Úvodní strana  >  Rady  >  Pozorování oblohy  >  Často kladené dotazy  >  Proč se Měsíc se Sluncem zdají u obzoru větší?

Proč se Měsíc se Sluncem zdají u obzoru větší?

Východ Měsíce nad Lickovou observatoří. Autor: Rick Baldridge
Východ Měsíce nad Lickovou observatoří.
Autor: Rick Baldridge
Měsíc a Slunce se nám opravdu zdají nízko u obzoru mnohem větší než v době, kdy se nacházejí vysoko na obloze. V tomto případě se však setkáváme spíše s problémem psychologickým než astronomickým. Ve skutečnosti se totiž velikost těchto objektů v závislosti na výšce nad obzorem nijak nemění - jsou stále stejné. Lze se o tom jednoduše přesvědčit pomocí série fotografií nebo ruličky papíru, kterou budete sledovat například Měsíc nízko u obzoru nebo naopak vysoko nad ním. Pokud průměr ruličky přizpůsobíte tak, aby se do ní "velký" Měsíc u obzoru přesně vešel, bude rulička kopírovat okraje Luny i vysoko nad obzorem, kdy se vám bude zdát menší.

Klam, díky kterému se nám jeví nebeské objekty až třikrát větší, bývá často přisuzován našemu vnímání nebeské báně. Podvědomě chápeme oblohu nikoliv jako polokouli, ale jako zploštělou klenbu, tudíž i objekty blízko horizontu se nám zdají větší. Proto se nám stojící předměty a vůbec všechny předměty, na které se díváme směrem vzhůru zdají kratší, než jsou-li umístěny v horizontálním směru. Jak ale naznačují zkušenosti a nejnovější psychologické studie, je to jen jeden z mnoha faktorů, které se na tomto zvláštním klamu podílí. Svou roli pravděpodobně hraje i skutečnost, že poblíž obzoru se často nachází mnoho objektů, se kterými můžeme velikost Slunce nebo Měsíce srovnávat, zatímco vysoko na obloze není poblíž nic známého a objekty se tak v prázdném prostoru "ztrácejí".

Přečtěte si rovněž pasáž "Velký a rozplizlý Měsíc" na stránkách Prohlídka Měsíce (pod správou Mgr. Pavla Gabzdyla z brněnské hvězdárny).



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995. Jejím prvním členem a defacto i zakladatelem byl Karel Mokrý a významným pomocníkem Josef Chlachula (který se dlouhodobě věnuje českým překladům Astronomického snímku dne NASA). Od té doby se rozrostla na několik členů, mezi něž se přidal známý popularizátor astronomie Petr Sobotka, vedoucí Sekce proměnných hvězd a exoplanet Luboš Brát, popularizátor kosmonautiky Vít Straka, astrofotograf Martin Gembec nebo astronom Martin Mašek. Vedoucím redaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, od roku 2010 je to Petr Horálek. Redakce se samozřejmě věnuje webu především ve svém volném čase, neboť nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Měsíc, Slunce, Atmosféra, Refrakce


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Lunární X

Další informace »