Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Video: V Německu se našel doposud největší meteorit z pádu Stubenberg o hmotnosti 1,32 kg!

Video: V Německu se našel doposud největší meteorit z pádu Stubenberg o hmotnosti 1,32 kg!

Nálezci dosud největšího meteoritu Stubenberg o hmotnosti 1320 g těsně po nálezu. Martin Neuhofer (vpravo) a Ralf Sporn (vlevo) drží čerstvě nalezený meteorit v ruce.
Autor: R. Sporn, M. Neuhofer

Jak jsme již podrobně informovali v tiskové zprávě ze 17. března 2016, v neděli 6. března krátce po půl jedenácté večer místního času proletěl nad Horním Rakouskem velmi jasný meteor - bolid, který svými světelnými a zvukovými projevy upoutal pozornost velkého počtu obyvatel střední Evropy a který skončil pádem meteoritů na území ležícím převážně v Bavorsku severně od řeky Inn, které je zhruba ohraničeno vesnicemi Stubenberg na západě a Ering na východě. Na základě záznamů z moderních digitálních bolidových kamer z české části Evropské bolidové sítě, kde na 6 stanicích v době přeletu bolidu bylo aspoň částečně jasno, bylo možné tento bolid velmi podrobně a přesně popsat a mimo jiné i předpovědět místo pádu meteoritů. V době vydání první tiskové zprávy jsme informovali o nálezu několika úlomků o celkové hmotnosti kolem 45 gramů, evidentně pocházejících ze stejného fragmentu, který se při pádu roztříštil. Zde podáváme informaci o tom, co přineslo prohledávání předpovězené pádové oblasti měsíc poté.

Video: Nálezy meteoritů Stubenberg
(Autor: Časopis Vesmír)

Krátce po tom, co jsme oznámili polohu pádové oblasti našim německým kolegům, což bylo již druhý den po přeletu bolidu, začaly první pokusy o nalezení meteoritu. Podle naší předpovědi jsou menší úlomky ve východní a jižní části předpovězené pádové oblasti a jejich hmotnost vzrůstá směrem na západ až severozápad, podle toho, z jaké výšky k pádu jednotlivých meteoritů došlo. Největší meteority mají být v lesním porostu východně od Stubenbergu. Hledací akce na německé straně koordinuje převážně kolega Dieter Heinlein, který s námi na projektu Evropské bolidové sítě dlouhodobě spolupracuje. Jak bylo již zmíněno, úsilí hledačů bylo velmi rychle korunováno úspěchem, když v sobotu 12. 3. nalezli v předpovězené oblasti několik úlomků o celkové hmotnosti kolem 45 gramů, evidentně pocházejících ze stejného meteoritu, který se při pádu na tvrdý povrch roztříštil. Následně 18. 3. byl nalezen ještě jeden úlomek tohoto meteoritu o hmotnosti 2.3 g, takže celková hmotnost všech 14 nalezených úlomků je 47.9 g. Celková hmotnost tedy velmi dobře odpovídala místu nálezu podle naší předpovědi (viz bod M1 v obrázku níže). Dva úlomky byly podrobeny analýze a klasifikovány nezávisle jednak na univerzitě v Münsteru v Německu Dr. A. Bischoffem (viz odkaz zde) a v laboratořích České geologické služby Dr. J. Halodou, jako tzv. obyčejný chondrit typu LL6, který v sobě obsahoval část, která má achondritické složení. Jedná se tedy o tzv. brekcii. Podobně jako z dráhové analýzy původního meteoroidu i ze složení vlastního meteoritu byl tedy jednoznačně potvrzen asteroidální původ tohoto tělesa. Zatím neoficiální pojmenování meteoritu je Stubenberg.

Schematické znázornění předpovězené pádové oblasti bolidu EN060316 se zakreslenými polohami dosud nalezených meteoritů. Menší úlomky měly být ve východní a jihovýchodní části zvýrazněné pádové oblasti a jejich hmotnost má vzrůstat směrem na západ až severozápad v závislosti na tom, ve které výšce byly zbrzděny. Největší meteority měly být v lesním porostu východně od Stubenbergu, což bylo potvrzeno nálezem dosud největšího meteoritu M5 o hmotnosti 1.32 kg. Žlutá šipka znázorňuje směr letu bolidu (z jihu na sever) a končí bodem pohasnutí bolidu ve výšce 17.6 km. Odchylka pádové oblasti od směru letu je způsobena výškovým větrem. Autor: Google/Pavel Spurný, Astronomický ústav AV ČR.
Schematické znázornění předpovězené pádové oblasti bolidu EN060316 se zakreslenými polohami dosud nalezených meteoritů. Menší úlomky měly být ve východní a jihovýchodní části zvýrazněné pádové oblasti a jejich hmotnost má vzrůstat směrem na západ až severozápad v závislosti na tom, ve které výšce byly zbrzděny. Největší meteority měly být v lesním porostu východně od Stubenbergu, což bylo potvrzeno nálezem dosud největšího meteoritu M5 o hmotnosti 1.32 kg. Žlutá šipka znázorňuje směr letu bolidu (z jihu na sever) a končí bodem pohasnutí bolidu ve výšce 17.6 km. Odchylka pádové oblasti od směru letu je způsobena výškovým větrem.
Autor: Google/Pavel Spurný, Astronomický ústav AV ČR.

První úspěšný nález vyvolal přirozeně vlnu zájmu dalších hledačů a je skvělé, že někteří byli ve svém snažení úspěšní. Zde přinášíme krátké shrnutí všech nových nálezů a zkušeností, které z těchto hledacích aktivit vyplynuly. Celkem bylo nalezeno 5 nových meteoritů.

Další dva meteority byly nalezeny 23. března dvěma velmi zkušenými hledači Ralfem Spornem a Martinem Neuhoferem. Dopoledne nalezli meteorit M2 o hmotnosti 7.66 gramu. Ve skutečnosti byl rozdělen na dva kusy, hlavní část o hmotnosti 7.21g, byla zapíchnutá prakticky celým objemem v ornici a u ní ležel malý úlomek o hmotnosti 0.45 g, přičemž dohromady tvořily přesně celotvar (tj. meteorit pokrytý po celém povrchu tmavou kůrou). O několik hodin později nalezli stejní hledači v podobném terénu jen 250 metrů západně větší meteorit, který vážil 19.24 gramů. Tentokrát se jednalo o celotvar částečně pokrytý primární a částečně sekundární kůrou. Meteorit byl opět téměř celý zabořený do země.

Druhý meteorit (M2) tak, jak byl nalezen dopoledne 23. března 2016. Velká část meteoritu byla zabořena do hlíny (7.2 g) a malý úlomek (0.45g) ležel na povrchu. Autor: R. Sporn, M. Neuhofer
Druhý meteorit (M2) tak, jak byl nalezen dopoledne 23. března 2016. Velká část meteoritu byla zabořena do hlíny (7.2 g) a malý úlomek (0.45g) ležel na povrchu.
Autor: R. Sporn, M. Neuhofer
O tři dny později, 26. března, byl nalezen v pořadí čtvrtý meteorit. Nálezce Moritz Karl ho objevil na travnatém povrchu na severním břehu řeky Inn. Jedná se o celotvar o hmotnosti 42.43 g, který velmi pravděpodobně pochází z nejvyšší a zároveň i nejmohutnější fragmentace původního tělesa, která byla ve výšce 30.5 km. Jeho poloha je mírně na JZ (asi 130 m) mimo vyznačenou oblast, což lze ovšem dobře vysvětlit tím, že rozptyl meteoritů především z vyšších výšek může být samozřejmě větší, než jak je vyznačeno na mapě, kde jednak nejsou započítané možné boční rychlosti pocházející z náhlého rozpadu tělesa a navíc je vyznačená jen oblast zahrnující jednu standardní odchylku od nejpravděpodobnější polohy. Proto celé toto vyznačené pádové území představuje jen tu nejpravděpodobnější oblast, kde se mohou meteority nalézt. Tento meteorit označený jako M4.    

Za týden nato, 3. dubna, byl nalezen ještě další meteorit s označením M6. Nálezce Dennis Harries ho našel v lesním porostu na západní straně vyznačeného pádového pole. Jedná se o úlomek o hmotnosti 35.89 g, přičemž jen menší část povrchu meteoritu je pokryta kůrou. To spolu s charakterem lomných ploch znamená, že se jedná jen o významně menší část úlomku, který se během temné fáze letu rozpadl na více kusů a původně tedy musel mít podstatně větší hmotnost, což odpovídá i předpokladům.

Poslední a zdaleka největší nález (označený M5) se podařil především díky obdivuhodné vytrvalosti opět stejné dvojici hledačů, kteří již našli jeden úlomek prvního meteoritu (ten byl zkoumán Dr. J. Halodou v laboratořích České geologické služby) a meteority M2 a M3. Tentokrát ve čtvrtek 1. dubna se Ralf Sporn a Martin Neuhofer zaměřili na oblast, ve které by se měly nacházet meteority, které pochází z koncové fáze letu a jejichž hmotnost může být větší jak 1 kilogram, avšak jejich počet je významně menší. Jedná se o velmi obtížně prohledatelnou oblast členitého lesního porostu. Díky jejich pečlivosti a zkušenostem si po celodenním hledání všimli poměrně čerstvě ulomené jedlové větvičky ležící na vrstvě spadaného bukového listí. Když ji odkryli, spatřili ve vrstvě listí jamku necelých 15 cm hlubokou, na jejímž dně byl vidět černý kámen. Jak velmi rychle zjistili, jednalo se přesně o to, co společně již 400 hodin velmi intenzivně hledali. Ze země totiž vydobyli 1320 gramů těžký meteorit nepravidelného a poněkud zploštělého tvaru, který je celý pokrytý kůrou, přičemž na velké části je primární kůra a jen na spodní části je méně vyvinutá sekundární kůra. Na části povrchu jsou velmi dobře patrné četné mělké prohlubně, tzv. regmaglypty. Tento nález je velmi důležitý. Především velmi dobře potvrzuje naše výpočty a scénář, který jsme pro tento případ navrhli. Rovněž i meteorit na první pohled vypadá velmi zajímavě a věříme, že to potvrdí i jeho analýzy, které budou probíhat na různých pracovištích.

Obrázek 9. Detailní pohled na největší nalezený meteorit Stubenberg (1320 g) ze čtyř různých stran. Autor: Pavel Spurný.
Obrázek 9. Detailní pohled na největší nalezený meteorit Stubenberg (1320 g) ze čtyř různých stran.
Autor: Pavel Spurný.

Za poslední měsíc hledání se tedy nejen podařilo najít dalších 5 meteoritů a zvýšit celkově nalezenou hmotnost z necelých 50 gramů na současných 1473 gramů, ale také získat cenné zkušenosti, vyplývající z hledání tohoto konkrétního případu. Především se ukázalo, že nalezení meteoritů je daleko obtížnější, než se původně zdálo. Hlavní důvody spočívají především ve větší náročnosti terénu v dané pádové oblasti a tedy místy velmi limitované prohledatelnosti některých jejích částí. Dále pak v podmínkách povrchu, na který meteority dopadaly, protože místy byl povrch evidentně velmi měkký a meteority se mohly i zcela zabořit do země, což bylo také u minimálně poloviny nalezených meteoritů pozorováno. Z O materiálu nalezených meteoritů navíc víme, že je poměrně křehký a tudíž je také možné, že na zem dopadl o něco menší počet meteoritů, než jsme původně předpokládali, hlavně co se týče menších, řádově gramových až desetigramových kusů.

V každém případě ovšem tyto následné nálezy velmi přesvědčivě potvrdily správnost našich výpočtů. Jedná se tak o další případ, kdy se naplno projevila kvalita jak našich přístrojů, které zaznamenaly světelnou dráhu tělesa v atmosféře, navíc za velmi obtížných meteorologických podmínek a poměrně daleko mimo naše území, tak i naše vlastní metody a postupy vyhodnocení těchto záznamů. Díky tomu se jedná o jeden z nejpřesněji určených a popsaných pádů meteoritů v historii.

Kontakt a další informace

RNDr. Pavel Spurný, CSc.
vedoucí oddělení meziplanetární hmoty ASÚ AV ČR a koordinátor Evropské bolidové sítě
tel. 607 729 608

Tisková zpráva v angličtině.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva o bolidu 6. března 2016 nad Německem

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Štítky: Meteorit, Bolid 6. března 2016, Bolid, Meteorit s rodokmenem, Meteorit Stubenberg


39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesic

Mesic

Další informace »