Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Třífázový únor vs. Modrý úplněk
Veselý Jan Vytisknout článek

Třífázový únor vs. Modrý úplněk

Největší úplněk 2013. Autor: Brad Wood.
Největší úplněk 2013.
Autor: Brad Wood.
Letošní únor obsahoval jen tři ze čtyř hlavních měsíčních fází. Zcela chyběl nov, protože ten minulý nastal 30. ledna a další až 1. března. Situace, kdy jedna z hlavních fází Měsíce v únoru chybí, je překvapivě vzácná, což zvlášť vynikne v porovnání s ostře sledovanými Modrými Měsíci.

Mohlo by se zdát, že na tom vlastně nic není. Únor má většinou 28 dní, někdy 29 dní, což je méně než činí průměrná délka synodického měsíce, takže občasný výpadek jedné z fází (nov, první čtvrť, úplněk, či poslední čtvrť) se jeví samozřejmostí. Není tomu tak hlavně proto, že na to, aby se v kalendáři objevily značky pro všechny čtyři fáze, stačí doba o týden kratší než synodický měsíc. Neboli celý synodický měsíc je doba od novu do novu, ale nám stačí doba od novu do poslední čtvrti. A ta se i do února vejde s rezervou.

Přes to se občas stane, že se na únor připadnou jen tři hlavní fáze. To jsme zažili letos, minule tato situace nastala v roce 2012 a příště to bude až v roce 2018. Předchozí věta nenaznačuje, že by „třífázový únor“ byl nějakou vzácností, jenže v roce 2012 tato situace nastala poprvé v tomto století a po roce 2018 budeme na její zopakování čekat až do roku 2031. Za celé 21. století se tento kalendářní jev objeví jen 16x.

To je dost malá četnost, zvlášť v porovnání s tzv. modrými Měsíci. O zabarvení Měsíce v tomto případě vůbec nejde, to je, minimálně v astronomické komunitě, zřejmě známo. Nejrozšířenější interpretace, že se jedná o kalendářní měsíc, v němž se vyskytují dva úplňky, nebo ještě častěji, že jde právě o ten druhý úplněk v kalendářním měsíci, je nesprávná.

Fráze „once in a Blue Moon“ se používala už za dob Shakespearových a znamená přesně totéž, co „jednou za uherský rok“, tedy abstraktní vyjádření malé četnosti nějakého (nikoli nutně astronomického) jevu. Zřejmě až na začátku 19. století získal pojem Blue Moon konkrétní astronomický obsah. V amerických farmářských ročenkách najdeme dodnes spoustu astronomie. Není se čemu divit, vždyť přírodní cykly, jimiž měříme čas a podle nichž plánujeme zemědělské práce, jsou spojeny s pohyby Země, okrajově i se střídáním fází Měsíce. Jednotlivé měsíční úplňky mají ve framářském kalendáři svá jména. Například Harvest Moon je docela srozumitelný. Na každé roční období připadají tři systematicky pojmenované úplňky. Ve slunečním kalendáři, který používáme, se však do jednoho ročního období občas vejdou čtyři úplňky. V takovém případě jedno jméno chybí. Protože ale na úplňky navazují i další události či svátky (například Velikonoce), je v tomto systému potřeba, aby roční období končila vždy úplňky se stejným jménem – za úplněk navíc je tedy považován ten třetí v daném období. A aby nezůstal bezejmenný, začali jej nejpozději počátkem 19. století ve farmářských ročenkách označovat jako Blue Moon. Česky bychom měli říkat spíš Modrý úplněk než Modrý Měsíc/měsíc, aby bylo jasné, že jde o konkrétní fázi Měsíce a ne o celý kalendářní měsíc.

Původní konstrukce modrých úplňků podle farmářských ročenek je dost složitá. A tak se stalo, že došlo k omylu. V březnovém čísle amerického časopisu pro astronomy amatéry  Sky&Telescope z roku 1946 vyšel článek „Once in a Blue Moon“, který celou věc dokonale zamotal. Tvrdí se v něm, že Blue Moon je kalendářní měsíc, do nějž se vejdou dva úplňky. Česky bychom v tomto případě mohli mluvit o modrém měsíci (s malým m, protože jde o kalendářní měsíc). Připustit lze i interpretaci, že modrý je ten druhý z úplňků v daném měsíci, pak by to byl opět Modrý úplněk. Tato mnohem jednodušší konstrukce se ujala a začala šířit po světě, takže se stala jakousi novodobou tradicí a většina lidí ji dnes považuje za správnou. O tom, že jde vlastně o falešný Modrý Měsíc či úplněk, nic netuší. Po šedesáti letech redaktoři časopisu Sky&Telescope omyl svého dávného kolegy odhalili – v článku „What’s a Blue Moon?“ z července 2006. Na nápravu je už ale zřejmě pozdě. Módní, i když nesprávná, definice Modrého úplňku už zapustila kořeny.

Máme tedy dvě definice Modrého úplňku:

  1. Modrý úplněk je třetím úplňkem v ročním období, jež obsahuje celkem čtyři úplňky (původní, správná definice) – může nastat jen v květnu, srpnu nebo listopadu; teoreticky také v únoru, ale protože zima je na severní polokouli nejkratším obdobím, za celé 21. století žádný Modrý úplněk na únor nevyjde.
  2. Modrý úplněk je druhým úplňkem v jednom kalendářním měsíci (moderní, nesprávná definice) – může připadnout na kterýkoli kalendářní měsíc s výjimkou února.

Bez ohledu na osobní sympatie k první či druhé variantě lze zjistit, že podle obou verzí definice se jev opakuje s přibližně stejnou četností; podle té první je jen o něco vzácnější. V tabulce najdeme přehled měsíčních úplňků pro celé 21. století. Tabulka (ke stažení níže v PDF, příp. online na stránce www.astrohk.cz/faq)platí pro středoevropský čas – v jiných časových pásmech může úplněk, pokud nastává blízko naší půlnoci, připadnout na jiné datum. Světle modrým pozadím jsou označeny Modré úplňky podle klasické definice, šedé pozadí políček tabulky určuje Modré úplňky podle „moderní tradice“. Když je přepočítáme, zjistíme, že klasických Modrých úplňků připadá na 21. století celkem 37, zatímco těch falešných 41.

Vraťme se teď k porovnání s četností únorů, do nich se vejdou jen tři hlavní měsíční fáze. Částečně srovnáváme nesrovnatelné – v únoru připouštíme absenci kterékoli z fází v jediném z kalendářních měsíců, v případě Modrých úplňků jde o jedinou fázi, jež se vyskytuje dvakrát ve kterémkoli měsíci či čtyřikrát v jednom ročním období.  Pokud však jde o vyjádření obecného pocitu vzácnosti daného jevu, můžeme, doufejme, takové srovnání připustit.

V tabulce jsou „třífázové únory“ vyznačeny žlutozeleným pozadím políčka. Protože tabulka obsahuje pouze úplňky, jsou únory, v nichž je onou chybějící fází právě úplněk, bez vyplnění data. Naopak data úplňků v ostatních žlutozeleně označených únorech nehrají v tomto případě žádnou roli.

Pro zajímavost jsou ještě červeně vyznačeny letopočty, v nichž nastane „třífázový únor“ a současně dvakrát v jednom roce některý z typů Modrých úplňků. Pouze v roce 2067 se do této kombinace zapojí Modré úplňky obou variant; v ostatních třech případech se únor s chybějící fází kombinuje jen se dvěma falešnými Modrými úplňky.

Přepočítáme-li počet únorů s pouhými třemi fázemi Měsíce, vyjde nám už uvedených 16 případů za 21. století. „Třífázový únor“ vychází z této statistiky jako překvapivě vzácný jev.

Ke stažení:
[1] Tabulka úplňků až do roku 2100 s vyznačenými Modrými úplňky (PDF)

Literatura:
[1] Olson, D. W., Fienberg, R. T., Sinnott, R.: What’s a Blue Moon? [online].[cit. 2014-02-25].
[2] Veselý, J.: Omyl s Modrým měsícem, Povětroň 3/2010, pp. 11-12, ASHK, 2010; [online].[cit. 2014-02-25].
[3] timeanddate.com [online].[cit. 2014-02-25].




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové, specializuje se především na výjimečné úkazy a  výzkum Sluneční soustavy. Velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, výzkumu vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu lidovky.cz. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »