Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Meteorický roj Kvadrantidy vrcholí ve středu ráno

Meteorický roj Kvadrantidy vrcholí ve středu ráno

Rok 2012 je k pozorování meteorických rojů velmi nakloněn. Hned první z hlavních rojů, Kvadrantidy (nebo též Quadrantidy), vrcholí už ve středu 4. ledna ráno za maximální výšky radiantu a již minimálního negativního vlivu měsíčního svitu. Tento každoroční meteorický roj bývá často poskvrněn nepříznivým a chladným počasím, nicméně občasné dobré podmínky zejména v ranních hodinách pak nahrávají ke sledování přes 100 meteorů za hodinu.

Téměř každý meteorický roj nese název dle souhvězdí, v němž se nachází tzv. radiant, tedy místo, odkud meteory na obloze vlivem perspektivy zdánlivě vylétají. Kvadrantidy mají radiant v dnes již neexistujícím souhvězdí Kvadrantu na pomezí Pastýře a Draka. V lednu toto místo na obloze dosahuje maximální výšky nad obzorem až k ránu, kdy se proto roj vyplatí bez ohledu na čas maxima pozorovat nejvíce.

Samotné meteory jsou poměrně pomalé - vstupní rychlost meteoroidů do zemské atmosféry je 41 km/s. Z důvodu nepravidelného rozložení proudu roje může hodinová zenitová frekvence (kdyby byl radiant v nadhlavníku) kolísat mezi 60 a 200 meteory. Maximum slabších meteorů předchází hlavnímu maximu až o 14 hodin.

Mateřské těleso roje je nevyřešenou záhadou. Uvažovalo se, že jde o kometu kometu 96P Machholz, která se má ke Slunci vrátit letos v létě a mohla by být, ač za nepříliš příznivých podmínek, pozorovatelná i menšími přístroji. Známý vědec v oboru meteorů, Peter Jenniskens (NASA Ames Research Center) ovšem před osmi lety naznačil, že za rojem s největší pravděpodobností stojí fragment již přes 500 let neexistující komety, který byl v roce 2003 objeven a katalogizován pod asteroidálním označením C/2003 EH1. Dráha tělesa se Zemí se protíná v téměř kolmém úhlu, což způsobuje krátkou aktivitu roje (obecně mezi 28. prosincem a 12. lednem). Samotné Maximum je velmi ostré a trvá jen několik málo hodin. Vlivem gravitace Jupiteru se proud roje komety od Země vzdaluje, takže přibližně za 1000 let už Kvadrantidy patrně nebudeme pozorovat.

Letos platí doporučení roj pozorovat v ranních hodinách dvojnásob. Vrchol aktivity se předpovídá na 8:20 SEČ, tedy až po východu Slunce. Tma končí přibližně dvě hodiny před maximem, kdy radiant vystoupí velmi vysoko nad obzor a začíná rozbřesk. Se stoupajícím radiantem tedy bude i výrazně stoupat aktivita a bude největší šance zpozorovat i jasnější meteory. Navíc po třetí hodině ranní zapadá Měsíc v souhvězdí Býka a nastává zhruba tří a půl hodinové okénko pro pozorování na tmavé obloze. Nebe v té době budou mimo náhodné meteory zdobit i planety Mars a Saturn.

K pozorování meteorů doporučujeme najít místo daleko od měst s minimálním vlivem světelného znečištění, nejlépe na horách s odkrytým obzorem. Ke sledování jevu není třeba žádného přístrojového vybavení, neboť meteory se náhodně objevují ve všech místech oblohy. Rozhodně je však nutné nepodcenit mrazivé počasí a vybavit se i několika vrstvami teplého oblečení. Nejlépe se meteory pozorují vleže, ideální je mít teplý spacák a karimatku.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] IMO
[2] Quadrantidy, meteory ze zmizelého souhvězdí (Pavel Koten)




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008, jejím vedoucím redaktorem se stal na jaře roku 2009. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. Stránky autora.



6. vesmírný týden 2016

6. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 8. 2. do 14. 2. 2016. Měsíc po novu se stěhuje na večerní oblohu. Jupiter je vidět téměř celou noc. Ráno v záři vycházejícího Slunce máme Venuši a Merkur. Lepší se viditelnost planety Saturn. Mars je ráno nejvýše za celou noc. Kometa Catalina je vysoko nad severem. Aktivita Slunce se přechodně mírně zvýšila. Všechny starty raket proběhly úspěšně. Svět kosmonautiky zasáhla zpráva o úmrtí dalšího „Měsíčana“ z Apolla 14 Edgara Mitchella. Curiosity dočasně nehýbe robotickou paží.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Venuše 2015

Máme ji na očích poměrně často, někdy zvečera, jindy zrána, někdy jako večernici, jindy jitřenku. Též Zora, nebo též Afrodíta, Ištar či Inanna se nazývá a nazývala. Nezapomněla na ni snad žádná z mytologií. Aby také ano. Vždyť v době svého největšího jasu je na nebi opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Záznam jižní oblohy ze 7.ledna 2016

Část hvězd na jižní obloze ze 7.února 2016 nám poukazuje na souhvězdí Orion, Zajíc, Velký pes, a Malý pes. Byť nejvíce hvězd pokrývá Oriona. Poté následuje Malý pes (Procyon, a Gomeisa). Ke konečnému Velkého psa, kterak sídlí Sirius - nejjasnější hvězda oblohy, zvlášte zimní.Řekněme, že pokud by záběr zasahoval výše nad souhvězdí Orion. Zjeví se nám hvězda, kterou měsíc minulý kalendářní rok zakryl, je to Aldebaran. Fotografie zaznamenává určitou část souhvězdí, ale historie by byla pro tuhle chvíli nezbytná. Mlhovina v Orionu - M42 bývá hezká. Bohužel neměl jsem absolutní šanci jí zachytit, neboť je vidět jen název z orientačního důvodu. Na fotografii nefunguje přehlédnout Siriuse. Od Oriona dole leží hvězda pojmenovaná jako Arneb. Na obraze doplňuje jedinou hvězdu ze souhvězdí Zajíce (je nejjasnější). Hvězd se tam vyskytuje opravdu mnoho. V souladu s ohledem na znečištěné okolí města Pardubic.

Další informace »