Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Pokus o první obrázek černé díry: pokoušení nemožného

Pokus o první obrázek černé díry: pokoušení nemožného

Modelý předpoklad tvarů černé díry.
Autor: D. Psaltis and A. Broderick.

ALMA se připojuje k celosvětovému pokusu o zobrazení horizontu událostí supermasivní černé díry! Jako součást ambiciozního experimentu se ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), spolu s dalšími dalekohledy rozmístěnými po celém světě, pokusí vidět něco, co ještě nikdy nikdo neviděl: černou díru. Poprvé se ALMA připojuje k dalekohledům EHT (Event Horizon Telescope) a GMVA (Global mm-VLBI Array), což jsou virtuální observatoře s (virtuálním) rozměrem Země, které fungují na bázi mezinárodní spolupráce mezi radioteleskopy. Jejich hlavní úkol je detailní studium superhmotné černé díry v centru Mléčné dráhy. EHT se pokusí, úplně poprvé, zobrazit stín horizontu událostí černé díry, zatímco GMVA bude zkoumat vlastnosti akrece a výtoku okolu galaktického centra.

Působivá čára, která spojuje účastnící se dalekohledy, se táhne přes zeměkouli od jižního pólu přes Evropu na Hawaj - a taky do Chile, samozřejmě. 66 antén dalekohledu ALMA, jejich moderní přijímače a vynikající pozorovací podmínky na jižní polokouli dělají z Almy největší a nejcitlivější součást jak EHT, tak GMVA. Bude hrát klíčovou roli v těchto průkopnických pozorováních, které se uskuteční 1.-4. dubna 2017 pro GMVA a 5.-14. dubna 2017 pro EHT.

Astronomové po celém světě netrpělivě čekají na výsledek pozorování, protože jejich vědecký potenciál je neuvěřitelně vzrušující. Aby všichni lépe pochopili, co tato pozorování znamenají, ESO a jeho partneři v konsorciu ALMA vytvořili sérii blogů, které vysvětlují, co jsou to projekty EHT a GMVA, a jaká je za nimi věda. Série vás provede astronomickým putováním, které ukáže, jak se provádí vědecký výzkum, popíše rizika a odpoví na otázky, jako třeba "Proč jsou černé díry tak zajímavé?", "Jak radioteleskopy vidí vesmír?" a "Co opravdu víme o superhmotné černé díře, která se schovává v centru Mléčné dráhy?"

První část série popisuje projekty EHT a GMVA a vysvětluje, co mohou vidět. Přečtěte si to tady.

Světové observatoře zapojené do historického pozorování černé díry. Autor: ESO/O. Furtak
Světové observatoře zapojené do historického pozorování černé díry.
Autor: ESO/O. Furtak

Kontakty

Viktor Votruba
národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov; Česká republika
Email: votruba@physics.muni.cz

Soňa Ehlerová
překlad; Astronomický ústav AV ČR, Česká republika
Email: sona@ig.cas.cz

Lars Lindberg Christensen
ESO education and Public Outreach Department
Garching bei München, Germany;
Tel: +49-89-3200-6761;
Cell: +49-173-3872-621;
Email: lars@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESO: Původní článek v angličtině

Převzato: ESO



O autorovi

Štítky: Alma, Černá díra


25. vesmírný týden 2017

25. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 19. 6. do 25. 6. 2017. Měsíc je na ranní obloze a bude v novu. Očekáváme denní zákryt Aldebaranu a Hyád. Večer je vidět Jupiter, Saturn je na obloze celou noc. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z jasnějších komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Vyhlížíme noční svítící oblaka. SpaceX plánuje hned dva starty Falconu 9. Očekáváme také jeden ruský a indický start. Rubrika 100 Pozorování ke 100 letům ČAS přináší upozornění na letní slunovrat, noční svítící oblaka a podrobnosti k zákrytu Aldebaranu Měsícem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc s Venuší.

Měsíc s Venuší v den slunovratu.

Další informace »