Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Teče po povrchu Marsu voda?
Vít Straka Vytisknout článek

Teče po povrchu Marsu voda?

Animace letu sondy MRO nad povrchem Marsu
Autor: NASA

NASA a její průzkumné automaty nedávno přinesly další střípek do příběhu planety Mars a ukázaly něco, co mohou být stopy po nedávném průtoku slané vody. Co by to znamenalo pro pátrání po možnostech tamního života?

Velké heslo „Tajemství Marsu je rozluštěno“ provázelo tiskovou konferenci amerických vědců, kterou NASA avizovala na 28. září v podvečer našeho času. Nic moc bližšího nebylo předem známo a tak se otevřel prostor spekulacím, spíše pro pobavení si uveďme jednu konkrétní z českého internetu:

„To zní zajímavě, už se těším. Jen aby ta zpráva nebyla jen nějaká kachna.“

„Náhodou, kdyby našli na Marsu kachnu, to by byla celkem senzace!“

Když nadešel čas, tiskovku vysílala živě TV NASA. Pod náporem zájemců o šokující novinku z Marsu sice videostream mohutně kolaboval, podrobnosti však záhy převzaly americké servery, referující o vesmíru.

Model stop stékající vody po stěně kráteru Garni, složený za pomoci dat z přístroje HiRISE na družici MRO. Kanálky mají délku řádově stovek metrů. Autor: spaceflightnow.com
Model stop stékající vody po stěně kráteru Garni, složený za pomoci dat z přístroje HiRISE na družici MRO. Kanálky mají délku řádově stovek metrů.
Autor: spaceflightnow.com
Za novým objevem stojí americká sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter), která brzy oslaví výročí deseti let své práce na dráze okolo Rudé planety. V roce 2010 si tehdejší student University of Arizona Lujendra Ojha všiml na snímcích z MRO podivných tmavých proužků, které se v letním období (při teplotách kolem – 23 °C) v rovníkových oblastech planety objevovaly na svislých stěnách kráterů či kopců a na zimu, po ochlazení, zase mizely.

Automatická myšlenka napovídala, že tudy může čas od času protékat pramínek vody, podivné tmavé kanálky byly navíc nalezeny na více a více místech. Přítomnost kapalné vody na povrchu Marsu a její stékání z kopců či po vnitřních stěnách kráterů se vědcům jevila silně nepravděpodobná kvůli nízkému tlaku a teplotám hluboko pod bodem mrazu, které panují na Rudé planetě, a spíše se přikláněli k nějakému sesuvu písku a kamení.

Přelom však přinesla data ze spektrometru sondy MRO, která v místě mnoha podivných tmavých „kanálků“ ukázala přítomnost vodou nasycených solí, v chemii známých jako perchloráty, setkáváme se s nimi především na pozemských pouštích a v laboratoři tyto látky dokázaly, že umí zabránit zamrznutí kapalin dokonce až při teplotě kolem 70 °C pod nulou.

Perchloráty v půdě Marsu detekoval už modul Phoenix, rover Curiosity a snad i sondy Viking v 70. letech minulého století, překvapením je spíš jejich přítomnost konkrétně v místech, která připomínají čerstvé stopy tekoucí vody.

V každém případě, objev vodou nasycených solí v těchto malých kanálcích znamená, že vznikly za přítomnosti kapalné vody,“ komentuje objev Ojha.

Nesmíme také zapomínat, že kanálky se periodicky objevují a zase mizí, nejde tedy o pozůstatek žádné vzdálené minulosti. Perchloráty v nich snižují teplotní hranici, při které mrzne solný roztok, jde o podobný jev, jako když v zimě solíme silnice a chodníky, aby sníh a led brzy roztál.

Velmi podobný model z dat MRO, rekonstruující kanálky tentokrát ve stěně kráteru Horowitz. Stoky mají délku cca fotbalového hřiště. Autor: NASA
Velmi podobný model z dat MRO, rekonstruující kanálky tentokrát ve stěně kráteru Horowitz. Stoky mají délku cca fotbalového hřiště.
Autor: NASA
S trochou nadsázky tedy lze říct, že po povrchu Marsu čas od času teče pramínek slané vody.

Těžko říct, kde přesně je její zdroj, může vytékat z prostoru pod povrchem Marsu, může jít i o absorpci vodní páry z tenké místní atmosféry perchloráty, které se poté rozpustí a zanechají po sobě v rudém písku tekutinu. Statistické výpočty na základě dat z MRO ukazují na globální přítomnost až 95 milionů litrů kapalné vody, je však rozptýlena na širokých plochách a spíše než klasické kaluže připomíná vrstvy mokré soli.

Mars nás stále překvapuje, kdysi dávno, před miliardami roků, to navíc nebyla jen zmrzlá, radiací bičovaná poušť, jakou dnes brázdí průzkumné rovery. Víme, že Mars v minulosti měl řeky, jezera, teplejší podnebí a hustší atmosféru, Curiosity ukázala, že na Marsu v dávné minulosti panovaly podmínky, ve kterých by teoreticky dokázaly žít mikroorganismy, jaké známe zde na Zemi. Nejnovější objev samozřejmě opět poškádlil fantazii hledačů marťanského života.

Prakticky kdekoliv, kde je tekoucí voda, ať už je to pod povrchem Země či v nějaké suché oblasti, tam nacházíme život,“ říká James Green, šéf divize NASA pro planetární výzkum. „Přesto jsme ještě nenašli odpověď na otázku, zda existuje život i mimo Zemi.“

Ještě trošku dále jde Alfred McEwen z vědeckého týmu mise MRO: „Teď už určitě víme, že někde pod povrchem Marsu je voda, na jeho povrch navíc v minulosti dopadaly meteority ze Země, vlastně jsme kontaminovali Rudou planetu. Víme, že mikroorganismy dokážou přežít cestu vesmírem uvnitř horniny. Takže podle mého názoru je pravděpodobné, že někde pod tím rudým povrchem žijí mikroorganismy.“

Kolegové pány však krotí – zdaleka není jasné, zda na Marsu něco žije, začít teď musíme s upřesněním, jakou teplotu a koncentraci solný roztok na Marsu má.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA 28. 9. 2015
[2] Spaceflightnow.com 28. 9. 2015



O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Voda na Marsu, MRO-Mars Reconnaissance Orbiter, Mars


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »