Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  V neděli 21. února nad Slezskem zazářil jasný bolid

V neděli 21. února nad Slezskem zazářil jasný bolid

Snímek bolidu pořízený digitální automatickou bolidovou kamerou ze stanice Kuchařovice u Znojma. Bolid je zde velmi nízko nad severovýchodním obzorem.
Autor: Astronomický ústav AV ČR

Protože se k nám stále dostávají další pozorování jasného bolidu, který i přes poměrně nepříznivé počasí spatřilo mnoho náhodných svědků především z jižní a střední části území ČR pozdě večer 21. února 2016, tak podáváme krátký popis a vysvětlení toho, co se tedy na noční obloze odehrálo.

Přesně ve 23:18:15 SEČ proletěl nad územím Slezska jasný bolid, který byl zřetelně vidět po dobu 4 sekund a to i na silně přezářené obloze Měsícem, který byl krátce před úplňkem a v tu dobu na obloze kulminoval. Kromě vizuálních pozorování mnoha náhodných svědků tohoto vzácného přírodního úkazu byl celý průlet bolidu velmi dobře zachycen také kamerami na pěti stanicích české části Evropské bolidové sítě, kde v době přeletu bolidu bylo jasno. Bohužel na stanicích položených nejblíže ke dráze bolidu, tedy Červené hoře u Libavé a Lysé hoře bylo v tu dobu beznadějně zataženo. Naše bolidová síť pokrývá území střední Evropy a její centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Všechny stanice jsou vybaveny automatickými celooblohovými kamerami, které jsou právě pro záznam přeletu takových bolidů (jasných meteorů) uzpůsobeny a zaznamenávají je jak fotograficky (digitálně a také na film), tak i fotoelektricky velmi přesnými fotometry.

Z našich záznamů jsme tedy určili všechny základní parametry popisující jak dráhu, kterou bolid proletěl v zemské atmosféře, tak i jeho dráhu, po které se před srážkou se Zemí pohyboval. Bolid začal svítit ve výšce 89,1 km poblíž obce Bolatice u Opavy a po dráze skloněné k zemskému povrchu 40,6 stupňů, která byla 87,1 km dlouhá a směřovala přibližně k severu, pohasl ve výšce 32,4 km poblíž polské obce Kamieň Slaski. Maximální jasnosti – 10,4 magnitudy (tzv. absolutní jasnost, tj. jasnost normovaná na vzdálenost 100 km) dosáhl ve výšce 43,6 km. Tento bolid způsobilo malé meziplanetární těleso, tzv. meteoroid, o hmotnosti 16 kg a velikosti asi 20 cm v průměru.

Průmět dráhy bolidu na zemský povrch se stanicemi bolidové sítě. Autor: Google/Pavel Spurný, Astronomický ústav AV ČR.
Průmět dráhy bolidu na zemský povrch se stanicemi bolidové sítě.
Autor: Google/Pavel Spurný, Astronomický ústav AV ČR.

Průmět dráhy bolidu na zemský povrch detailu. Odtud je vidět, že prakticky celá dráha bolidu kromě úplného začátku byla mimo území ČR, tedy nad jižním Polskem. Autor: Google/Pavel Spurný, Astronomický ústav AV ČR.
Průmět dráhy bolidu na zemský povrch detailu. Odtud je vidět, že prakticky celá dráha bolidu kromě úplného začátku byla mimo území ČR, tedy nad jižním Polskem.
Autor: Google/Pavel Spurný, Astronomický ústav AV ČR.

Během průletu atmosférou tento meteoroid zřetelně fragmentoval a z naprosté většiny shořel v atmosféře. Pouze velmi malé, řádově několika gramové meteority mohly dopadnout na zemský povrch nedaleko na SV od místa pohasnutí. Do atmosféry vstoupil rychlostí 20,6 km/s a postupně se zbrzdil na konečnou rychlost 7 km/s. Před srážkou se Zemí se toto těleso pohybovalo po málo výstředné dráze (e = 0,585), která byla jen 9,0 stupňů skloněna k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy kolem Slunce. V přísluní se meteoroid dostával o málo blíže ke Slunci, než je dráha planety Venuše (q = 0,699 AU; 1 AU je střední vzdálenost Země od Slunce) a nejdále od Slunce se pohyboval v centrální oblasti hlavního pásu planetek mezi planetami Mars a Jupiter (Q = 2,67 AU). Jednalo se tedy původem o malou část asteroidu pocházejícího z hlavního pásu planetek.

Za všechna zaslaná pozorování velmi děkujeme!

V Ondřejově, 24. 2. 2016

RNDr. Pavel Spurný, CSc.
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Meteory a meteorické roje na Astro.cz
[2] Formuláře na hlášení jasných bolidů Astronomického ústavu AV ČR

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Štítky: Bolid 21. 2. 2016, Bolid


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »