Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Tajuplní Rudí skřítci opět zachyceni v Česku fotograficky

Tajuplní Rudí skřítci opět zachyceni v Česku fotograficky

Red Sprites 6. července 2015 nad Sečskou přehradou.
Autor: Petr Horálek

V noci z 5. na 6. července 2015 se od severozápadu nasouvala přes Německo k českým hranicím silná bouřková masa typu MCS, která pro potěchu všech fotografů přinesla velmi divoké blýskající se scenérie a dovolilal tak vytvořit hned několika unikátním záznamům, nesmírně bodujícím na sociálních sítích. Ostatně úchvatný záběr pořídil Josef Jíra ze Západočeské pobočky ČAS, který si můřete prohlédnout v následujícím článku. Bouřky zasáhly jen západní hranice Česka, což ovšem při jejich síle a kadenci blesků CG+ (tedy blesků mezi mrakem a zemí) dovolilo zaznamenat něco ještě vzácnějšího - jasné nadoblačné blesky typu Red Sprites, tedy lidově česky "Rudé skřítky" nebo "Rudé přízraky".

Fantastická fotografie bouření nad západními Čechami 5./6. července 2015. Autor: Josef Jíra
Fantastická fotografie bouření nad západními Čechami 5./6. července 2015.
Autor: Josef Jíra

Pozorování a zachycení tzv. Rudých skřítků je (nejen) v Česku čím dál více oblíbeným "sportem". Tyto nesmírně krátké jevy vznikají jako "vysokoatmosférický" protipól silného výboje mezi mrakem a zemí při bouřkách typu MCS a jsou nositelem nesmírné elektromagnetické energie. Dají se zachytit u bouří i třeba 400 km vzdálených od pozorovatele, neboť jejich základna leží okolo 50 km a vrchní patra dosahují dvojnásobné výšky nad zemí (vysoko nad vrcholem troposférické oblačnosti, tedy i bouřek) . V Česku se pozorování nadoblačných blesků věnuje sofistikovaně a soustavně Nýdecký pozorovatel Martin Popek, který je pro svá pozorování prakticky světovým unikátem, neboť počet jeho zachycených nadoblačných blesků od roku 2011 už sápe na rovnou tisícovku. Ke svému pozorování používá vysokofrekvenční citlivou kameru WATEC s objektivem 8mm/f1.3 a Rudé skřítky si nechává automaticky detekovat pomocí programu UFOCapture. Jeho snímky tedy pocházejí z videozáznamů, nikoliv z fotoaparátů, ale tím lépe dokazují, že vzácné nadoblačné blesky zdaleka nejsou tak vzácné. Právě naopak. Spíše jsou však velmi obtížně zachytitelné a z toho důvodu o nich ani na počátku 21. století pořádně nic nevíme.

Fantastický výsledek českých matematiků

Red sprites Autor: Pavel Štarha a Miloslav Druckmüller
Red sprites
Autor: Pavel Štarha a Miloslav Druckmüller
Je tedy nasnadě otázka, zda (a kdy) lze nadoblačné blesky zachytit ve značně vyšším rozlišení. například na digitální fotoaparát. Pochopitelně lze, ale je to věcí náhody, připravenosti, píle a rozhodně velkého štěstí. Rudí skřítci (a jiné druhy nadoblačných blesků) jsou proto nesmírně raritní, objeví-li se na snímku digitálního fotoaparátu. Jedno takové ohromné štěstí a zároveň následný fantastický výsledek mohl zažít brněnský fotograf Pavel Štarha, který zaznamenal hned několik Rudých skřítků za silné bouře 6./7. srpna 2013 na Vysočině a jeho data neuvěřitelně kvalitně zpracoval známý český matematik Miloslav Druckmüller. Výsledkem byly úchvatné záběry skřítků ve vysoké kvalitě, které Pavlu Štarhovi právem (a prof. Druckmüllerovi již o roky dříve za jiný přínos) vynesly Cenu Astrofotografa roku (cenu Jindřicha Zemana) za rok 2013.

"Sváteční" pozorování 6. července 2015

Fotografové po celém světě se samozřejmě snaží o zachycení nadoblačných blesků pomocí digitálních fotoaparátů, ale těch výsledků je pořád málo. Důvody jsou jednoduché - aby jev vynikl na snímku, je třeba volit krátké expozice pro nízký jas pozadí (ale zároveň mít nastavené co nejmenší clonové číslo), mít odkrytý obzor směrem, kde stovky kilometrů za obzorem běsní bouře, trpělivě "cvakat" jednu expozici za druhou, mít pochopitelně nad obzorem jasno (bouřkový mrak nesmí být příliš blízko, aby zatáhl nebe, a na nebi jiné mraky být také nesmí) a rovněž nemít příliš jasné nebe kvůli měsíčnímu svitu nebu světelnému znečištění. A i tak z mnoha stovek snímků může být jen jeden úspěšný. A právě takový úspěch příšel včera 6. července 2015 časně ráno ve 2:17:01 SELČ. Po třech hodinách trpělivého a nepřetržitého focení "naslepo" nad Sečskou přehradou za svitu Měsíce (tedy opravu zdaleka ne ideálních podmínek) vyblikl při pohledu nad severozápadním obzorem tak jasný Rudý skřítek, že se jej podařilo zachytit fotograficky autorovi tohoto článku i s několika detaily.

Rudý skřítek 6. června 2015 ve 2:17:01 SELČ z Nýdku. Autor: Martin Popek
Rudý skřítek 6. června 2015 ve 2:17:01 SELČ z Nýdku.
Autor: Martin Popek
Aby toho nebylo málo, kromě "svátečního" pozorování ze Sečské přehrady ten samý úkaz zachytil (a následně vyhodnotil) právě již zmiňovaný Martin Popek v Nýdku, takže jev je nejen vhodně proměřený, ale i esteticky zaznamenaný pro reálné podání před širokou veřejností. Jev byl - byť na zlomek sekundy - fantasticky vidět i pouhýma očima. Od Nýdku v zemské vzdálenosti ležel 424 km (ZSZ), zatímco od Sečské přehrady 221 km (SZ). V obou případech šlo o opravdu jasný úkaz.

Rudý skřítek za měsíčního světla se vznáší nad Sečskou přehradou. Autor: Petr Horálek
Rudý skřítek za měsíčního světla se vznáší nad Sečskou přehradou.
Autor: Petr Horálek

Foťte taky, každý snímek je unikát!

Neboť je studie Rudých skřítků a ostatních nadoblačných blesků silně a vlastně bezpodmínečně odvislá na fotografických pozorování - kterých je po světě stále jak šafránu - můžete se včerejším úspěchem inspirovat i vy a zkusit to samé. Stačí sledovat družicové snímky a aktivitu blesků prostřednitvím stránek Českého hydrometeorologického ústavu a podle směru výskytu bouřek namířit "naslepo" fotoaparát a fotit sekvenčně, co to dá. V této době nejen že jakýkoliv záznam těchto jevů je velkým unikátem a bude velmi ceněný, ale zároveň jde mnohdy o nesmírně nezvyklý estetický obrázek, který vám kdekdo bude závidět. Pokud uspějete, svá pozorování můžete zaslat například do NASA na Spaceweather.com. O své úlovky se s námi pochopitelně můžete podělit i v naší galerii a rovněž je zaslat do České astrofotografie měsíce. A protože bouře by se měly "rojit" právě v následujících nocích, přejeme hodně štěstí!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Články Martina Popka o nadoblačných blescích
[2] Unikátní záběry Rudých skřítků od P. Štarhy a M. Druckmüllera
[3] Pozorování Rudých skřítků na stránce Petra Horálka



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008, jejím vedoucím redaktorem se stal na jaře roku 2009. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Nadoblačné blesky, Bouře, Blesk, Red sprites


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »