Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Velmi jasný bolid je spojený s pravděpodobným pádem malých meteoritů u českých vesnic

Velmi jasný bolid je spojený s pravděpodobným pádem malých meteoritů u českých vesnic

Celooblohový snímek bolidu z 27. února 2017 pořízený automatickou digitální bolidovou kamerou České bolidové sítě na stanici Českého hydrometeorologického ústavu v Kocelovicích. Bolid letěl na této stanici prakticky zenitem a jeho zdánlivá jasnost zde dosáhla téměř -14. magnitudy, tedy více než je jasnost Měsíce v úplňku.
Autor: Astronomický ústav AV ČR

V pondělí 27. února 2017 velmi časně ráno krátce po půl čtvrté středoevropského času ozářil především jihozápad Čech velmi jasný meteor - bolid. I když nad velkou většinou naší republiky byla jasná obloha (s výjimkou severozápadních a části severních a středních Čech), tak z důvodů především velmi časného rána jsme obdrželi jen 3 vizuální pozorování. Z hlediska popsání a objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu bylo ovšem důležité, že byl zaznamenán prakticky všemi našimi přístroji, které jsou pro tento účel určené a jsou umístěné na stanicích především české části Evropské bolidové sítě. Po následných výpočtech se ukázalo, že úkaz mohly následovat i pády malých meteoritů, které by se mohly najít poblíž českých Osečan a Kňovic.

Četná pozorování kamerami Evropské bolidové sítě

Díky tomu, že na velké většině stanic bylo v době přeletu bolidu aspoň částečně jasno, tak byl zaznamenán na 13 stanicích (12 v ČR a jedna v Rakousku) a díky těmto záznamům bylo možné velmi podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předchozí dráhu ve Sluneční soustavě. Kromě toho máme i podrobné informace o složení a struktuře původního tělesa (meteoroidu) ze 4 fotografických širokoúhlých spektrálních kamer. Protože je velmi pravděpodobné, že velmi malá část původního tělesa přečkala průlet atmosférou, tak jsme také určili oblast, kde by měly malé zbytky meteoroidu, tedy meteority, na zemském povrchu ležet. Touto formou tedy podáváme vysvětlení, k čemu přesně v pondělí 27. 2. 2017 časně ráno nad naší republikou došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.

Bolid (dále označen jako EN270217) byl velmi dobře fotograficky zachycen automatickými digitálními celooblohovými bolidovými kamerami na blízkých stanicích Kocelovice, Churáňov, Kunžak, Přimda a Ondřejov (zde byl však téměř stacionární), ale velmi dobré záznamy máme i z ostatních vzdálenějších stanic jako Růžová, Svratouch, Kuchařovice, Martinsberg, Polom, Červená hora, Lysá hora a Veselí nad Moravou. Tyto stanice jsou součástí Evropské bolidové sítě, která pokrývá území střední Evropy a jejíž centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Jen jediná naše stanice Šindelová v Krušných horách měla v době přeletu bolidu zcela zataženo. Na úvodním obrázku je pohled na celou světelnou dráhu bolidu, jak ho zaznamenala kamera na stanici Českého hydrometeorologického ústavu v Kocelovicích u Blatné. Bolid letěl vůči stanici téměř ideálně, velká část jeho dráhy byla velmi vysoko nad obzorem a bolid proletěl prakticky zenitem. Přerušování světelné stopy bolidu (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu a její změnu (brždění) po celé jeho světelné dráze v atmosféře.

Zdařilý záznam spektra

Kromě fotografických záznamů v přímém světle se nám podařilo fotograficky zaznamenat i spektrum bolidu, což nám poskytuje základní informace o složení původního meteoroidu. Ukázka takového velmi podrobného spektra pořízeného širokoúhlou automatickou spektrální kamerou v Kunžaku je na obrázku níže. Vzhledem k rozložení stanic na našem území letěl bolid ideálně, neboť celá jeho světelná dráha byla nad Čechami a jak je z dalšího obrázku (snímek s šipkou) vidět, prakticky celá byla nad jihozápadními Čechami, přičemž konec bolidu byl již nad územím Středočeského kraje. Z fotografických záznamů z šesti nejlépe položených stanic vzhledem ke dráze bolidu se nám podařilo určit všechny parametry jeho průletu atmosférou s velmi vysokou přesností. Navíc přesný průběh svícení bolidu byl zaznamenán velmi rychlými fotometry (jejich časové rozlišení je 5000 vzorků za sekundu), které jsou taktéž součástí našich kamer na všech našich stanicích. Tyto fotometry registrují bolidy v jakémkoliv počasí. Kromě toho ještě analogová automatická kamera v Kunžaku zachytila i nepříliš výrazný zvukový signál - detonaci bolidu. Jedná se tak o jeden z nejpřesněji a nejkomplexněji zaznamenaných bolidů, který jsme detekovali v naší bolidové síti.

Spektrum bolidu EN270217 pořízené automatickou spektrální kamerou na stanici v Kunžaku, které poskytuje důležité informace o složení původního meteoroidu. Autor: Astronomický ústav AV ČR
Spektrum bolidu EN270217 pořízené automatickou spektrální kamerou na stanici v Kunžaku, které poskytuje důležité informace o složení původního meteoroidu.
Autor: Astronomický ústav AV ČR

Podrobný videozáznam z videokamery z Kunžaku nám ukázal, že těsně před pohasnutím bylo těleso rozděleno na dva úlomky, přičemž z dynamických dat vyplývá, že jejich hmotnost byla již velmi malá, nejpravděpodobněji to bylo kolem 35 g a necelých 10 gramů. Bohužel se v tomto případě nedá očekávat, že by na zemský povrch dopadl nějaký větší, třeba stogramový meteorit. Je to způsobeno jednak relativně malou vstupní hmotou a především velmi vysokou vstupní rychlostí přesahující 31 km/s. I přesto, že nalezení meteoritu je v tomto případě jen velmi málo pravděpodobné, tak jsme modelovali pádové oblasti pro dva poslední úlomky, které byly na našich přístrojích detekovány a které velmi pravděpodobně dopadly na zemský povrch. Proto na druhé mapě níže (s vesnícemi s Osečany a Kňovice) uvádíme dvě oddělené pádové oblasti, první, která je více na sever by měla obsahovat poslední viditelný, tedy nejtěžší úlomek, který by měl mít přibližně 35 gramů, zatímco druhý úlomek, který se výrazněji brzdil a musí být tudíž proporcionálně menší, by měl ležet ve vyznačené oblasti asi 2.5 km jižněji. Relativně velká velikost obou pádových oblastí není dána nejistotou pozorování nebo výpočtů, ale je objektivně dána jednak tím, že oba tyto úlomky pohasly relativně vysoko nad zemí, neznáme jejich přesný tvar a dále je třeba ještě připočíst určitou nejistotu v profilu výškového větru, který byl v době přeletu bolidu především ve výškách mezi 10 a 20 km relativně silný a o několik kilometrů ovlivnil místo dopadu meteoritů.

Průmět atmosférické dráhy bolidu EN270217 na zemský povrch (žlutá šipka). Skutečná délka vyfotografované atmosférické dráhy je 108 km a bolid jí uletěl přibližně za 4.1 s. Místa označená čtverečky označují polohu stanic bolidové sítě, které v této oblasti máme, tedy Kocelovice, Churáňov, Kunžak a Přimda. Díky jejich velmi vhodnému rozložení vůči dráze bolidu byly všechny parametry jeho průletu atmosférou určeny s velmi vysokou přesností. Autor: Google/Pavel Spurný, Astronomický ústav AV ČR.
Průmět atmosférické dráhy bolidu EN270217 na zemský povrch (žlutá šipka). Skutečná délka vyfotografované atmosférické dráhy je 108 km a bolid jí uletěl přibližně za 4.1 s. Místa označená čtverečky označují polohu stanic bolidové sítě, které v této oblasti máme, tedy Kocelovice, Churáňov, Kunžak a Přimda. Díky jejich velmi vhodnému rozložení vůči dráze bolidu byly všechny parametry jeho průletu atmosférou určeny s velmi vysokou přesností.
Autor: Google/Pavel Spurný, Astronomický ústav AV ČR.

Schematické znázornění pravděpodobných pádových oblastí dvou úlomků, jejichž dráhu jsme sledovali na videozáznamu z Kunžaku a na fotografických snímcích z blízkých celooblohových kamer. Jejich pádové oblasti jsme modelovali zvlášť. Pravděpodobnost místa dopadu vzrůstá směrem ke středu každé pádové oblasti a po delší straně vzrůstá směrem k severu hmotnost v uvedeném rozmezí pro každý úlomek (mapka je orientovaná severem nahoru). Předpokládané hmotnosti každého úlomku pro danou oblast jsou na obrázku taktéž uvedeny Autor: Google/Pavel Spurný, Astronomický ústav AV ČR.
Schematické znázornění pravděpodobných pádových oblastí dvou úlomků, jejichž dráhu jsme sledovali na videozáznamu z Kunžaku a na fotografických snímcích z blízkých celooblohových kamer. Jejich pádové oblasti jsme modelovali zvlášť. Pravděpodobnost místa dopadu vzrůstá směrem ke středu každé pádové oblasti a po delší straně vzrůstá směrem k severu hmotnost v uvedeném rozmezí pro každý úlomek (mapka je orientovaná severem nahoru). Předpokládané hmotnosti každého úlomku pro danou oblast jsou na obrázku taktéž uvedeny
Autor: Google/Pavel Spurný, Astronomický ústav AV ČR.

Odkud těleso pocházelo?

Před srážkou se Zemí meteoroid obíhal Slunce po relativně výstředné dráze, která je jen velmi málo skloněna k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy. V přísluní se meteoroid dostal ke Slunci ještě blíže, než je dráha planety Merkur a nejdále od Slunce se pohyboval ve vnější oblasti hlavního pásu planetek. Jednalo se tedy původem o malou část asteroidu pocházejícího z vnější části hlavního pásu planetek.

Možnost nalezení meteoritů je malá, ne však nulová

Na obrázku je jeden z meteoritů Žďár nad Sázavou (9. 12. 2014), který byl nalezen panem T. Holendou necelé 2 týdny po pádu. Předpokládáme, že meteority z 27. 2. 2017 by mohly vypadat velmi podobně. Autor: AsÚ AV ČR, Pavel Spurný
Na obrázku je jeden z meteoritů Žďár nad Sázavou (9. 12. 2014), který byl nalezen panem T. Holendou necelé 2 týdny po pádu. Předpokládáme, že meteority z 27. 2. 2017 by mohly vypadat velmi podobně.
Autor: AsÚ AV ČR, Pavel Spurný
Jak již bylo zmíněno, nalezení meteoritů je v tomto případě jen velmi málo pravděpodobné. Pokud se přesto někdo pokusí meteority hledat, tak upozorňujeme, že přibližně polovina vyznačené pádové oblasti pro větší kus, tj. pole severně od polní cesty západně od obce Osečany, již bylo prohledáno. Na ostatních plochách obou oblastí nebylo hledáno vůbec. Jak by mohly meteority vypadat je ukázáno na obrázku meteoritu Žďár níže. Pokud se tedy někdo podobný úlomek nalezne, tak bychom byli velmi rádi, kdyby nás o případném nálezu informoval (zajistíme odborné posouzení nálezu). V každém případě je však nutné nález vždy dostatečně zdokumentovat, tj. nejlépe pořídit snímek nalezeného vzorku (nebo lépe několik snímků z různých pohledů třeba i jen mobilním telefonem) v původní pozici, označit nebo jinak zaměřit (třeba pomocí GPS, nebo zakreslit do podrobnější mapy, atd.) místo nálezu a zaznamenat všechny důležité okolnosti nálezu, jako například datum a čas. Samozřejmě budeme rádi i za informace o prohledané oblasti, aby nedocházelo k duplikování hledání. Na požádání můžeme tyto informace, které průběžně shromažďujeme a vyhodnocujeme, seriózním zájemcům poskytnout.

Své dotazy nebo nálezy můžete sdělovat, telefonicky nebo emailově na níže uvedené kontaktní údaje.

Poděkování

Nakonec bychom rádi poděkovali za všechna 3 zaslaná pozorování, která jsme od náhodných svědků této mimořádné události obdrželi. Děkujeme také Dr. Radmile Brožkové z Českého hydrometeorologického ústavu za upřesnění profilu výškového větru nutného k přesnějšímu určení pravděpodobné pádové oblasti.

Kontakty a další informace

RNDr. Pavel Spurný, CSc. a RNDr. Jiří Borovička, CSc.
Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR
Adresa: Fričova 298, 251 65 Ondřejov
Telefon: 323 620 153, 323 620 160 nebo v urgentním případě mobil 607 729 608
Email: mph@asu.cas.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Významné bolidy zachycené Evropskou bolidovou sítí
[2] Formuláře na hlášení jasných bolidů Astronomického ústavu AV ČR
[3] Meteory a meteorické roje na Astro.cz

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Štítky: Bolid 27. února 2017, Bolid


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »