Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  8. vesmírný týden 2016

8. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 24. února 2016 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 22. 2. do 28. 2. 2016. Měsíc bude kolem úplňku. Jupiter je vidět téměř celou noc, v úterý na něm budou chvíli dva stíny. Ráno je nejlepší pozorovací okno pro planety Saturn a Mars, v záři Slunce se ztrácí Venuše. Aktivita Slunce je střední. Cygnus opustil ISS. Krásný start měla japonská rentgenová družice Hitomi. Startoval také evropský průzkumník oceánů Sentinel-3A. Ke startu se chystá Falcon 9 s družicí SES-9.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v pondělí 22. 2. v 19:20 SEČ. Bude v té době zároveň poblíž Jupiteru (asi 4° daleko). Během noci projde zdánlivě asi 2° pod ním.

Planety:

Jupiter (–2,5 mag) je ve výšce 15° nad východem již po 20. hodině. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže. V úterý 22. února večer po 21:40 SEČ budou na planetě na několik minut dva stíny měsíců Io a Europy.
Ideální výšku má ráno planeta Mars (0,5 mag). Stoupá také Saturn (0,5 mag). Jasná jitřenka, planeta Venuše (–3,9 mag), klesá k obzoru na jihovýchodě a je už jen obtížně viditelná.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
21. 2. 22:05   21. 2. Kallisto zatmění konec 21:46
Kallisto zákryt 22:54 – (0:35)
23. 2. 3:50; 23:40   22. 2. Io přechod stínu 21:40 – 23:55
Europa přechod stínu konec 21:44
Io přechod měsíce 22:01 – (0:15)
25. 2. 5:30   23. 2. Io zákryt konec 21:27
26. 2. 1:20; 21:10   27. 2. Ganymed zatmění zač. 22:57
28. 2. 3:00; 22:50   28. 2. Europa zatmění zač. 3:02
Ganymed zákryt konec 3:08
Io přechod stínu zač. 5:05
Io přechod měsíce zač. 5:19
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce byla na střední úrovni. Geomagnetické pole bylo na začátku týdne lehce narušené, ale ani ne tak od vlny částic, která byla očekávána kolem 14. února, jako spíš od velké koronální díry, z níž k nám proudil rychlejší sluneční vítr. Od té doby už došlo k jedinému zajímavému úkazu, a sice uvolnění oblouku plasmatu v jihovýchodní části viditelné části slunečního kotouče. Pokud jde o skvrny, jejich velikost se zmenšila a počet taky neohromuje. Na skvrny na Slunci se můžeme dívat on-line prostřednictvím družice SDO.

Kosmonautika

  • Raketa Falcon 9 by měla prodělat v pondělí statický zážeh a posléze ve středu by měl být na pořadu start s družicí SES 9. Případný živě česky komentovaný přenos připravuje Kosmonautix.cz.
  • Z minulého týdne máme vzpomínky na dva pěkné starty raket. Při tom prvním se na polární dráhu vydala evropská družice Sentinel-3A. Druhý start byl vizuálně moc pěkný, protože japonská raketa H-IIA startovala před západem Slunce a přálo i počasí. Na palubě se do vesmíru vydal rentgenový dalekohled Astro-H, který nese také jméno Hitomi. Dalekohled je schopen detekovat měkké i tvrdé rentgenové záření.
  • Nákladní loď Cygnus opustila v pátek ISS. Zásoby byly dávno vyloženy a jakmile byla loď naplněna odpadky, nebyl další důvod s ní u stanice setrvat. Jejím osudem je shořet v atmosféře.
  • Firma Virgin Galactic konečně představila druhý exemplář SpaceShipTwo. Loď byla pokřtěna symbolicky mlékem a dostala jméno VSS UNITY. Přejme prvnímu soukromému subjektu, který překonal v roce 2004 hranice vesmíru, aby už brzy začal létat s turisty.
  • NASA bude mít dost práce s výběrem nových astronautů. Přihlásilo se jim přes 18 000 zájemců.

Výročí

  • 22. února 1906 (110 let) byl na hvězdárně v Heidelbergu objeven Maxem Wolfem asteroid (588) Achilles. Zpočátku byl možná jen nepatrně se pohybující hvězdičkou, planetkou za dráhou Marsu, ale jak se po propočtu dráhy ukázalo, jde o mnohem zajímavější těleso. Wolf tehdy objevil prvního zástupce Trójanů, tedy planetek gravitačně vázaných na dráhu Jupiteru a sice buď 60° před něj, nebo za něj, kde nacházíme librační body L4 a L5. Jupiter a Slunce zde dokáží udržet větší skupinu těles, proto pojmenováváme ty za Jupiterem po Trójanech a ti před Jupiterem nesou jména Řeků.
  • 22. února 1986 (30 let) se vydal do vesmíru první švédský satelit Viking. Letěl tehdy jako „přívažek“ k francouzskému SPOTu 1 a oba byli na palubě rakety Ariane 1. Viking měl za úkol sledovat poměry v magnetosféře a ionosféře naší planety.
  • 22. února 1966 (50 let) odstartovala kosmická loď označená jako Kosmos 110. Na palubě byli dva pejsci, Veterok a Ugoljok. Na oběžné dráze strávili 22 dnů a pak úspěšně přistáli. Až do roku 1971 to byl rekordně dlouhý let do vesmíru, který překonal let Sojuzu 11.
  • 26. února 1786 (230 let) se narodil francouzský fyzik a astronom François Jean Dominique Arago. Jako první dokázal, že sluneční světlo vychází ze žhavé atmosféry naší hvězdy a při průchodu zemskou atmosférou dochází k jeho částečné polarizaci. Vynalezl také některé optické přístroje, například polarimetr nebo fotometr. Z dalších pokusů je vhodné zmínit Aragovu snahu změřit rychlost šíření světla. S myšlenkou, že světlo se šíří konečnou rychlostí, značně předběhl svou dobu. Svými pokusy s elektromagnetismem navedl Ampéra k řešení problémů elektrického proudu. Z astronomických objektů se zaměřil převážně na Slunce. Studoval jeho chromosféru a korónu. Také jej zajímaly polární záře. Z pohybu planety Uran usoudil, že ji může ovlivňovat další těleso ležící ještě dále od Slunce, a proto oslovil Urbaina Le Verriera, aby se pokusil matematicky tento problém vyřešit. Ten se opravdu pustil do výpočtů, na základě kterých byla později nová planeta – Neptun – skutečně objevena.

Výhled na příští týden

  • Měsíc a ranní planety
  • Výročí: neštěstí originální posádky Gemini 9

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírný týden, Achilles, Arago


25. vesmírný týden 2017

25. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 19. 6. do 25. 6. 2017. Měsíc je na ranní obloze a bude v novu. Očekáváme denní zákryt Aldebaranu a Hyád. Večer je vidět Jupiter, Saturn je na obloze celou noc. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z jasnějších komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Vyhlížíme noční svítící oblaka. SpaceX plánuje hned dva starty Falconu 9. Očekáváme také jeden ruský a indický start. Rubrika 100 Pozorování ke 100 letům ČAS přináší upozornění na letní slunovrat, noční svítící oblaka a podrobnosti k zákrytu Aldebaranu Měsícem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noční svíticí oblaka - NLC

Další informace »