Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  7. vesmírný týden 2016

7. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 17. února 2016 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 15. 2. do 21. 2. 2016. Měsíc dorůstá od čtvrti k úplňku. Jupiter je vidět téměř celou noc. Ráno v záři vycházejícího Slunce máme Venuši. Ráno je nejlepší pozorovací okno pro planety Saturn a Mars. Aktivita Slunce je mírně vyšší. Byl potvrzen objev gravitačních vln. Středně silná raketa Delta IV vynesla tajný satelit USA.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pondělí 15. 2. v 8:47 SEČ. Máme tedy ideální období večerního pozorování povrchových útvarů.

Planety:

Jupiter (–2,4 mag) je ve výšce 15° nad jihovýchodem již po 21. hodině. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže.
Ideální výšku má ráno planeta Mars (0,6 mag). Stoupá také Saturn (0,5 mag). Jasná jitřenka, planeta Venuše (–3,9 mag), klesá k obzoru na jihovýchodě.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
14. 2. 21:20   15. 2. Io přechod stínu 19:47 – 22:02
Io přechod měsíce 20:18 – 22:31
16. 2. 3:05; 23:00   17. 2. Ganymed přechod zač. 4:56
Ganymed přechod měsíce zač. 6:57
18. 2. 4:45   19. 2. Europa přechod stínu zač. 5:37
19. 2. 0:35   20. 2. Ganymed zákryt konec 23:50
21. 2. 2:10; 22:05   21. 2. Europa zatmění zač. 0:29
Io přechod stínu 3:12 – 5:27
Io přechod měsíce 3:35 – 5:49
Europa zákryt zač. 3:59
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je střední. Po celý týden se objevovaly větší skvrnky a aktivita zde občas vyvolala slabší erupce. Po jedné takové erupci došlo v pátek k uvolnění oblaku plasmatu, který zčásti směřoval i k Zemi a je možné, že se začátkem týdne tu bude šance na spatření polárních září ve vyšších zeměpisných šířkách. U nás je šance mizivá. Na skvrny na Slunci se můžeme dívat on-line prostřednictvím družice SDO.

Gravitační vlny byly předpovězeny již před sto lety Albertem Einsteinem v jeho slavné obecné teorii relativity. Ovšem zůstávaly posledním střípkem do mozaiky důkazů platnosti této teorie. Teprve loni v září se podařilo na detektorech LIGO zachytit první gravitační vlny vzniklé při sloučení dvou hmotných černých děr. Astronomům se nyní otevřelo nové okno pozorování vesmíru, především pokud jde o exotické objekty a případné reliktní gravitační vlny, vzniklé po velkém třesku.

Kosmonautika

  • Americké ministerstvo obrany má na orbitě další, pravděpodobně radarovou družici. Start rakety Delta IV ve verzi M+ (5,2) s družicí NROL-45 proběhl ve středu 10. února.

Výročí

  • 15. února 1826 (190 let) se narodil francouzský astronom Emmanuel Liais. Zpočátku amatérský vědec a meteorolog z Cherbourgu později přesídlil do Paříže, kde asistoval Le Verrierovi. 7. září 1858 pozoroval v Brazílii úplné zatmění Slunce a pořídil jeho celkem kvalitní kresbu. V Brazílii poté působil a pracoval na observatoři v Rio de Janieru. Podařilo se mu objevit kometu C/1860 D1 (Liais).
  • 16. února 1816 (200 let) se narodil švýcarský astronom Kaspar Gottfried Schweizer. Působil od roku 1845 v Moskvě. Nejvíce je znám jako objevitel několika komet kolem poloviny 19. století.
  • 17. února 1996 (20 let) odstartovala sonda NEAR k asteroidu Eros. Už jsme připomínali, že 12. února 2001 na planetce dosedla, to už dostala přízvisko na počest Eugena Shoemakera. Sonda ještě z povrchu slabě komunikovala, ale kamery už nemohly snímat.
  • 19. února 1986 (30 let) odstartoval první modul stanice Mir. K modulu Mir se postupně připojily dva Kvanty, modul Kristall a později ještě Spektr, Priroda a stykovací DM. Mir byla první opravdu dlouhodobě obývanou stanicí. Jejími předchůdci byly Saljuty. K Miru v devadesátých letech létaly i raketoplány. Stanice zanikla navedením do atmosféry v březnu 2001.

Výhled na příští týden

  • Měsíc a Jupiter
  • Výročí: objev Trojana Achilla
  • Výročí: 1. švédská družice Viking
  • Výročí: Kosmos 110 se psy
  • Výročí: François Arago

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: NEAR spacecraft, Liais, Mir, Schweizer, Vesmírný týden


26. vesmírný týden 2017

26. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 26. 6. do 2. 7. 2017. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Večer je vidět Jupiter a Saturn, který je potom na obloze až do svítání. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Noční svítící oblaka jsou tu. Odstartoval český a slovenský cubesat. SpaceX zvládla jeden start s přistáním v pátek a druhý plánuje v neděli.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Romance s nočními svítícími oblaky

Jaký to krásný výhled na NLC 24. června 2017. Obloha byla zprvu zatažená, ale při soumraku se pomalu oblačnost rozpadala. A jak soumrak postupoval, běžná oblačnost chytla slabý načervenalý nádech, zatímco vysoko nad nimi se do stříbřitě-modra již barvily NLC. To vše se líbezně odráželo o klidnou hladinu Sečské přehrady. Canon 6D, Takumar 50 mm, f2.0, ISO 320, 5×10 s - panorama ze stativu.

Další informace »