Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Vysoký obsah zinku a germania naznačuje obyvatelné prostředí na Marsu

Vysoký obsah zinku a germania naznačuje obyvatelné prostředí na Marsu

Vědecká pojízdná laboratoř Curiosity
Autor: NASA/JPL

Nová data shromážděná pojízdnou vědeckou laboratoří Curiosity naznačují existenci hydrotermální aktivity v kráteru Gale. Ne dnes, ale v dávné minulosti, kdy mohly na rudé planetě Mars být rozmanitější podmínky, které mohly více vyhovovat případnému životu. Informují o tom astronomové v nové studii. Vědci zjistili, že koncentrace chemických prvků zinku a germania zde jsou 10× až 100× vyšší v porovnání s typickou marťanskou kůrou.

Zinek a germanium se obvykle nacházejí společně v tekutinách o vysokých teplotách a často se vyskytují společně na Zemi právě v hydrotermálních usazeninách obsahujících síru. Vysoké koncentrace zinku a germania v kráteru Gale mohou být docela dobře vysvětleny hydrotermální aktivitou, která se vyskytovala v této oblasti. Předpokládá to Jeff Berger, geolog na University of Guelph v Ontariu, Kanada a hlavní autor nové studie publikované v Journal of Geophysical Research: Planets, a Journal of the American Geophysical Union.

Extrémní termální prostředí na Zemi poskytují domov rozmanitým druhům mikrobiálního života adaptovaného na tyto podmínky. Některé tyto organismy mohly existovat na Zemi už v prvotních fázích vývoje naší planety. Teoreticky to tak mohlo být i na Marsu.

Důkazy možné hydrotermální aktivity byly nalezeny i dalšími pojízdnými laboratořemi v jiných lokalitách na povrchu rudé planety, a také v meteoritech pocházejících z Marsu. Astronomové rovněž využili počítačové simulace, laboratorní experimenty a výzkum hydrotermálních míst na Zemi, aby lépe pochopili potenciální možnosti dávné hydrotermální aktivity na Marsu.

Nyní tedy učinila pojízdná laboratoř Curiosity další krok k určení, zda existovaly příznivé podmínky pro výskyt mikrobiálního života na Marsu. Hydrotermální depozity jsou velmi pravděpodobně zakonzervovaným důkazem mikrobiálního života nebo jeho předchůdců.

Máme zde teplotní a chemické podmínky – prostředí příznivé pro vznik a přetrvávání života,“ říká Jeff Berger.

Pohled kamery MastCam na spodní část Mount Sharp Autor: NASA
Pohled kamery MastCam na spodní část Mount Sharp
Autor: NASA
Tato nová měření byla provedena pomocí vědeckého přístroje Alpha Particle X-Ray Spectrometer (APXS) na palubě roveru Curiosity, který provádí výzkum vyvýšeniny Mount Sharp uvnitř kráteru Gale, což je oblast přistání pojízdné laboratoře.

Vznik kráteru Gale se datuje do období před 3,5 až 3,8 miliardami roků v důsledku srážky Marsu s velkým meteoritem v rané fázi vývoje rudé planety. V průběhu několika stovek miliónů roků po impaktu byl kráter zanesen 1 až 2 kilometry tlustou vrstvou sedimentů naplavených z kráterových valů. To bylo možné díky vodě přítomné v jezeru a jeho přítocích. Důkazy o tom přinesly už předcházející výzkumy. Jezero a řeky pravděpodobně existovaly na kráteru s malými přestávkami tisíce až milióny roků.

Záznamy v horninách usazených v kráteru Gale jsou rozhodující pro určení, zda na Marsu existovalo příznivé prostředí pro mikrobiální život. Nové výzkumy osvětlují to, co se mohlo přihodit před a následně po vytvoření jezera,“ doplňuje Ashwin Vasavada, vědecký pracovník mise Curiosity z NASA Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie, který nebyl součástí výzkumného týmu publikujícího novou studii.

Při jejím vypracování vědci použili data z vědeckého přístroje APXS, který se nachází na pohyblivém ramenu robota Curiosity. Přístroj dokáže určit obsah 16 hlavních, méně zastoupených a dokonce i stopových chemických prvků včetně zinku. Dále použili data z přístroje Chemistry and Mineralogy instrument na palubě Curiosity, který analyzoval odebrané vzorky získané pomocí vrtáku.

Při analýze odebraných vzorků byli vědci překvapeni zjištěním přítomnosti zinku a germania v koncentracích až 100× vyšších, než je jejich průměrný obsah v marťanských meteoritech, a dokonce 300× vyšších v jednotlivých žílách. Přítomnost zinku a germania nacházejících se společně v tak vysokých koncentracích ukazuje na pravděpodobnou hydrotermální aktivitu v kráteru.

Vědci si události před miliardami let představují takto: Mars se srazil s velkým meteoritem a vznikl kráter Gale. Kinetická energie meteoritu přeměněná srážkou těles v teplo, způsobila zahřátí kůry v místě dopadu. Pokud v místě srážky bylo dost vody, nastartovalo to její cirkulaci a vznikl známý hydrotermální systém. Ten mohl vést ke zkoncentrování zinku a germania, které na Marsu nacházíme v dnešní době.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Mikrobiální život, Planeta Mars, Curiosity, Hydrotermální aktivita


3. vesmírný týden 2018

3. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 15. 1. do 21. 1. 2018. Měsíc bude v novu. Večer je vidět Neptun a Uran. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars. Z objektů noční oblohy doporučíme dvě mlhoviny ze souhvězdí Býka. Start tajné mise Zuma zůstává opředen nejasnostmi. SpaceX provedla první tankování rakety Falcon Heavy. Se statickým zážehem nespěchá. Všechny starty raket v minulém týdnu byly úspěšné. Nákladní loď Dragon se oddělila od ISS a přistála v Tichém oceánu. Už čtyřicet roků obsluhují nákladní lodě Progress různé vesmírné stanice.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Měsíčná Vršatec

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2017 obdržel snímek „Měsíční Vršatec“, jehož autorem je Václav Hýža Oblast Bílých Karpat, nalézající se nad obcí Vršatské Podhradie nedaleko Ilavy, byla osídlena již v pravěku lidmi lužické a púchovské kultury, tedy docela jistě nejméně 500 let

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2016 R2 (Panstarrs) v súhvezdí Býk

Animácia pohybu kométy C/2016 R2 (Panstarrs) v súhvezdí Býk zo 14. 1. 2018 v čase od 18:17 do 19:55 CET. Pripojené foto bolo pointované na kométu, je v ňom zložených 12 x 480 sec, použitý bin 2x2. S je hore.

Další informace »