Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  7. vesmírný týden 2016

7. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 17. února 2016 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 15. 2. do 21. 2. 2016. Měsíc dorůstá od čtvrti k úplňku. Jupiter je vidět téměř celou noc. Ráno v záři vycházejícího Slunce máme Venuši. Ráno je nejlepší pozorovací okno pro planety Saturn a Mars. Aktivita Slunce je mírně vyšší. Byl potvrzen objev gravitačních vln. Středně silná raketa Delta IV vynesla tajný satelit USA.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pondělí 15. 2. v 8:47 SEČ. Máme tedy ideální období večerního pozorování povrchových útvarů.

Planety:

Jupiter (–2,4 mag) je ve výšce 15° nad jihovýchodem již po 21. hodině. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže.
Ideální výšku má ráno planeta Mars (0,6 mag). Stoupá také Saturn (0,5 mag). Jasná jitřenka, planeta Venuše (–3,9 mag), klesá k obzoru na jihovýchodě.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
14. 2. 21:20   15. 2. Io přechod stínu 19:47 – 22:02
Io přechod měsíce 20:18 – 22:31
16. 2. 3:05; 23:00   17. 2. Ganymed přechod zač. 4:56
Ganymed přechod měsíce zač. 6:57
18. 2. 4:45   19. 2. Europa přechod stínu zač. 5:37
19. 2. 0:35   20. 2. Ganymed zákryt konec 23:50
21. 2. 2:10; 22:05   21. 2. Europa zatmění zač. 0:29
Io přechod stínu 3:12 – 5:27
Io přechod měsíce 3:35 – 5:49
Europa zákryt zač. 3:59
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je střední. Po celý týden se objevovaly větší skvrnky a aktivita zde občas vyvolala slabší erupce. Po jedné takové erupci došlo v pátek k uvolnění oblaku plasmatu, který zčásti směřoval i k Zemi a je možné, že se začátkem týdne tu bude šance na spatření polárních září ve vyšších zeměpisných šířkách. U nás je šance mizivá. Na skvrny na Slunci se můžeme dívat on-line prostřednictvím družice SDO.

Gravitační vlny byly předpovězeny již před sto lety Albertem Einsteinem v jeho slavné obecné teorii relativity. Ovšem zůstávaly posledním střípkem do mozaiky důkazů platnosti této teorie. Teprve loni v září se podařilo na detektorech LIGO zachytit první gravitační vlny vzniklé při sloučení dvou hmotných černých děr. Astronomům se nyní otevřelo nové okno pozorování vesmíru, především pokud jde o exotické objekty a případné reliktní gravitační vlny, vzniklé po velkém třesku.

Kosmonautika

  • Americké ministerstvo obrany má na orbitě další, pravděpodobně radarovou družici. Start rakety Delta IV ve verzi M+ (5,2) s družicí NROL-45 proběhl ve středu 10. února.

Výročí

  • 15. února 1826 (190 let) se narodil francouzský astronom Emmanuel Liais. Zpočátku amatérský vědec a meteorolog z Cherbourgu později přesídlil do Paříže, kde asistoval Le Verrierovi. 7. září 1858 pozoroval v Brazílii úplné zatmění Slunce a pořídil jeho celkem kvalitní kresbu. V Brazílii poté působil a pracoval na observatoři v Rio de Janieru. Podařilo se mu objevit kometu C/1860 D1 (Liais).
  • 16. února 1816 (200 let) se narodil švýcarský astronom Kaspar Gottfried Schweizer. Působil od roku 1845 v Moskvě. Nejvíce je znám jako objevitel několika komet kolem poloviny 19. století.
  • 17. února 1996 (20 let) odstartovala sonda NEAR k asteroidu Eros. Už jsme připomínali, že 12. února 2001 na planetce dosedla, to už dostala přízvisko na počest Eugena Shoemakera. Sonda ještě z povrchu slabě komunikovala, ale kamery už nemohly snímat.
  • 19. února 1986 (30 let) odstartoval první modul stanice Mir. K modulu Mir se postupně připojily dva Kvanty, modul Kristall a později ještě Spektr, Priroda a stykovací DM. Mir byla první opravdu dlouhodobě obývanou stanicí. Jejími předchůdci byly Saljuty. K Miru v devadesátých letech létaly i raketoplány. Stanice zanikla navedením do atmosféry v březnu 2001.

Výhled na příští týden

  • Měsíc a Jupiter
  • Výročí: objev Trojana Achilla
  • Výročí: 1. švédská družice Viking
  • Výročí: Kosmos 110 se psy
  • Výročí: François Arago

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




Štítky: NEAR spacecraft, Liais, Mir, Schweizer, Vesmírný týden


48. vesmírný týden 2016

48. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 28. 11. do 4. 12. 2016. Měsíc bude v novu, večer projde kolem Venuše, která je krásně vidět jako jasná hvězda na jihozápadě. Večer je vidět také Mars, ráno Jupiter. Na Slunci se objevila skvrnka. Čeká nás start nákladní lodi Progress k ISS.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce Venuše a Měsíce

Konjunkce Venuše a Měsíce

Další informace »