Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Další výrazný bolid zazářil nad Českem 16. prosince 2016 večer

Další výrazný bolid zazářil nad Českem 16. prosince 2016 večer

Bolid 16. prosince 2016 zachycený Evropskou bolidovou sítí na stanici Polom.
Autor: AsÚ AV ČR

V pátek 16. prosince v 19:22:17-30 SEČ zazářil nad Českem další výrazný bolid.  Tento Jasný bolid byl podrobně zachycený speciálními kamerami v české části Evropské bolidové sítě a ze získaných dat jsme již spolehlivě určili dráhu tohoto malého meziplanetárního tělesa, tzv. meteoroidu, v atmosféře i jeho „předsrážkovou“ dráhu ve Sluneční soustavě.  Kromě našich přístrojů ovšem tento mimořádný přírodní úkaz viděl i velký počet náhodných pozorovatelů, kteří nám poslali svá hlášení, ve kterých mnohdy velmi podrobně a poutavě popisují, co viděli. Za všechna tato hlášení děkujeme a přinášíme základní informace o tom, co se na obloze v pátek večer 16. prosince odehrálo.

Z hlediska pádu šlo o zajímavé těleso, které se při průletu atmosférou významně rozpadalo, což ukazují záznamy jak z bolidových kamer na několika stanicích, tak hlavně též videokamery z Ondřejova a i podrobné  záznamy světelných křivek s vysokým časovým rozlišením (5000 vzorků/s), které nám poskytují naše speciální kamery. Na mapce na obrázku je znázorněn průmět světelné dráhy kudy bolid letěl. Celá dráha byla dlouhá 209,4 km a trvala 13 sekund. Šlo tedy o opravdu dlouhý průlet atmosférou, což je poměrně výjimečné.

Projekce dráhy bolidu 16. prosince 2016 nad zemí. Autor: Google/Pavel Spurný.
Projekce dráhy bolidu 16. prosince 2016 nad zemí.
Autor: Google/Pavel Spurný.

Bolid začal svítit ve výšce 82,5 km, pohasl ve výšce 37,3 km a sklon jeho dráhy se měnil ze 13,2° na začátku na koncových 11,6°. Jednalo se tedy o velmi plochou dráhu letu. Podle toho, jak výrazně fragmentoval a jak se brzdil, nevylučujeme pád malých meteoritů na zemský povrch na území Polska poblíž hranice s Německem. Předpokládaná pádová oblast ale z charakteru dráhy vlastního bolidu (sklon, výška, četné fragmentace)  je velmi rozlehlá a tak systematické hledání v tomto případě není možné. Pokud jde o dráhu původního meteoroidu ve Sluneční soustavě, tak z našich výpočtů  vyplývá, že těleso pochází z vnitřní části hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem.

Kontakty a další informace:

RNDr. Pavel Spurný, CSc.
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR, Fričova 298, 251 65 Ondřejov

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Významné bolidy zachycené Evropskou bolidovou sítí
[2] Formuláře na hlášení jasných bolidů Astronomického ústavu AV ČR
[3] Meteory a meteorické roje na Astro.cz

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Štítky: EN161216, Bolid, Bolid 16. prosince 2016


4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (24814) 1994 VW1 poblíž hvězdy beta Tau

Planetka měla v době fotografování 16.3 mag a pohybovala se po obloze rychlostí 1.23"/min.

Další informace »