Před 185 lety se narodila pěvkyně Eleonora Ehrenbergová, která při premiéře Smetanovy Prodané nevěsty v roce 1866 zpívala roli Mařenky. Zemřela v roce 1912. Byla rozhodující spojkou při nákupu pozemku pro observatoř v Ondřejově. Přátelila se s prof. Nušlem, prof. Šafaříkem a bratry Fričovými.
Do blízkosti Slunce se dostává kometa 96P/Machholz. Nyní je k vidění i v korónografu sondy SOHO. Více.
V týdenním přehledu jsme uváděli, že přípravy rampy SLC-40 vrcholí, ale nebude se z ní startovat již při misi KoreaSat 5A (raketa Falcon 9), nýbrž až při misi CRS-13 s lodí Dragon k ISS.
V zorném poli koronografu SOHO se objevila periodická kometa 96P/Machholz, která v těchto dnech protétá poblíž perihélia své dráhy, kterým projde 27. října. Na snímcích ze sondy SOHO bude kometa viditelná do 30. října.
V naší fotogalerii už nyní naleznete několik snímků z 27. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě (20. a 21. 10. 2017), kterého se Česká astronomická společnost účastnila již po šestnácté. Nyní připravujeme videozáznamy z některých dalších veletržních akcí (např. z předávání ceny Littera astronomica 2017).
HLEDÁNÍ NOVÉ FYZIKY TEORIE STRUN, ČERNÉ DÍRY, MODERNÍ KOSMOLOGIE A VELKÉ SJEDNOCENÍ Existuje mnoho fundamentálních otázek ohledně našeho vesmíru, na které není současná fyzika schopna odpovědět. Obraz světa, který jsme do dnešní doby byli schopni složit, vykazuje mnohé nedostatky a podivnosti, které jednoho dne budeme – doufejme – schopni vysvětlit. Leží před námi ale spousta těžkých otázek, na jejichž vyřešení bude věda muset vynaložit nemalé úsilí – to vše navíc za předpokladu, že nám to přírodní zákony vůbec dovolí. Na druhou stranu jsme si alespoň vědomi toho, že naše poznání světa není úplné a současně již také tušíme, že právě nyní stojíme na samotném prahu zásadních vesmírných objevů...
Máte poslední šanci se přihlásit na výjimečný astronomický seminář Okna vesmíru dokořán, který pořádá v sobotu 21. 10. 2017 v Plzni Západočeská pobočka ČAS ve spolupráci s 25. ZŠ v Plzni a Fakultou pedagogickou ZČU u příležitosti 100. výročí založení České astronomické společnosti. V případě zájmu se prosím přihlaste na webových stránkách kof.zcu.cz/ak/okna/.
Letošní NOC VĚDCŮ 2017 proběhla mimo pozorování noční oblohy úspěšně. Děkujeme veřejnosti za návštěvu!
Radarová pozorování 70m radioteleskopem v Goldstone i 305 m pevným radioteleskopem v Acecibu ukázala, že planetka Florence o velikosti asi 4,5 km má dva měsíce. Jejich velikost se může pohybovat kolem 100 až 300 m.
Více Center for Near Earth Object Studies.
Dnes, 1. září, nás bezpečně míjí opravdu velká potenciálně nebezpečná planetka. Mapky a první radarové snímky uvádí server www.planetky.cz.
Novinky můžete odebírat přes RSS.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou
Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4