těmito radioteleskopy. Zjistili přitom, že intenzita mikrovlnného záření a spektra mikrovlnného záření v obdobích minim sluneční činnosti za uplynulých pět cyklů byla pokaždé stejná. Naproti tomu během period maxima sluneční činnosti se jak intenzita mikrovlnného záření, tak i spektra v jednotlivých maximech měnila.

Pozorování slunečního mikrovlnného záření pomocí radioteleskopů v roce 1957 (vlevo nahoře) a dnes (vlevo dole). Pozorování fluktuací slunečního mikrovlnného záření v průběhu 60 let (vpravo nahoře) a sluneční mikrovlnné spektrum v každém slunečním minimu (vpravo dole). V pozadí je sluneční disk vyfotografovaný rentgenovým dalekohledem na palubě japonské kosmické observatoře Hinode. Autor: NAOJ/Nagoya University/JAXA
Pozorování slunečního mikrovlnného záření pomocí radioteleskopů v roce 1957 (vlevo nahoře) a dnes (vlevo dole). Pozorování fluktuací slunečního mikrovlnného záření v průběhu 60 let (vpravo nahoře) a sluneční mikrovlnné spektrum v každém slunečním minimu (vpravo dole). V pozadí je sluneční disk vyfotografovaný rentgenovým dalekohledem na palubě japonské kosmické observatoře Hinode.
Autor: NAOJ/Nagoya University/JAXA
Masumi Shimojo k tomu říká: „Jiná systematická dlouhodobá pozorování než pozorování slunečních skvrn jsou v astronomii výjimečná. Je to velmi důležité vzhledem k tomu, abychom zjistili trend daného jevu překračující jednotlivé sluneční cykly. Je to významný krok k porozumění vzniku a zesilování magnetických polí Slunce, která generují sluneční skvrny a další aktivitu Slunce.“

Slunce prochází jednotlivými cykly zvýšené aktivity a klidné periody přibližně každých 11 let. Tento „sluneční cyklus“ je především spojován s počtem slunečních skvrn, avšak existují i jiné typy sluneční činnosti. Tudíž určování počtu slunečních skvrn není dostačující k pochopení komplexních podmínek probíhající sluneční aktivity.

Mikrovlny jsou dalším indikátorem sluneční činnosti. Na rozdíl od slunečních skvrn mohou být pozorovány i při zamračené obloze. Navíc sledování mikrovln na více frekvencích poskytuje možnost výpočtu vzájemné intenzity na jednotlivých frekvencích (což označujeme jako spektrum).

 
 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] nro.nao.ac.jp

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Slunce, Sluneční činnost, Mikrovlnné záření


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »