Hlubinami vesmíru SPECIÁL, zatmění slunce v USA
Reprízu živého vysílání zatmění v USA mužete sledovat tuto neděli 27. 8. od 15:50 na TV Noe. Pořad můžete také sledovat v archivu TV Noe. Blíže zde.
Reprízu živého vysílání zatmění v USA mužete sledovat tuto neděli 27. 8. od 15:50 na TV Noe. Pořad můžete také sledovat v archivu TV Noe. Blíže zde.
Na facebookových stránkách Západočeské pobočky České astronomické společnosti můžete sledovat Expedici za úplným zatměním Slunce 2017, kterou uspořádala Hvězdárna v Rokycanech a Plzni.
Zatmění Slunce provázelo vesměs dobré počasí a pozorovaly ho i zástupy našich astronomů. V galerii nám přistály skvělé fotografie od Radima Strycharskiho (viz též přiložený snímek). Prohlédněte si nejnovější snímky čtenářů. Najdete tam mimo jiné i pěkný snímek nadoblačných blesků nebo zákryt Aldebaranu.
Termín (9.9.2017) megaeventu Vesmírná keš / Cache in Space se nám blíží, a proto upozorňujeme, že je vhodné si včas objednat v e-shopu vámi požadované předměty (geocoiny, sérii CWG se 100 podobiznami astronomů, …). Dne 8.8.2017 uzavíráme počty do výroby, a i když budou některé předměty vyrobeny navíc, bude platit hláška „do vyprodání zásob“.
Na webových stránkách Západočeské pobočky ČAS www.zpcas.cz si můžete prohlédnout rozsáhlou fotografickou galerii z Astronomického dne. Akce v Teplé byla krásnou a důstojnou akcí uspořádanou u příležitosti stého výročí založení České astronomické společnosti.
Po půlroční práci mezirezortní pracovní skupiny dnes vláda projedná skoro 70stránkovou zprávu, která informuje o stavu světelného znečištění v ČR, o jeho negativních důsledcích v mnoha oblastech života lidí i přírody a o tom, jak je nebo spíše jak není státem zajištěna možnost občana bránit se proti bezohlednému, obtěžujícímu a nesprávnému nočnímu svícení. Více v tiskové zprávě Ministerstva životního prostředí - https://www.mzp.cz/cz/news_170724_SZ.
Od 17. do 30. července 2017 probíhá v malé vesničce Bažantnice na severu Plzeňska Letní astronomické praktikum – Expedice 2017. Akci pořádá Hvězdárna v Rokycanech a Plzni a pozorují se zde například meteory, Slunce, planety, objekty vzdáleného vesmíru či zákryty. O dění na akci si můžete přečíst v Expedičním deníku.
V pátek 14. 7. jsme se po velmi dlouhé době dočkali opravdu pěkné erupce třídy M2. Nebyla až tak pozoruhodná svou energií, jako spíš tím, že trvala opravdu dlouho. Není divu, že ji následoval výron hmoty z koróny a oblak plasmatu nyní směřuje k Zemi. Uvidíme, co z toho bude. Aktuality.
Sonda Juno se 11. července opět protáhla těsně nad atmosférou Jupiteru a v hledáčku JunoCam se tentokrát ocitla přímo Velká červená skvrna (GRS). NASA oznámila, že jakmile budou data ze sondy přijata a zkompletována, budou dána v surovém stavu na web mise, aby si se snímky mohli pohrát amatéři hned, jak to bude možné. Snímky bychom měli vidět nejpozději 14. července. Očekáváme, že vám je přineseme v článku.
Hubbleův vesmírný teleskop zaregistroval ohyb světla ve hvězdném systému Stein 2051. Jedná se o přicházející světlo z červeného trpaslíka Stein 2051 A, které je efektem gravitace bílého trpaslíka zakřiveno, takže se světlo z hvězdy Stein 2051 A zakřivuje po nejrovnějších možných drahách (tzv. geodetikách).
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou
Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4