Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Druhá černá díra v centru naší Galaxie?

Druhá černá díra v centru naší Galaxie?

Umělecká představa oblaků rozptýlených černou dírou střední velikosti
Autor: Tomoharu Oka (Keio University)

Astronomové využívající radioteleskop Nobeyama s anténou o průměru 45 metrů detekovali signály o přítomnosti neviditelné černé díry o hmotnosti asi 100 000 hmotností Slunce, obíhající kolem centra naší Galaxie. Vědecký tým se domnívá, že pravděpodobná černá díra „střední hmotnosti“ je klíčem k pochopení zrození supermasivní černé díry, která se nachází v centru Galaxie.

Tým astronomů, jehož vedoucím byl Tomoharu Oka, profesor na Keio University v Japonsku, objevil záhadný plynný oblak, pojmenovaný CO-0.40-0.22, vzdálený pouhých 200 světelných roků od středu naší Galaxie. Čím je oblak CO-0.40-0.22 výjimečný, je skutečnost, že se jeho jednotlivé části pohybují velice různorodou rychlostí. Vědci objevili tuto záhadnou skutečnost pomocí dvou radioteleskopů, a to již zmiňovaného Nobeyama o průměru 45 metrů v Japonsku a ASTE radioteleskop v Chile. Oba radioteleskopy provozuje Národní japonská astronomická observatoř (National Astronomical Observatory of Japan).

Aby mohli vědci zkoumat detailní strukturu oblaku, pozorovali CO-0.40-0.22 pomocí radioteleskopu Nobeyama 45 m opakovaně k získání 21 emisních čar od 18 molekul. Výsledky ukazují, že oblak má eliptický tvar a skládá se ze dvou složek: kompaktní složky o vysoké hustotě, s velmi širokým rozpětím rychlostí až 100 km/s u jednotlivých částí, a z husté složky rozprostírající se do délky 10 světelných roků, s omezeným rozptylem rychlostí.

Proč se plyn v části oblaku pohybuje tak nápadně rozdílnými rychlostmi? Nejsou patrny žádné díry uvnitř oblaku. Rovněž pozorování v oboru rentgenového a infračerveného záření neodhalila žádný kompaktní objekt. Tyto charakteristiky naznačují, že rozložení rychlostí není způsobeno ani přísunem lokální energie, jako je například exploze supernovy.

Rozložení pozorovaných rychlostí v okolí černé díry střední velikosti Autor: Tomoharu Oka (Keio University), NAOJ
Rozložení pozorovaných rychlostí v okolí černé díry střední velikosti
Autor: Tomoharu Oka (Keio University), NAOJ
Popis k obrázku: a) Střed naší Galaxie pozorovaný na emisní čáře oxidu uhelnatého (CO) na frekvenci 115 a 346 GHz. Světlé oblasti ukazují kondenzace hustého teplého plynu. b) Detailní mapa intenzity okolí CO-0.40-0.22 na emisní čáře molekuly HCN na frekvenci 355 GHz. Elipsy naznačují vrstevnaté struktury v oblaku CO-0.40-0.22. c) Diagram naměřených rychlostí zhotovený podél tečkované čáry na horním obrázku. Rozložení rychlostí je široké v rozpětí 100 km/s podle měření v oblaku CO-0.40-0.22.

Vědecký tým provedl jednoduchou simulaci plynných oblaků ovlivňovaných zdrojem silné gravitace. Astronomové zjistili, že model využívající gravitaci zdroje o hmotnosti 100 000 Sluncí uvnitř oblasti o poloměru 0,3 světelného roku nejlépe souhlasí s pozorovanými údaji. „Vzhledem ke skutečnosti, že žádný kompaktní objekt není pozorován v oblasti rentgenového či infračerveného záření, jak je známo, nejlepším kandidátem na kompaktní hmotný objekt je černá díra o hmotnosti 100 000 Sluncí,“ vysvětluje Tomoharu Oka.

Pokud je to i tento případ, jedná se o první detekci černé díry střední hmotnosti (intermediate-mass black hole – IMBH). Astronomové již znají dva typy černých děr: jednak to jsou černé díry hvězdné velikosti vznikající jako důsledek gigantické exploze mimořádně hmotných hvězd. Dále se jedná o supermasivní černé díry (SMBH – supermassive black hole), které se vyskytují v centrech galaxií. Hmotnosti SMBH jsou v rozpětí od několika miliónů do několika miliard hmotností Slunce.

Bylo objeveno také značné množství supermasivních černých děr, avšak ani v jednom případě nevíme, jakým způsobem vznikají. Podle jedné teorie vznikly jako důsledek splynutí několika černých děr střední hmotnosti. Avšak to jen zvětšuje problém, protože zatím nebylo spolehlivě doloženo ani jedno pozorování černé díry o střední hmotnosti IMBH. Pokud však oblak CO-0.40-0.22 nacházející se pouze 200 světelných roků od zdroje Sgr A* (supermasivní černé díry o hmotnosti 4 miliónů Sluncí v centru naší Galaxie) obsahuje černou díru střední hmotnosti, může to podporovat scénář vzniku supermasivních černých děr SMBH postupným splynutím černých děr středních hmotností IMBH.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] www.nao.ac.jp

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Galaxie Mléčná dráha, Černá díra


17. vesmírný týden 2017

17. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 4. do 30. 4. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je vidět Saturn a nízko na východě už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet, i když jedna se opravdu rozpadla. Z nabídky 100 pozorování přidáváme dvojhvězdu Alcor-Mizar a především zákryty Hyád a podvečerní zákryt hvězdy Aldebaran z Býka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Průlet NEA 2014JO25 - 1 den po největším přiblížení Zemi (23MB animated GIF)

1 den po nejbližším přiblížení Zemi, již znatelně zpomalený pohyb vůči hvězdnému poli. Zrychleno 225x. technika: HEQ5, SW R102/500, Atik 314L+, expozice 15s, trackováno na planetku, efemeridy z NASA Horizons

Další informace »