Máte nervy ze železa? Protože zkrotit 200 dětí, to není jen tak… Jste schopni celou noc nespat? Protože zatmění Měsíce nepočká… Máte rádi život, vesmír a vůbec? Protože to my na Hvězdárně a planetáriu Brno máme!
Letos uplyne právě 100 let od jednoho z nejvýznamnějších objevů – nálezu největšího celistvého meteoritu na zemském povrchu. Zhruba 60tunový železný meteorit nazvaný podle nedaleké farmy Hoba West leží v Namibii asi 20 km západně od města Grootfontein. Byl objeven v roce 1920 zcela náhodou farmářem Jacobem Hermanem Britsem při orbě pole a dnes je tato národní památka Namibie přístupna přímo na místě objevu široké veřejnosti.
Zbytečně osvětlená noční města, dálnice nebo reklamní plochy stírají rozdíl mezi dnem a nocí i mezi ročními obdobími, na které jsou živé organismy nastaveny. To má negativní dopad na zdraví lidí, ale i živočichů a rostlin. Jak vrátit do životního prostředí noční tmu a omezit světlené znečištění diskutovali 26. října 2022 odborníci z celé Evropy na workshopu ve Hvězdárně a planetáriu Brno. České předsednictví EU si právě toto téma zvolilo jako jednu z priorit v oblasti životního prostředí.
Dva fotografové, dvě zemské polokoule, jedna obloha. Pohled k ní je limitován obzorem, a tak v jednom okamžiku na jednom místě můžeme uvidět jen polovinu výhledu do vesmíru. Ale co když – i bez nutného cestování mimo naši planetu – existuje způsob zaznamenat sféru celou? Pak by výsledky vypadaly takto. S legendárním a světově uznávaným fotografem Juanem C. Casadem jsme se zaměřili na záznam nebeského výhledu ve specifické části roku tak, abychom své výhledy dokonale prolnuli v jeden a získali celosférickou mozaiku Mléčné dráhy i zvířetníkového světla z obou polokoulí. Jako bonus, oba pohledy vznikly na půdě jedněch z nejvýznamnějších observatoří na světě, které leží na prakticky stejné zeměpisné šířce, jen v opačných směrech od rovníku. Mozaika byla 27. února 2020 publikována jako Astronomický snímek dne NASA.
Od 4. do 11. srpna přijďte na brněnskou Kraví horu na výstavu obřích modelů těles Sluneční soustavy. Těšit se můžete na Lunalón, Terralónu, Marsmeloun a Heliosféru. Jedinečná přehlídka připravená Hvězdárnou a planetáriem Brno se koná pouze jednou ročně!
Při svých toulkách po světě za objevováním míst, která ještě netrpí škodlivým světelným znečištěním, jsem už nějaký ten čas míjel i tento pozoruhodný kout naší planety. Až do ledna letošního roku. Ostrov Boa Vista, jeden z kapverdských ostrovů, je jednoznačnou volbou pro každého nadšence do zážitků (zdaleka nejen) pod hvězdným nebem. Pouštní ostrov relativně nedávno osamostatněného kapverdského státu, kam doletíte ze střední Evropy překvapivě levně, nabízí z hlediska pozorování hvězd hned několik jedinečností: Leží blízko rovníku, takže odtud uzříte opravdu mnoho i z jižní hvězdné oblohy; (ještě) není příliš obestavěn k přírodě bezohlednými turistickými rezorty a zejména východní polovina ostrova se může chlubit prakticky nulovým světelným znečištěním; na ostrově najdete hned dvě poměrně rozsáhlé oblasti s pouštními dunami, které v noci vytvářejí nezaměnitelnou kulisu pro fotografování hvězdných scenérií. Bohužel ale právě turizmus si také od ostrova a jeho obyvatel vybírá krutou daň.
Měsíc je po naší planetě a životodárném Slunci nejvýznamnějším tělesem našeho vesmíru. Je pro nás tak důležitý, že se někdy hovoří o dvojplanetě Země-Měsíc. Od tohoto roku se přitom vždy 20. července slaví Mezinárodní den Měsíce. S Hvězdárnou a planetáriem Brno můžete být u toho!
Kam jezdí přátelé hvězdné oblohy v Polsku za tmavou oblohou? Před časem jsem se zúčastnil jejich srazu ve Zwardoni, který leží nedaleko za našimi hranicemi. Tam se scházejí členové Katovického oddílu PTMA (polská obdoba ČAS). Zde se mi dostalo pozvání od jejich Varšavských přátel k návštěvě podzimního srazu v Kryźach.
Hvězdárna a planetárium Brno připravila na 12. července od 16.00 on-line komentování prvních vědeckých záběrů z James Webb Space Telescope. Připraven také bude Jiří Dušek, Dušan Majer a Norbert Werner.
Chcete se dozvědět jak se fotí krásy nebes v poušti Atacama v Chile či na vrcholu sopky Roque de los Muchachos na ostrově La Palma? Chcete si osahat a na vlastní fotoaparát nasadit některý z kompletní řady objektivů firmy Zeiss? Chcete se podívat na krásné snímky Foto Ambasadora Evropské Jižní Observatoře Zdenka Bardona? Chcete vzpomenout sta let Československa, padesáti devíti let úpické hvězdárny a dlouhé historie astronomie v hradeckém regionu? Pak přijďte 3. listopadu 2018 v 18 hodin na přednášku Zdenka Bardona do kongresového centra Aldis v Hradci Králové.
Letošní astronomické léto – alespoň v okolí brněnské Kraví hory – bude poněkud jiné. Horké. Velmi horké. Kromě úžasné Heliosféry si pro vás připravili letní on-line speciál, ve kterém se objeví řada výjimečných hostů.
Tak jsme se konečně dočkali! Lunalón, Terralónu a Marsmeloun letos doplní model toho nejdůležitějšího tělesa v celém vesmíru – model Slunce nazvaný Heliosféra. Na Kraví horu se na ni přijďte podívat od pondělí 11. července do neděle 17. července nebo od čtvrtka 4. srpna do čtvrtka 11. srpna 2022.
V pátek a víkendu 14. – 16. září 2018 se na hvězdárně v Pardubicích uskuteční další workshop věnovaný krajinářské astrofotografii, které povede český astrofotograf Petr Horálek. V příjemném zázemí pardubické hvězdárny se zájemci budou moci nejen naučit nové postupy tohoto mladého fotografického oboru, ale také si v případě jasného počasí užít pohledu na hned 4 planety Sluneční soustavy nebo Měsíc přes druhý největší dalekohled v České republice, který je určený k pozorování pro veřejnost.
Po roční rekonstrukci se otevírají dvě astronomické kopule Hvězdárny a planetária Brno z roku 1954. Přijďte se 21. června od 14 do 19 hodin podívat na – do roku 1967 – největší dalekohled v tehdejším Československu. Vstup zdarma.
Pohledy do hlubin vesmíru, ať již pořízené kosmickými teleskopy, velkými pozemskými dalekohledy či objektivy amatérských astronomů přinášejí nejen cenné vědecké informace, ale ve velké míře též emotivní zážitek a potěšení oka astronomů i neastronomů. S hrdostí můžeme konstatovat, že i česká astrofotografická komunita přináší snímky srovnatelné s podobnými fotografiemi z celého světa. Že to není fenomen pouze poslední doby, se kromě jiného dozvíte 21. dubna 2018 v 18 hodin v planetáriu v Hradci Králové na astrofotografické přednášce Zdeňka Bardona s názvem "Fotografie hvězdné oblohy aneb příběh Orionu po 84 letech".
Krátce před letním slunovratem vyrazila do brněnských ulic šalina v „barvách“ Hvězdárny a planetária Brno. Vůz typu Vario s číslem 1120 najdete na nejrůznějších linkách, mezi nimi i na čtyřce, která vás doveze až na Kraví horu.
Stejně jako u nás, i astronomy v Polsku trápí světelné znečištění. To je také jedním z hlavních důvodů k výjezdům milovníků hvězdné oblohy do oblastí, které nejsou světelným smogem až tak moc postižené a ve kterých je možno pozorovat krásy hvězdného nebe i pouhým okem.
Hvězdárna a planetárium Brno i tento rok – o víkendu 11. a 12. června – organizuje přehlídku DigiFest 2022, tedy přehlídku nejlepších filmů, které za poslední rok vznikly pro digitální planetária. Mnohé z těchto filmů budete moci v Brně vidět poprvé a možná také naposled!
ÚSTŘEDÍ EVROPSKÉ JIŽNÍ OBSERVATOŘE, GARCHING, 22. ZÁŘÍ 2017: Obloha nad observatořemi Evropské jižní observatoře (ESO) v poušti Atacama v Chile patří k nejtemnějším a lidskou činností nejméně dotčeným místům na světě. Profesionální astronomové používají pokročilou technologii ESO k hledání odpovědí na naše nikdy nekončící otázky o vesmíru. Ovšem tmavé chilské nebe mají v lásce také fotografové. Oddělení ESO pro popularizaci a styk s veřejností podporuje skupinu fotografů nočního nebe zvaných „fotovyslanci ESO“. Na jejich snímcích se kombinují noční obloha a přístroje a zařízení ESO. Jedním z fotovyslanců je Petr Horálek, světově proslulý astrofotograf, spisovatel, cestovatel a astronom. Specializuje se na fotografování vzácných jevů noční oblohy a jeho záběry se často objevují v publikacích ESO, na webových stránkách ESO a objevily se také jako snímky týdne ESO či jako Astronomický snímek dne NASA. Popovídali jsme si s ním o triumfech a výzvách astrofotografie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
