Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  TP99: Srpnový nov nahrává Perseidám
Ivo Míček Vytisknout článek

TP99: Srpnový nov nahrává Perseidám

Perseidy, zdroj:http://www.sternwarte-muenchen.de/bild_e.html
Perseidy, zdroj:http://www.sternwarte-muenchen.de/bild_e.html
Perseidy se předvedou nad americkými světadíly, v Evropě si užijeme jejich nárůst v ranních hodinách 13. srpna 2007.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. č. 99 z 1. 8. 2007

Obrázek je převzat ze stránek http://www.sternwarte-muenchen.de/bild_e.html

Letní obloha mívá více diváků, než tomu bývá v ostatních ročních obdobích, a letošní polovina srpna, kdy navíc nastává měsíční nov, může představovat po letech jedinečný zážitek z jejího nerušeného pozorování obohacený o zážitky ze sledování většího počtu meteorů.

Klasickou atrakcí bývá aktivita a hlavně maximum činnosti meteorického roje Perseid. Meteory, lidově též „padající hvězdy“ (někdy můžeme najít i starší označení „létavice“), zdánlivě vylétají z oblasti = radiantu (tzn. průsečíku zpětně protažených drah), který postupně prochází souhvězdím Persea - odtud jejich pojmenování.

Jedná se o velmi malé částice (meteoroidy), které vstupují do zemské atmosféry vysokou rychlostí dosahující až 60 km/s. Ve Sluneční soustavě se pohybují jako rozptýlená vlákna částic přibližně po dráze jejich mateřské komety 109P/Swift-Tuttle a se Zemí se střetávají pravidelně v období zhruba od 17. července do 24. srpna. Kometa se pohybuje po protáhlé dráze s dobou oběhu 130 let, naposledy se ke Slunci přiblížila v roce 1992. Díky tomu obohatila proud částic dalším materiálem a ačkoliv nejvyšší aktivita proběhla v polovině 90. let minulého století, můžeme stále ještě vídat zvýšenou aktivitu meteorického roje.

Co se konkrétně děje nad našimi hlavami? Srážkami s částicemi naší atmosféry se meteoroid brzdí, prudce ohřívá a odpařuje, přitom může dojít i ke světelnému záblesku. Tento jev, který nastává ve výšce kolem 80 až 100 km nad zemí, označujeme jako meteor, vidíme „padat hvězdu“. Pokud by částice dosahovala centimetrových a větších rozměrů, záblesk meteoru by byl natolik jasný, že by přezářil i nejjasnější hvězdy a planety na obloze. V takovém případě meteoru říkáme bolid (v češtině je i další název „povětroň“) a stali jsme se svědky mimořádné události. Vrcholem může být pád tak velkého tělesa, že se celé neodpaří v atmosféře a jeho zbytek dopadne na zemský povrch, nalezenému tělesu říkáme meteorit.

Nástup Perseid na obloze je dobře patrný ve dnech od 9. srpna do 15. srpna, přičemž letošní maximum připadne na ranní a dopolední hodiny 13. srpna, v čase od 5.30 do 7.00 UT, tzn. 7.30 až 9.00 SELČ (středoevropského letního času, který nyní používáme). Optimální podmínky tak nastanou pro pozorovatele v Severní a Jižní Americe, očekává se frekvence až 100 meteorů za hodinu. Pro pozorovatele ve střední Evropě bude platit doporučení věnovat se pozorování v noci z neděle 12. 8. na pondělí 13. 8., kdy právě s blížícím se ránem bude narůstat frekvence a její hodnota se dá přibližně odhadnout na 40-60 meteorů za hodinu. Díky pozorováním roje v minulých letech byla odhalena i následující sekundární a terciální maxima, která nastanou kolem 9.00 UT (11.00 SELČ) a 15.00 UT (17.00 SELČ), tedy pro Evropu opět během dne.

Měsíční nov nastává 12. srpna, obloha tedy bude jaksepatří tmavá a pokud zvolíte i správné pozorovací stanoviště mimo zástavbu a osvětlení, jistě se Vám při troše trpělivosti podaří létavice spatřit. Souhvězdí Persea najdete večer nad severovýchodním obzorem a meteory Vám ho jistě pomohou odhalit, z radiantu budou mířit všemi směry a vhodné bude sledovat např. oblast Polárky a Malé Medvědice nebo souhvězdí Kasiopeji (na obloze tvoří písmeno „W“) a Kefea, případně Andromedy a Pegase. Jako bonus potěší planety Jupiter (zapadá po půlnoci a jasně září na jihozápadem v souhvězdí Hadonoše) a Mars (vychází po půlnoci a nalézá se v souhvězdí Býka).

Maximum Perseid v roce 2008 by mělo být díky vlivu planety Saturn na dráhu meteoroidů bohatší a dosáhnout 110 až 120 meteorů za hodinu.

Pravidelná činnost a maximum meteorického roje Perseid neunikla ani našim předkům a tuto aktivitu pojmenovali podle kalendářního svátku jako „slzičky svatého Vavřince“, někdy zkráceně se též říká „Vavřinečky“.

Tiskové prohlášení je možné stáhnout ve formátu MS Word

Jasnou oblohu a radost z pozorování přeje
Ivo Míček
místopředseda Společnosti pro meziplanetární hmotu




O autorovi



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »