Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  45. vesmírný týden 2016

45. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 9. listopadu 2016 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 7. 11. do 13. 11. 2016. Měsíc kolem čtvrti bude opět zdobit večerní oblohu. Večer je velmi nízko na jihozápadě Saturn, Venuše a Mars. Na ranní obloze je Jupiter. Slunce je téměř beze skvrn. Zajímavý zákryt hvězdy planetkou je přichystán na ráno 8. listopadu. Čína úspěšně vyzkoušela novou těžkotonážní raketu Dlouhý pochod 5.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v neděli 7. listopadu 2016 ve 20 h 51 min. SEČ. Pokud se vyjasní, vyplatí se na něj zaměřit dalekohled, neboť v tomto období nádherně vynikají krátery na rozhraní světla a tmy.

Planety:
Venuše (–4 mag) je nyní nejlépe viditelnou planetou za soumraku nízko na jihozápadě, protože Saturn (0,5 mag) už pomalu mizí ve sluneční záři. Mars (0,4 mag) zatím Slunci uniká, protože se přesouvá do Kozoroha (7. a 8. 11. prochází na pomezí Střelce a Kozoroha kolem kulové hvězdokupy M 75).
Ráno je na jihovýchodě Jupiter (–1,7 mag) v Panně. 7. 11. po východu Slunce začíná přechod stínu Io, 8. 11. od 5 h 37 min SEČ přechází stín Europy. 10. 11. v půl šesté je na středu kotoučku GRS. Další vhodný přechod Velké červené skvrny nastává v sobotu 12. 11. v 7 h 15 min.

Aktivita Slunce je nízká, na povrchu se téměř nevyskytují skvrny. Stačí však rychlejší sluneční vítr z koronární díry nebo drobný závan ve slunečním větru a už jsou v severních šířkách pěkné polární záře. S aktivitou Slunce se můžeme pod velmi tmavou oblohou setkat i v podobě airglow, jako například na konci října. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Tauridy jsou slabší meteorický roj, jehož aktivita je nyní zvýšená. Částice Enckeho komety vstupují do atmosféry poměrně pomalu a někdy jsou tak velké, že způsobí pád jasného bolidu.

Za zajímavých zákrytů neopomeňme zajímavý přechod planetky Kalliope a jejího měsíce Linus přes relativně jasnou hvězdičku, který se odehraje 8. listopadu nad ránem.

Kosmonautika

  • Minulý týden proběhly dva zajímavé starty raket. Byl jím nejprve 2. 11. start japonské H-IIA s meteodružicí a hlavně poté 4. listopadu start těžkotonážní čínské rakety CZ-5. Tato raketa spadá do kategorií, jako jsou evropská Ariane 5, ruský Proton nebo Delta IV Heavy. Na nízkou oběžnou dráhu vynese 25 tun a na dráhu přechodovou ke geostacionární úctyhodných 14 tun.
  • V Bratislavě probíhá do 7. ledna výstava Cosmos Discovery. Podle pěkné reportáže Ondřeje Šamárka to bude asi lepší zážitek, než z pražské Gateway to Space. Tak se tam ještě zkuste vydat.

Výročí

  • 7. listopadu 1996 (20 let) startovala k Marsu úspěšná sonda Mars Global Surveyor. Donedávna se jednalo o nejdéle fungující satelit Marsu, jehož rekord nyní překonává jiná dlouhopracující sonda Mars Odyssey. Na oběžnou dráhu Marsu byla navedena 12. 9. 1997 a 2. listopadu 2006 s námi přestala komunikovat.
  • 8. listopadu 1656 (360 let) se narodil Edmund Halley. Jakkoli je znám mezi veřejností nejvíce jako člověk, po kterém se jmenuje kometa, která se pravidelně vrací ke Slunci, mně se vybaví spíše jako významný geofyzik, astronom a vůbec člověk, který měl co do činění s pokrokem fyziky a astronomie. Významný je také jeho vliv na Isaaca Newtona, kterému pomohl vydat jeho nejvýznamnější dílo o silách a gravitaci.
  • 11. listopadu 1966 (50 let) startoval závěrečný let přípravného programu letu před misí Apollo – Gemini 12. Jim Lowell a Edwin Aldrin procvičovali setkávání a spojení s cílovým tělesem Agena, vystupovali do vesmírného prostoru a prováděli mnoho dalších experimentů.
  • 12. listopadu 1891 (125 let) se narodil astronom Seth Barnes Nicholson, objevitel čtyř Jupiterových měsíců. Svůj astronomický život strávil především na Mount Wilsonu a věnoval se studiu Slunce.
  • 12. listopadu 1896 (120 let) se narodil český astronom František Kadavý, čestný člen České astronomické společnosti. Podílel se na chodu nově vzniklé společnosti po vzniku republiky, kdy zájem o ni opadal. Po založení Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně byl jejím prvním ředitelem. Podílel se na pozorování a shromažďování kreseb sluneční fotosféry.
  • 12. listopadu 1981 (35 let) odstartoval ke svému druhému letu raketoplán Columbia. Šlo o druhý let raketoplánu vůbec a poprvé letěla nějaká kosmická loď podruhé do vesmíru jako opakovatelně použitelný vesmírný dopravní prostředek. Velitel J. Engle a pilot R. Truly měli testovat manipulátor - "kanadskou ruku", ale selhání jedné ze tří důležitých jednotek pro výrobu vody a elektřiny vedlo ke zkrácení mise na dva dny. Mnoho dalších úkolů mise se ale podařilo ověřit a splnit. Byl to také poslední let raketoplánu s bíle natřenou externí nádrží. Při dalších letech již měly pro STS charakteristickou oranžovočervenou barvu, čímž se zároveň ušetřilo na hmotnosti nádrže asi 272 kg.

Výhled na příští týden

  • Úplněk
  • Výročí: Mariner 9
  • Výročí: Genesis-1
  • Výročí: deště Leonid
  • Výročí: Alois Vrátník

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v listopadu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: František Kadavý, Nicholson, MGC - Mars Global Surveyor, Edmund Halley, Gemini 12, Vesmírný týden, Raketoplán Columbia


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Lunární X

Další informace »