Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  5. vesmírný týden 2016

5. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 3. února 2016 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 1. 2. do 7. 2. 2016. Měsíc před novem bude viditelný ranní obloze. Jupiter můžeme pozorovat v pozdním večeru a druhé polovině noci. Ráno v záři vycházejícího Slunce máme Venuši a Merkur. Lepší je viditelnost planety Saturn. Mars je v maximální výšce. Kometa Catalina je poblíž severního nebeského pólu. Aktivita Slunce je nízká. Minulý týden patřil geostacionárním družicím, tento týden bychom se mohli dočkat vypuštění několika navigačních satelitů.

Obloha

Planety a Měsíc ráno 6. a 7. února 2016. Data: Stellarium
Planety a Měsíc ráno 6. a 7. února 2016. Data: Stellarium
Měsíc bude v poslední čtvrti hned tuto noc na pondělí 1. 2. ve 4:28 SEČ. V dalších dnech bude jeho slábnoucí srpek dominovat ranní obloze a postupně dojde také k setkání s planetami. První setkání Měsíce ve čtvrti nastává hned v pondělí ráno s Marsem. Vzájemná úhlová vzdálenost na obloze bude kolem 2,5°. Ve středu 3. a ve čtvrtek 4. února projde Měsíc kolem Saturnu. V sobotu 6. února nastává pěkné seskupení s Venuší a Merkurem. Velmi tenký srpek by mohl být viditelný ještě v neděli 7. února vlevo od těchto planet.

Planety:

Jupiter (–2,3 mag) na hranicích Lva a Panny vychází už po 21. hodině a je tedy pozorovatelný dostatečně vysoko už před půlnocí a v celém zbytku noci. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže.
Ideální výšku má ráno planeta Mars (0,9 mag). Úhlový rozměr zatím roste pomalu. Jakmile se zrychlí, začne rychle klesat maximální výška planety nad obzorem, takže těžko hledat kompromis k pozorování. Ráno je už také docela vysoko Saturn (0,5 mag). Naopak jasná jitřenka, planeta Venuše (–4 mag), klesá k obzoru na jihovýchodě. Nedaleko ní je tento týden také Merkur (cca 0 mag), ale ten bude možná příliš slabý na spatření pouhým okem. Pokud se to podaří, máme možnost vidět ráno všech pět okem viditelných planet a Měsíc k tomu.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
1. 2. 5:45   3. 2. Ganymed přechod stínu (20:59) – 0:22
Ganymed přechod měsíce 0:12 – 3:20
2. 2. 1:35; 21:25   5. 2. Europa přechod stínu 0:25 – 3:14
Kallisto zatmění 0:33 – 3:53
Europa přechod měsíce 1:56 – 4:40
Io přechod stínu 4:57 – 7:12
Io přechod měsíce zač. 5:41
4. 2. 3:15; 23:05   6. 2. Io zatmění zač. 2:07
Io zákryt konec 5:05
Europa zákryt konec 23:28
6. 2. 4:50   7. 2. Io přechod stínu (23:25) – 1:40
Io přechod měsíce 0:07 – 2:21
Io zákryt konec 23:31
7. 2. 0:40      
Časy jsou v SEČ.

Orientační mapky únorových komet. Data: Guide 9
Orientační mapky únorových komet. Data: Guide 9
Aktivita Slunce je nízká, ale dočkali jsme se výskytu zajímavých skvrn na jeho povrchu. Došlo i ke krátkému vzestupu aktivity. Nyní je vše při starém a můžeme jen vyčkávat. Na skvrny se můžeme dívat také na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2013 US10 (Catalina) je viditelná i večer, protože je cirkumpolární. To znamená, že prošla nedaleko Polárky a nyní se přesouvá do nevýrazného pole hvězd souhvězdí Žirafy. Večer je také viditelná kometa C/2013 X1 (PanSTARRS). Orientační mapky poloh obou komet jsou vidět vlevo. Komety jsou viditelné i menším triedrem. Vyniknou však až za městem ve větším dalekohledu.

Kosmonautika

  • V minulém týdnu se činily dva silné nosiče. Nejprve evropská Ariane 5, která letěla po dlouhé době jen s jednou družicí. Důvod byl ten, že vynášená družice Intelsat 29e nové generace, patří mezi těžší a nezbylo by dost místa pro druhou, jak je obvyklé u startů této těžkotonážní rakety.
    Druhý start se uskutečnil v noci na sobotu a postarala se o něj ruská raketa Proton-M. Na palubě byla družice Eutelsat 9B, kterou na finální dráhu umístil urychlovací stupeň Briz-M. Byl to zároveň zajímavý test rakety a horního stupně před dalším startem, kdy na palubě bude ExoMars 2016, což je mise zkušebního evropského přistávacího modulu a orbitální družice.
  • SpaceX získala certifikaci vylepšené verze rakety Falcon 9 (full thrust, též v1.2). Díky tomu se dostane k lukrativním zakázkám, např. vojenských družic, které mohla doposud vynášet pouze United Launch Alliance (ULA) s raketami Atlas a Delta. Schvalování šlo rychle, protože raketa prošla jen drobnými změnami oproti již certifikované verzi 1.1.

Výročí

  • 2. února 1886 (130 let) se narodil německý astronom Ernst Zinner. Tento astronom se nejvíce proslavil, když v roce 1913 znovuobjevil periodickou kometu objevenou roku 1900 francouzem Giacobinim. Kometa označená 21P/Giacobini-Zinner má oběžnou dobu asi 6,5 roku.
  • 4. února 1906 (110 let) se narodil objevitel Pluta Clyde Tombaugh. Byl to obdivuhodně pracovitý astronom a tak si objev tělesa za Neptunem právem zasloužil. Už po objevu Pluta věděl, že je příliš malý na předpokládanou devátou planetu, a tak hledal dál. Na jedné straně je škoda, že objevil Pluta už tak brzy, v roce 1930, protože tím poněkud zmátl hlavu veřejnosti, která se jen těžko vyrovnává s faktem, který je zjevný, a sice, že Pluto planetou prostě není. Na straně druhé je objevitelem prvního tělesa Kuiperova pásu planetek, a to z doby, kdy o něm ještě nikdo ani neuvažoval. A Pluto nakonec planeta je, akorát trpasličí. A Tombaugh, ten se k Plutu podíval zblízka, v podobě trochy jeho popela na palubě New Horizons.
  • 7. února 1926 (90 let) se narodil sovětský konstruktér a kosmonaut Konstantin Feoktistov. Obvykle se všem kosmonautům nevěnujeme, ale najdou se výjimky. A tento významný konstruktér a odvážlivec, který bez skafandru přežil sardinkový let tří lidí na palubě upraveného, původně jednomístného Vostoku, si připomínku zaslouží (hovoříme o letu Voschod 1). Kromě toho, že byl vedoucím konstruktérem lodí Vostok a Voschod, podílel se i na stavbě Saljutů.

Výhled na příští týden

  • Večerní srpek Měsíce
  • Výročí: NEAR Shoemaker přistání

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Clyde tombaugh, Konstantin Feoktistov, Vesmírný týden, Zinner


38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ostrov hviezd

Tmavá obloha, Bohom zabudnuté miesto, teplo letnej jadranskej noci, deviatka nočných šialencov, zvuk uzávierok fotoaparátov, šum mora, desivé príbehy o nemých deťoch, vzduchom letiace nedopalky cigariet, nešťastne rozliata plechovka piva... pre niekoho ďalšia noc v teple postele, pre iného výborná príležitosť pre vznik nadčasových spomienok. Zelený závoj tiahnuci sa ostrovom hviezd predstavuje rozbúrený airglow, alebo svetelné žiarenie atmosféry. Fotka pochádza z ostrova Lastovo, najvzdialenejšieho obývaného ostrova Chorvátska. Na hladine mora je možné vidieť zrkadlenie Mliečnej cesty, ktorá obsahuje bohatú štruktúru tmavých hmlovín. Carpe noctem!

Další informace »