Úvodní strana  >  Rady  >  Pozorování oblohy  >  Často kladené dotazy  >  Proč se Měsíc se Sluncem zdají u obzoru větší?

Proč se Měsíc se Sluncem zdají u obzoru větší?

Východ Měsíce nad Lickovou observatoří. Autor: Rick Baldridge
Východ Měsíce nad Lickovou observatoří.
Autor: Rick Baldridge
Měsíc a Slunce se nám opravdu zdají nízko u obzoru mnohem větší než v době, kdy se nacházejí vysoko na obloze. V tomto případě se však setkáváme spíše s problémem psychologickým než astronomickým. Ve skutečnosti se totiž velikost těchto objektů v závislosti na výšce nad obzorem nijak nemění - jsou stále stejné. Lze se o tom jednoduše přesvědčit pomocí série fotografií nebo ruličky papíru, kterou budete sledovat například Měsíc nízko u obzoru nebo naopak vysoko nad ním. Pokud průměr ruličky přizpůsobíte tak, aby se do ní "velký" Měsíc u obzoru přesně vešel, bude rulička kopírovat okraje Luny i vysoko nad obzorem, kdy se vám bude zdát menší.

Klam, díky kterému se nám jeví nebeské objekty až třikrát větší, bývá často přisuzován našemu vnímání nebeské báně. Podvědomě chápeme oblohu nikoliv jako polokouli, ale jako zploštělou klenbu, tudíž i objekty blízko horizontu se nám zdají větší. Proto se nám stojící předměty a vůbec všechny předměty, na které se díváme směrem vzhůru zdají kratší, než jsou-li umístěny v horizontálním směru. Jak ale naznačují zkušenosti a nejnovější psychologické studie, je to jen jeden z mnoha faktorů, které se na tomto zvláštním klamu podílí. Svou roli pravděpodobně hraje i skutečnost, že poblíž obzoru se často nachází mnoho objektů, se kterými můžeme velikost Slunce nebo Měsíce srovnávat, zatímco vysoko na obloze není poblíž nic známého a objekty se tak v prázdném prostoru "ztrácejí".

Přečtěte si rovněž pasáž "Velký a rozplizlý Měsíc" na stránkách Prohlídka Měsíce (pod správou Mgr. Pavla Gabzdyla z brněnské hvězdárny).



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995. Jejím prvním členem a defacto i zakladatelem byl Karel Mokrý a významným pomocníkem Josef Chlachula (který se dlouhodobě věnuje českým překladům Astronomického snímku dne NASA). Od té doby se rozrostla na několik členů, mezi něž se přidal známý popularizátor astronomie Petr Sobotka, vedoucí Sekce proměnných hvězd a exoplanet Luboš Brát, popularizátor kosmonautiky Vít Straka, astrofotograf Martin Gembec nebo astronom Martin Mašek. Vedoucím redaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, od roku 2010 je to Petr Horálek. Mimo portál Astro.cz se redakce věnuje i Facebookovému profilu ČAS. Všemu se věnuje především svém volném čase, neboť nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Měsíc, Slunce, Atmosféra, Refrakce


8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Poľana startrails

Viac ako trojhodinový časozber na hrebeni Nízkych tatier. Od 21:48 do 01:12. Fotografia pozostáva zo 700 snímok. exif: 14 sekúnd, F/2.8 iso-3200, 24mm, Sony A7 + Tamron 24-70

Další informace »