Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  V neděli 21. února nad Slezskem zazářil jasný bolid

V neděli 21. února nad Slezskem zazářil jasný bolid

Snímek bolidu pořízený digitální automatickou bolidovou kamerou ze stanice Kuchařovice u Znojma. Bolid je zde velmi nízko nad severovýchodním obzorem.
Autor: Astronomický ústav AV ČR

Protože se k nám stále dostávají další pozorování jasného bolidu, který i přes poměrně nepříznivé počasí spatřilo mnoho náhodných svědků především z jižní a střední části území ČR pozdě večer 21. února 2016, tak podáváme krátký popis a vysvětlení toho, co se tedy na noční obloze odehrálo.

Přesně ve 23:18:15 SEČ proletěl nad územím Slezska jasný bolid, který byl zřetelně vidět po dobu 4 sekund a to i na silně přezářené obloze Měsícem, který byl krátce před úplňkem a v tu dobu na obloze kulminoval. Kromě vizuálních pozorování mnoha náhodných svědků tohoto vzácného přírodního úkazu byl celý průlet bolidu velmi dobře zachycen také kamerami na pěti stanicích české části Evropské bolidové sítě, kde v době přeletu bolidu bylo jasno. Bohužel na stanicích položených nejblíže ke dráze bolidu, tedy Červené hoře u Libavé a Lysé hoře bylo v tu dobu beznadějně zataženo. Naše bolidová síť pokrývá území střední Evropy a její centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Všechny stanice jsou vybaveny automatickými celooblohovými kamerami, které jsou právě pro záznam přeletu takových bolidů (jasných meteorů) uzpůsobeny a zaznamenávají je jak fotograficky (digitálně a také na film), tak i fotoelektricky velmi přesnými fotometry.

Z našich záznamů jsme tedy určili všechny základní parametry popisující jak dráhu, kterou bolid proletěl v zemské atmosféře, tak i jeho dráhu, po které se před srážkou se Zemí pohyboval. Bolid začal svítit ve výšce 89,1 km poblíž obce Bolatice u Opavy a po dráze skloněné k zemskému povrchu 40,6 stupňů, která byla 87,1 km dlouhá a směřovala přibližně k severu, pohasl ve výšce 32,4 km poblíž polské obce Kamieň Slaski. Maximální jasnosti – 10,4 magnitudy (tzv. absolutní jasnost, tj. jasnost normovaná na vzdálenost 100 km) dosáhl ve výšce 43,6 km. Tento bolid způsobilo malé meziplanetární těleso, tzv. meteoroid, o hmotnosti 16 kg a velikosti asi 20 cm v průměru.

Průmět dráhy bolidu na zemský povrch se stanicemi bolidové sítě. Autor: Google/Pavel Spurný, Astronomický ústav AV ČR.
Průmět dráhy bolidu na zemský povrch se stanicemi bolidové sítě.
Autor: Google/Pavel Spurný, Astronomický ústav AV ČR.

Průmět dráhy bolidu na zemský povrch detailu. Odtud je vidět, že prakticky celá dráha bolidu kromě úplného začátku byla mimo území ČR, tedy nad jižním Polskem. Autor: Google/Pavel Spurný, Astronomický ústav AV ČR.
Průmět dráhy bolidu na zemský povrch detailu. Odtud je vidět, že prakticky celá dráha bolidu kromě úplného začátku byla mimo území ČR, tedy nad jižním Polskem.
Autor: Google/Pavel Spurný, Astronomický ústav AV ČR.

Během průletu atmosférou tento meteoroid zřetelně fragmentoval a z naprosté většiny shořel v atmosféře. Pouze velmi malé, řádově několika gramové meteority mohly dopadnout na zemský povrch nedaleko na SV od místa pohasnutí. Do atmosféry vstoupil rychlostí 20,6 km/s a postupně se zbrzdil na konečnou rychlost 7 km/s. Před srážkou se Zemí se toto těleso pohybovalo po málo výstředné dráze (e = 0,585), která byla jen 9,0 stupňů skloněna k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy kolem Slunce. V přísluní se meteoroid dostával o málo blíže ke Slunci, než je dráha planety Venuše (q = 0,699 AU; 1 AU je střední vzdálenost Země od Slunce) a nejdále od Slunce se pohyboval v centrální oblasti hlavního pásu planetek mezi planetami Mars a Jupiter (Q = 2,67 AU). Jednalo se tedy původem o malou část asteroidu pocházejícího z hlavního pásu planetek.

Za všechna zaslaná pozorování velmi děkujeme!

V Ondřejově, 24. 2. 2016

RNDr. Pavel Spurný, CSc.
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Meteory a meteorické roje na Astro.cz
[2] Formuláře na hlášení jasných bolidů Astronomického ústavu AV ČR

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Štítky: Bolid 21. 2. 2016, Bolid


3. vesmírný týden 2017

3. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc nad Jupiterem

Další informace »