Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Meteorický roj Kvadrantidy vrcholí ve středu ráno

Meteorický roj Kvadrantidy vrcholí ve středu ráno

Rok 2012 je k pozorování meteorických rojů velmi nakloněn. Hned první z hlavních rojů, Kvadrantidy (nebo též Quadrantidy), vrcholí už ve středu 4. ledna ráno za maximální výšky radiantu a již minimálního negativního vlivu měsíčního svitu. Tento každoroční meteorický roj bývá často poskvrněn nepříznivým a chladným počasím, nicméně občasné dobré podmínky zejména v ranních hodinách pak nahrávají ke sledování přes 100 meteorů za hodinu.

Téměř každý meteorický roj nese název dle souhvězdí, v němž se nachází tzv. radiant, tedy místo, odkud meteory na obloze vlivem perspektivy zdánlivě vylétají. Kvadrantidy mají radiant v dnes již neexistujícím souhvězdí Kvadrantu na pomezí Pastýře a Draka. V lednu toto místo na obloze dosahuje maximální výšky nad obzorem až k ránu, kdy se proto roj vyplatí bez ohledu na čas maxima pozorovat nejvíce.

Samotné meteory jsou poměrně pomalé - vstupní rychlost meteoroidů do zemské atmosféry je 41 km/s. Z důvodu nepravidelného rozložení proudu roje může hodinová zenitová frekvence (kdyby byl radiant v nadhlavníku) kolísat mezi 60 a 200 meteory. Maximum slabších meteorů předchází hlavnímu maximu až o 14 hodin.

Mateřské těleso roje je nevyřešenou záhadou. Uvažovalo se, že jde o kometu kometu 96P Machholz, která se má ke Slunci vrátit letos v létě a mohla by být, ač za nepříliš příznivých podmínek, pozorovatelná i menšími přístroji. Známý vědec v oboru meteorů, Peter Jenniskens (NASA Ames Research Center) ovšem před osmi lety naznačil, že za rojem s největší pravděpodobností stojí fragment již přes 500 let neexistující komety, který byl v roce 2003 objeven a katalogizován pod asteroidálním označením C/2003 EH1. Dráha tělesa se Zemí se protíná v téměř kolmém úhlu, což způsobuje krátkou aktivitu roje (obecně mezi 28. prosincem a 12. lednem). Samotné Maximum je velmi ostré a trvá jen několik málo hodin. Vlivem gravitace Jupiteru se proud roje komety od Země vzdaluje, takže přibližně za 1000 let už Kvadrantidy patrně nebudeme pozorovat.

Letos platí doporučení roj pozorovat v ranních hodinách dvojnásob. Vrchol aktivity se předpovídá na 8:20 SEČ, tedy až po východu Slunce. Tma končí přibližně dvě hodiny před maximem, kdy radiant vystoupí velmi vysoko nad obzor a začíná rozbřesk. Se stoupajícím radiantem tedy bude i výrazně stoupat aktivita a bude největší šance zpozorovat i jasnější meteory. Navíc po třetí hodině ranní zapadá Měsíc v souhvězdí Býka a nastává zhruba tří a půl hodinové okénko pro pozorování na tmavé obloze. Nebe v té době budou mimo náhodné meteory zdobit i planety Mars a Saturn.

K pozorování meteorů doporučujeme najít místo daleko od měst s minimálním vlivem světelného znečištění, nejlépe na horách s odkrytým obzorem. Ke sledování jevu není třeba žádného přístrojového vybavení, neboť meteory se náhodně objevují ve všech místech oblohy. Rozhodně je však nutné nepodcenit mrazivé počasí a vybavit se i několika vrstvami teplého oblečení. Nejlépe se meteory pozorují vleže, ideální je mít teplý spacák a karimatku.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] IMO
[2] Quadrantidy, meteory ze zmizelého souhvězdí (Pavel Koten)




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008, jejím vedoucím redaktorem se stal na jaře roku 2009. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesic

Mesic

Další informace »