Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  4. vesmírný týden 2016

4. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 27. ledna 2016 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 25. 1. do 31. 1. 2016. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Jupiter můžeme pozorovat v pozdním večeru a druhé polovině noci. Ráno mizí Venuše, zlepšila se viditelnost planety Saturn a Mars je v maximální výšce. Kometa Catalina je poblíž severního nebeského pólu. Aktivita Slunce je nízká. Budeme mít zase devět planet? SpaceX téměř uspěla s přistáním na moři. Blue Origin opět vzlétla a přistála s raketou, která letěla a přistála už v prosinci.

Obloha

Měsíc je těsně po úplňku. Poslední čtvrť nastane na konci týdne v noci na pondělí 1. 2. ve 4:28 SEČ. Měsíc se přiblíží jasnému Jupiteru v noci ze středy na čtvrtek 27. / 28. 1. Úhlová vzdálenost bude večer asi 1,5 stupně.

Planety:

Jupiter (–2,3 mag) na hranicích Lva a Panny vychází už po 21. hodině a je tedy pozorovatelný dostatečně vysoko už před půlnocí a v celém zbytku noci. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže.
Ideální výšku má ráno planeta Mars (0,9 mag). Jeho úhlový průměr je pouze 6,5" a nachází se u nás nízko nad obzorem, ale i tak se občas můžeme setkat s velmi kvalitní fotografií Rudé planety. Ráno je už také docela vysoko Saturn (0,5 mag). Naopak jasná jitřenka, planeta Venuše (–4 mag), klesá k obzoru na jihovýchodě. Ráno se k ní postupně přidá i Merkur, ale bude velmi nízko a příliš slabý na nějaký extra zážitek. Přesto za výjimečných podmínek je tu ráno šance vidět všechny okem viditelné planety.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
25. 1. 4:50   26. 1. Ganymed přechod konec 23:53
26. 1. 0:40   27. 1. Europa zatmění zač. 3:32
27. 1. 6:30   28. 1. Kallisto přechod 1:02 – 2:54
Europa přechod stínu 21:49 – (0:38)
Europa přechod měsíce 23:36 – (2:20)
28. 1. 2:20; 22:10   29. 1. Io přechod stínu 3:03 – 5:19
Io přechod měsíce 3:55 – 6:09
30. 1. 4:00; 23:50   30. 1. Io zatmění zač. 0:13
Io zákryt konec 3:19
Io přechod stínu 21:32 – 23:47
Io přechod měsíce 22:21 – (0:35)
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je nadále nízká. Nějaké skvrny můžeme sice pozorovat, ale po erupcích není téměř památky. Během týdne se možná objeví skvrny nové, jak naznačuje snímek sondy STEREO. Na skvrny se můžeme dívat také na aktuálním snímku SDO.

Poloha komety C/2013 US10 (CAatalina) ve 4. týdnu 2016. Data: Guide 9
Poloha komety C/2013 US10 (CAatalina) ve 4. týdnu 2016. Data: Guide 9
Kometa C/2013 US10 (Catalina) začne být po úplňku viditelná už večer, kdy se nachází celkem vysoko nad severem a behem následujících dnů se její výška bude zlepšovat. Pohybuje se nedaleko severního nebeského pólu, takže podmínky viditelnosti jsou opravdu dobré.

Jak jsme se mohli v týdnu dočíst, američtí vědci přišli s potvrzující teorií předchozích úvah o planetě podobném tělese za dráhou Neptunu. Kdyby se její existence měla potvrdit, každopádně půjde o velmi vzdálený objekt, který se bude nejen obtížně hledat, ale případně dále zkoumat.

Kosmonautika

  • Družice Jason-3 byla minulou neděli úspěšně vynesena raketou Falcon 9. Navíc první stupeň rakety měkce dosedl na mořskou plošinu, ale kvůli závadě na jedné z přistávacích nohou se nakonec raketa převrátila. Přesto se dá hovořit o dalším relativně zajímavém úspěchu SpaceX. Záznam z přistání rakety. Kromě toho SpaceX uveřejnila video z pokusu o motorický manévr chystané lodi Dragon 2.
  • Blue Origin dokázala úspěšně podruhé vzlétnout a přistát s raketou New Shepard, která tentýž manévr zvládla i v prosinci. Znovupoužitelnost této rakety, i kosmické lodi, byla úspěšně vyzkoušena.

Výročí

  • 28. ledna 1986 (30 let) došlo krátce po startu k havárii raketoplánu Challenger. Přestože se dva roky nelétalo a NASA zpřísnila bezpečnostní opatření, opakovala se havárie raketoplánu i v roce 2003 (Columbia při návratu do atmosféry). To vrhá trochu negativní světlo na jinak úchvatný technický vynález.
  • 28. ledna 1611 (405 let) se narodil polský astronom Johannes Hevelius. Tento polský astronom 17. století je například znám stavbou dalekohledu s ohniskovou délkou 45 metrů. Z pohledu mechanického provedení byl jen obtížně použitelný. V díle Selenographia popisuje librace Měsíce a nakreslil mapu jeho povrchu. Objevil 4 komety, jedna z nich se přisuzuje návratu komety 153P/Ikeya-Zhang v roce 2002. V roce 1664 se stal jako Polák členem Královské společnosti v Londýně. Angličané vedení Halleyem chtěli Hevelia přesvědčit o výhodách dalekohledu pro měření na obloze, avšak Hevelius jim ukázal, že si bohatě vystačí s kvadrantem a alhidádou. Na jižní obloze nám zůstalo jedno z jím pojmenovaných souhvězdí: Sextant. Souhvězdí Štítu Sobieského, na počest polského krále, nám na obloze zůstalo poblíž Střelce jako Štít.
  • 31. ledna 1961 (55 let) odstartovala americká raketa Mercury-Redstone 2 se šimpanzem Hamem na palubě. Dalo by se s nadsázkou říci, že první ve vesmíru nebyl člověk, ale šimpanz (Gagarin 12. 4. 1961). Po návratu na Zemi se dožil klidného stáří necelých 27 let v ZOO ve Washingtonu a Severní Karolíně.
  • 31. ledna 1966 (50 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 9. Zde se jí podařilo úspěšně přistát 3. února a stala se první sondou, která měkce přistála na Měsíci.
  • 31. ledna 1971 (45 let) odstartovala k Měsíci americká kosmická loď Apollo 14. Výstup na povrch uskutečnili astronauti Alan Shepard a Edgar Mitchell 5. února. Na oběžné dráze Měsíce na ně čekal Stuart Roosa. Shepard byl první Američan ve vesmíru (pouze na skok v lodi Mercury-Redstone 7, tedy hned po šimpanzovi zmiňovaném výše) a 5. člověk na povrchu Měsíce.

Výhled na příští týden

  • Ranní Měsíc a planety
  • Výročí: Ernst Zinner
  • Výročí: Clyde Tombaugh
  • Výročí: Konstantin Feoktistov

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírný týden, Hevelius, Ham, Apollo 14, Challenger, Mercury-Redstone 2, Luna 9


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Veľká galaxia v Androméde M31

Prvý test Nikon D5100, NIKKOR-P Auto 1:2.8 f=180mm, Star Adventurer a DSO cca 50m od najbližšej LED lampy verejného osvetlenia ... D5100 + NIKKOR-P Auto 1:2.8 f=180mm ISO 3200, f2.8, 46 x 60 sec Light, 10 x Dark, 16 x Flat Sky Watcher Star Adventurer + Hama Star 61

Další informace »