Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Na úterní obloze zazářil velmi jasný bolid

Na úterní obloze zazářil velmi jasný bolid

Stopa bolidu zachycená na celooblohové kameře na Churáňově, která je součástí Evropské bolidové sítě. Záznam bolidu je označen šipkou. Jasný objekt je Měsíc a okolo něj lze rozeznat halový kruh na vysoké řídké oblačnosti. Nad bolidem lze rozeznat souhvězdí Orionu.
Autor: AsÚ AV ČR, Pavel Spurný

Nad Rakouskem přeletěl v úterý 19. ledna 2016 večer velmi jasný bolid. A protože se k nám dostalo velké množství pozorování úkazu i z Česka, odkud jej spatřilo mnoho náhodných svědků krátce po půl osmé večer, přinášíme krátký popis toho, co se tedy na noční obloze nad střední Evropou odehrálo. Tímto i děkujeme všem pozorovatelům, kteří nás o úkazu informovali!

Stopa bolidu zachycená na celooblohové kameře v Kunžaku, která je součástí Evropské bolidové sítě. Autor: AsÚ AV ČR, Pavel Spurný
Stopa bolidu zachycená na celooblohové kameře v Kunžaku, která je součástí Evropské bolidové sítě.
Autor: AsÚ AV ČR, Pavel Spurný
Přesně v 19:35:08 SEČ jižně od našeho území proletěl jasný bolid, který byl zřetelně vidět po dobu 4 sekund, a to i na Měsícem silně přezářené obloze. Kromě náhodných vizuálních pozorování a i několika záznamů z kamer sítě ČHMÚ, které jsou na internetu veřejně dostupné, byl celý průlet bolidu velmi dobře zachycen také kamerami na sedmi stanicích české části Evropské bolidové sítě, kde v době přeletu bolidu bylo jasno. Tato síť pokrývá území střední Evropy a její centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Všechny stanice jsou vybaveny automatickými celooblohovými kamerami, které jsou právě pro záznam přeletu takových bolidů (jasných meteorů) uzpůsobeny a zaznamenávají je jak fotograficky (digitálně a také na film), tak i fotoelektricky velmi přesnými fotometry. Snímky bolidu z jižních stanic Kunžaku a Churáňova jsou na obrázcích.

Z našich záznamů jsme tedy určili všechny základní parametry popisující jak dráhu, kterou bolid proletěl v zemské atmosféře, tak i jeho dráhu, po které se před vstupem do zemské atmosféry pohyboval. Bolid začal svítit ve výšce 79,8 km nad zemí a po relativně málo skloněné dráze k zemskému povrchu (jen 26 stupňů), která byla 97,8 km dlouhá, pohasl ve výšce 36,9 km. Maximální jasnosti –11.2 magnitudy (tzv. absolutní jasnost, tj. jasnost normovaná na vzdálenost 100km) dosáhl ve výšce 44,1 km. Průmět této dráhy na zemský povrch je na následujících mapách.

Dráha bolidu nad Rakouskem a polohy kamer Evropské bolidové sítě. Autor: Google/Pavel Spurný.
Dráha bolidu nad Rakouskem a polohy kamer Evropské bolidové sítě.
Autor: Google/Pavel Spurný.

Dráha bolidu nad Rakouskem. Autor: Google/Pavel Spurný.
Dráha bolidu nad Rakouskem.
Autor: Google/Pavel Spurný.

Je vidět, že celá dráha byla nad územím Rakouska. Tento bolid způsobilo malé meziplanetární těleso, tzv. meteoroid, o hmotnosti necelých 10 kg. Během průletu atmosférou tento meteoroid celý shořel v atmosféře, takže nic makroskopického z něho na zemský povrch nedopadlo. Do atmosféry vstoupil rychlostí 27,7 km/s a postupně se zbrzdil na konečnou rychlost 9 km/s. Před srážkou se Zemí se těleso pohybovalo po relativně výstředné dráze, která byla jen 3,3° skloněna k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy kolem Slunce. V přísluní se meteoroid dostával až téměř ke dráze planety Merkur a nejdále od Slunce se pohyboval ve vnější oblasti hlavního pásu planetek jen přibližně 1 astronomickou jednotku (vzdálenost Země od Slunce) od dráhy planety Jupiter. Jednalo se tedy původem o malou část asteroidu pocházejícího z hlavního pásu planetek.     

Za všechna zaslaná pozorování ještě jednou velmi děkujeme. Budete-li někdy svědky dalšího podobného úkazu, určitě se o něj s námi opět podělte prostřednictvím formuláře na hlášení bolidů na webu Astronomického ústavu AV ČR.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] O meteorech a hlášení jejich pozorování na Astro.cz
[2] Hlášení bolidů na Astronomickém ústavu AV ČR

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Štítky: Astronomický ústav AV ČR, Bolid 19. ledna 2016, Bolidová síť, Bolid


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »