Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  43. vesmírný týden 2016

43. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 26. října 2016 v 18:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 24. 10. do 30. 10. 2016. Měsíc spěje k novu. Večer velmi nízko na jihozápadě proběhne konjunkce Venuše a Saturnu. Ve Střelci, o něco výše nad obzorem, je Mars. Neptun a Uran můžeme pozorovat téměř celou noc. Na ranní obloze se vynořil Jupiter. Slunce je téměř beze skvrn. Orbiter TGO z mise ExoMars 2016 je na oběžné dráze Marsu, přistávací modul EDM havaroval. Čínská orbitální stanice Nebeský palác 2 má dvojčlennou posádku. Mezinárodní vesmírná stanice ISS má opět šestičlennou posádku. Juno minula Jupiter v safe módu. K ISS vyrazila úspěšně také nákladní loď Cygnus. V neděli 30. 10. se mění čas posunem o hodinu zpět na běžný středoevropský.

Obloha

Měsíc bude v novu v neděli 30. října 2016 v 18:38 SEČ. 28. 10. jej najdeme ráno u Jupiteru.

Planety:
Venuše (–4 mag) je v souhvězdí Štíra. Začátkem týdne je 3° nad hvězdou Antares. V druhé polovině týdne bude v konjunkci s planetou Saturn (0,5 mag). O víkendu je bude dělit vzdálenost 3°.
Mars (0,4 mag) se pohybuje ve Střelci poblíž dvojice slabších hvězd chí Sgr. 25. října bude nejblíže Marsu i kometa 29P/Schwassmann-Wachmann, která je známa svými periodickými zjasněními.
Neptun (7,9 mag) ve Vodnáři a Uran (5,7 mag) v Rybách můžeme pozorovat téměř celou noc.
Ráno se na jihovýchodě objevuje Jupiter (–1,7 mag). Sváteční ráno, 28. října, nám přichystá jeho pěkné setkání se srpkem Měsíce.

Aktivita Slunce je nízká. Na povrchu se téměř nevyskytují skvrny. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Mění se čas: v neděli 30. října ve tři hodiny ráno SELČ se posouvá čas zpět na dvě hodiny středoevropského času (SEČ).

Kosmonautika

  • Evropská mise ExoMars 2016 skončila pro laika rozporuplně. Důležité je, že hlavní úkol, tedy usazení orbitální sondy TGO na oběžné dráze planety proběhlo perfektně. Selhání přistávacího modulu EDM (Schiaparelli) možná budí rozpaky, ale pokud se bavíme o technologickém demonstrátoru, můžeme být rádi alespoň za to, že během přistání odesílal data, která mohou být později využita při další misi. Je škoda, že se mu nepodařilo dosednout měkce až na povrch, ale je třeba připomenout, že to nebyl hlavní úkol mise. Podrobnosti v našem článku.
  • Mezinárodní vesmírná stanice má opět šestičlennou posádku. V pátek se s ní spojila kosmická loď Sojuz MS-02.
  • Čínská orbitální stanice Tiangong-2 má také na 30 dnů návštěvu v podobě lodi ŠenČou-11, která dovezla dva čínské kosmonauty.
  • Zadařilo se také soukromé firmě Orbital ATK, jejíž renovovaná raketa Antares vynesla na cestu ke stanici ISS nákladní loď Cygnus.

Výročí

  • 24. října 1601 (415 let) zemřel v Praze významný dánský astronom Tycho Brahe. V Praze strávil pouze poslední dva roky svého života. Předtím stihl vybudovat skutečnou astronomickou observatoř na dánském ostrově Hven a stal se nejvýznamnějším vizuálním pozorovatelem před érou dalekohledů. Jeho pozorování Marsu sehrála významnou úlohu při určení zákonů o pohybech planet Johannem Keplerem. Rozbor ostatků moderními metodami v letech 2010 až 2012 vyloučil, že by za jeho smrtí stála otrava rtutí. Podle všeho zemřel přirozenou smrtí v souvislosti se selháním ledvin. Čtěte také rozhovor k 400. výročí s Pavlem Najserem.
  • 24. října 1851 (165 let) objevil William Lassell dva měsíce Uranu. Po Tritonu objeveném 10. října 1846, krátce po objevu této poslední planety, se mu podařilo najít měsíce i u planety Uran: Ariel a Umbriel.
  • 24. října 2006 (10 let) proletěl MESSENGER poprvé kolem Venuše. Byl v té době na své dlouhé pouti zakončené třemi průlety kolem Merkuru. Do roku 2015 byl na oběžné dráze kolem nejmenší planety a přinášel nám úžasné poznatky o povrchu, vnitřní stavbě i okolí Merkuru.
  • 25. října 1671 (345 let) objevil Giovanni Cassini měsíc Saturnu Japetus. Tento měsíc je známý svojí velmi tmavou a zčásti světlou částí povrchu. Uprostřed měsíce se táhne pěkný hřbet. Je to třetí největší měsíc Saturnu a obíhá poměrně daleko od planety. Díky sklonu dráhy by z jeho povrchu byly prstence dobře viditelné.
  • 25. října 2006 (10 let) odstartovala dvojice sond STEREO. Jedna byla vypuštěna na dráhu trochu blíže ke Slunci než obíhá Země a druhá poněkud za zemskou dráhu. Díky tomu se jedna začala za námi opožďovat (STEREO-Behind) a druhá nás začala předbíhat (STEREO-Ahead). V prvních letech po startu umožnila jejich unikátní poloha trojrozměrné sledování Slunce. V roce 2011 se dostaly právě do bodu, kdy byly proti sobě a zároveň tedy kolmo ke spojnici Země – Slunce. Díky tomu jsme mohli sledovat celý povrch Slunce v UV záření. Nyní se opět sondy vrací k Zemi a přestože STEREO-B se za Sluncem na dva roky odmlčela, už se s ní podařilo alespoň navázat kontakt a tak snad opět uvidíme Slunce ze tří stran.
  • 26. října 1941 (75 let) se narodil čestný člen České astronomické společnosti a čestný předseda Společnosti pro meziplanetární hmotu RNDr. Vladimír Znojil, CSc.. Život zasvětil pozorování meteorů a prosazoval metodu pozorování teleskopických meteorů se zakreslováním drah. Věnoval se také pozorování komet a hodně energie věnoval i samotné Společnosti pro meziplantární hmotu. V roce 2000 mu byla věnována planetka č. 15390.
  • 27. října 1961 (55 let) uskutečnily Spojené státy první test rakety Saturn I – byl to úspěšný start a výrazný milník ve vývoji lunární rakety Saturn V.
  • 30. října 1981 (35 let) odstartovala sonda Veněra 13 k Venuši. 1. března 1982 se podařilo přistávacímu pouzdru dostat měkce na povrch Venuše. Sonda prováděla atmosférická měření, snímkovala povrch a dokázala odebrat vzorek půdy, který byl v normálních podmínkách podroben testu uvnitř přistávacího pouzdra. Velmi úspěšná mise trvala více než dvě hodiny, po které předávala data průletové části a po 127 minutách se pro kruté podmínky na povrchu odmlčela.

Výhled na příští týden

  • Večerní Měsíc
  • Výročí: první test raketového motoru v JPL
  • Výročí: Veněra 14
  • Výročí: Fred Whipple
  • Výročí: Lunar Orbiter 2

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Stereo, Vladimír Znojil, Venera 13, Vesmírný týden, Tycho Brahe, Ariel, Umbriel, Japetus


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »