Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Mezinárodní konference o rentgenové optice v astronomii AXRO 2015

Mezinárodní konference o rentgenové optice v astronomii AXRO 2015

Předpokládaný vzhled připravované observatoře ATHENA (ESA)
Autor: ESA

V Praze se již poosmé, od 8. do 10. prosince 2015, uskuteční za účasti předních světových kapacit oboru mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií - AXRO 2015. Těžištěm setkání bude plánovaná mise Evropské kosmické agentury - rentgenová družice Athena, na které spolupracují čeští vědci. Diskutovat se bude i o dalších plánovaných družicích Evropské kosmické agentury SMILE, THESEUS, XIPE, LOFT a dalších. Představí se i projekty USA, Japonska a dalších zemí. Cílem setkání je mj. diskutovat nejnovější technologie pro budoucí rentgenové družice.

Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR ze dne 7. 12. 2015

Konferenci zahájí ředitel Astronomického ústavu AV ČR prof. Vladimír Karas, rektor Českého vysokého učení technického v Praze prof. Petr Konvalinka a ředitel Oddělení kosmických  technologií  a  družicových  systémů  Ministerstva  dopravy  České  republiky Dr. Václav Kobera.

Organizátory pracovního setkání AXRO (International Workshop on Astronomical X–Ray Optics) konaného po záštitou rektora ČVUT jsou Astronomický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i., České vysoké učení technické v Praze a Ministerstvo dopravy ČR. Mezinárodní setkání proběhne v pražské Vile Lanna. Konference se zúčastní 62 odborníků ze 14 zemí světa, to je rekordní počet v celé historii workshopů AXRO - http://axro.cz/participants/.

Na programu je 45 přednášek. Dr. Václav Kobera z Ministerstva dopravy představí kosmické aktivity České republiky. Prof. Vladimír Karas, ředitel Astronomického ústavu AV ČR,  se ve svém příspěvku bude zabývat tématem černých děr. Prof. John Nousek z Penn State univerzity v USA, jeden z celosvětově nejuznávanějších odborníků oboru, se ve svých  příspěvcích bude věnovat např. družici SWIFT,  jejíž  činnost  řídí  a  se  kterou  spolupracují i robotické dalekohledy Skupiny astrofyziky vysokých energií na hvězdárně v Ondřejově (např. tisková zpráva o světovém úspěchu).

Rozšíření pozorovacího okna do vesmíru o rentgenový obor spektra přineslo v minulosti zcela klíčové poznatky o dějích ve vesmíru, zejména těch, kde je hmota vystavena extrémním podmínkám. Intenzivní rentgenové záření produkují zejména systémy, v nichž proudí hmota na neutronovou hvězdu, černou díru nebo na bílého trpaslíka. Ve vzdáleném vesmíru (tedy v jiných galaxiích) pak jde často o objekty, v nichž právě probíhá tzv. gama záblesk (tedy probíhá zvláštní druh supernovy, případně kolize dvou kompaktních objektů). Dalším druhem zdrojů rentgenového záření jsou aktivní galaktická jádra.

S rozvojem techniky dnes odborníci dokážou zhotovit nový rentgenový satelit, který by výrazně pomohl ve studiu vesmíru v tomto oboru elektromagnetického spektra. Vědci ze 6 zemí světa se  například spojili v návrhu projektu střední rentgenové družice THESEUS (Transient High Energy Sources and Early Universe Surveyor). Na návrhu a vědeckém zdůvodnění družice se podílejí také vědci z českých institucí včetně Astronomického ústavu Akademie věd.

Hlavním tématem bude ovšem  rentgenová  družice  ATHENA  (Advanced Telescope for High-Energy Astrophysics), přijatá Evropskou kosmickou agenturou s plánovaným rokem vypuštění 2028 a rozpočtem kolem jedné miliardy Eur, která se zaměří na podrobné studium horké a energetické tváře našeho vesmíru, jež je našemu běžnému pohledu skryta. Družice ATHENA ponese velký rentgenový dalekohled. I v tomto projektu jsou zapojeni čeští odborníci. ATHENA je na ilustračním obrázku níže.

Pomocí detektorů družice ATHENA budou astronomové moci studovat, jak se v mladém vesmíru z množství horkého plynu postupně začaly formovat galaxie, jak se tyto galaxie srážely, rostly a vytvářely velkorozměrné struktury kosmické pavučiny, které pozorujeme ve svém okolí dnes, a jak spolu s galaxiemi rostly i obří černé díry. ATHENA nám umožní lépe porozumět tomu, jak vesmír fungoval od okamžiku, kdy se v něm začaly tvořit první hvězdy, a jakou roli hrál horký plyn a plazma při utváření světa, ve kterém žijeme.

Stavba velkého vesmírného rentgenového dalekohledu je technologicky náročný úkol. Vyžaduje spolupráci odborníků z různých oborů v široké mezinárodní spolupráci. Před zahájením stavby optiky dalekohledu je třeba zvládnout některé dosud nevyřešené technické problémy. Odborníci budou na pražském setkání řešit inovační technologie rentgenové optiky založené na tenkých vrstvách křemíku, pokročilé technologie tvarování tenkého skla či metrologické testy a měření. Řada těchto technologií je studována také českými vědci. Vývoj rentgenové kosmické optiky má v České republice dlouhou tradici a čeští vědci v tomto oboru dosáhli mezinárodně uznávaných výsledků. První český astronomický rentgenový objektiv byl vyroben v roce 1970 – šlo o optiku o průměru 50 mm k zobrazení Slunce v rentgenovém záření z paluby výškové rakety Vertikal.

Ale i malé družice mohou v rentgenové astronomii přinést cenná data. Příkladem je malá česká minidružice VZLUSAT s rentgenovým monitorem račí oko na palubě, o níž budou referovat čeští odborníci.

Kontakty:

Web konference včetně podrobného programu: http://axro.cz

Doc. RNDr. René Hudec, CSc.
Vedoucí  skupiny Astrofyziky vysokých energií Stelárního oddělení AsÚ AV ČR 
Tel.: 323 620 128, 731 502 542
E-mail: rhudec@asu.cas.cz, rene.hudec@gmail.com

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Web konference 2015

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje v kanceláři Astronomického ústavu AV ČR v budově na Spořilově (v Praze) ve funkci PR a jako koordninátor akcí pro veřejnost na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - mimo členství ve výkonném výboru ČAS a v porotě České astrofotografie měsíce je především tiskový tajemník České astronomické společnosti.

Štítky: Rentgenová observatoř ATHENA, Tisková zpráva


12. vesmírný týden 2017

12. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 3. do 26. 3. 2017. Měsíc je ve fázi před novem. Venuše bude v dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze zůstává planeta Mars a objevuje se jasný Merkur. Jupiter je vidět téměř celou noc, ráno je nejvýše Saturn. Večerní obloha nabízí kometu 41P ve Velkém voze. Z nabídky 100 pozorování tu máme zvířetníkové světlo. 20. března začíná astronomické jaro. 26. března se mění čas. Kosmonautika patří především startům raket. K ISS například poletí nákladní loď Cygnus nazvaná John Glenn.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M51 HaLRGB

Česká astrofotografie měsíce je soutěž astronomická. Jak se však přesvědčíme vzápětí, i ona nám přináší obrázky skutečných krásek. Krásek, schovávajících se za jemný závoj. Ten však, jak už to i na barokních obrazech bývá, spíše odhaluje, než zahaluje. Nuže, pojďme se na ni podívat. Ve starší

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa P41 Tuttle-Giacobini-Kresák

Kometa se nachází ve Velké medvědici.Jasno,mírný vítr.Magnituda cca 8.Dne 24.3.2017.

Další informace »