Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  12. vesmírný týden 2016

12. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 23. března 2016 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 21. 3. do 27. 3. 2016. Měsíc bude kolem úplňku. Jupiter je vidět celou noc. Nezapomeňme opět na dvojité úkazy měsíců a jejich stínů. Ráno jsou nejlépe vidět planety Saturn a Mars. Aktivita Slunce je nízká. ISS má opět kompletní šestičlennou posádku. ExoMars úspěšně odstartoval. V neděli ráno se mění čas.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve středu 23. března ve 13:01 SEČ. V pondělí a v úterý večer si můžeme všimnou Měsíce poblíž Jupiteru.

Planety:

Jupiter (–2,5 mag) je vidět celou noc. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže. Minulý týden byl ve znamení nadprůměrného seeingu i krásných přechodů měsíců a jejich stínů. Dokazují to snímky na Astrofóru. Další dvojpřechod Io a Ganymeda nás čeká v noci ze středy na čtvrtek. V pátek večer potom dvojpřechod Io a Europy.
Ráno lze dobře pozorovat planety Mars (–0,4 mag) a Saturn (0,4 mag). Jsou od sebe jen deset stupňů.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
21. 3. 1:05; 20:55   23. 3. Europa zákryt zač. 23:17
Ganymed přechod měsíce 23:19 – (2:31)
Ganymed přechod stínu (0:46 – 4:04)
Io přechod měsíce 23:22 – (1:36)
Io přechod stínu 23:44 – (1:58)
Europa zatmění konec (24. 3. 2:45)
23. 3. 2:45; 22:35   24. 3. Io zákryt zač. 20:35
Io zatmění konec 23:14
24. 3. 18:30   25. 3.; Io přechod měsíce 17:48 – 20:02
Europa přechod měsíce 17:50 – 20:36
Io přechod stínu 18:12 – 20:27
Europa přechod stínu 18:40 – 21:27
25. 3. 4:20   27. 3. Ganymed zatmění konec 18:11
26. 3. 0:15; 20:05      
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je nízká. Pozorovatele Slunce jistě potěší neustálý výskyt skvrn i pěkných protuberancí, ovšem erupční aktivita je opravdu na nejnižší úrovni. Na skvrny na Slunci se můžeme dívat on-line prostřednictvím družice SDO.

Příchod letního časuzaznamenáme v noci na neděli 27. března, když si budeme muset posunout čas z 2:00 SEČ na 3:00 SELČ.

Kosmonautika

  • Poměrně náročné manévry, které musel vykonat urychlovací stupeň Briz-M, se v pondělí během dne podařily a tak jsme mohli večer s uspokojením sledovat, jak sonda ExoMars 2016 ohlásila, že je na cestě k Marsu a je v pořádku.
  • Tříčlenná posádka Sojuzu TMA-20M ve složení Alexej Ovčinin, Oleg Skripočka a Jeffrey Williams úspěšně doletěla na stanici ISS. O bezproblémový start se postarala raketa Sojuz FG. Expedice 47 na ISS je tedy kompletní.
  • Druhý a zároveň poslední start nákladní lodi Cygnus na raketě Atlas V je v plánu 24. března. Díky silnější raketě poletí opět prodloužená verze s větším nákladem.

Výročí

  • 21. března 1866 (150 let) se narodila americká astronomka Antonia Maury. Na Harvardské observatoři pracovala jako „živá kalkulačka“. Svůj talent vložila i do tvorby katalogu spekter hvězd, který později využil Ejnar Hertzsprung k rozpoznání typů hvězd a jejich vývoje.
  • 25. března 1786 (230 let) se narodil italský astronom, optik a botanik Giovanni Battista Amici. Jeho schopnosti výroby zrcadlových dalekohledů jej řadí mezi nejlepší konstruktéry začátku 19. století. Známá jsou jeho pozorování Jupiterových měsíců ve dne nebo rozlišení dvojhvězdy se složkami 0,5". Kromě toho také zdokonalil mikroskop. Jako první například pozoroval pylové láčky, vyrůstající z pylu dopadlého na bliznu.
  • 25. března 1811 (205 let) byla Honoré Flaugerguesem objevena Velká kometa 1811. Byla po dobu 260 dnů pozorovatelná pouhým okem, což překonala až v letech 1996 a 1997 kometa Hale-Bopp. Podle vzhledu komety a doby pozorovatelnosti se u obou komet předpokládá, že mají velké jádro (desítky kilometrů).
  • 25. března 1961 (55 let) startoval Sputnik 10 (rusky Korabl-Sputnik 5, 5. let lodi Vostok) se psem Zvjozdočka (= Hvězdička, údajně pojmenovaný Jurijem Gagarinem). Se psem letěla i maketa kosmonauta Ivan Ivanovič a úspěch letu znamenal zelenou pro start člověka do vesmíru.
  • 25. března 1996 (20 let) se kolem Země prosmýkla kometa Hyakutake a stala se tak nečekanou jasnou vlasaticí, která vyplnila období čekání na jinou výraznou kometu C/1995 O1 (Hale-Bopp). Pomineme-li „Velkou denní kometu“ C/2006 P1 (McNaught), stále čekáme na výraznou kometu s dlouhým ohonem přes půl oblohy, jako měla právě kometa C/1996 B2 (Hyakutake).

Výhled na příští týden

  • Večerní Merkur
  • Progress MS-2 k ISS
  • Výročí: ICE vzdáleně kolem 1P/Halley
  • Výročí: Luna 10
  • Výročí: Hermann Carl Vogel

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Kometa hyakutake, Sputnik 5, Antonia Maury, Vesmírný týden, Giovanni Battista Amici, Kometa 1811


17. vesmírný týden 2017

17. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 4. do 30. 4. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je vidět Saturn a nízko na východě už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet, i když jedna se opravdu rozpadla. Z nabídky 100 pozorování přidáváme dvojhvězdu Alcor-Mizar a především zákryty Hyád a podvečerní zákryt hvězdy Aldebaran z Býka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/ 2015 V2 Johnson

10x3min; iso1600; Canon 400D; komora J.Drbohlav

Další informace »