Související stránky k článku Fotogalerie: Na večerní obloze raketoplán Discovery navždy opustil ISS
V pátek 16. září 2016 večer okolo 21. hodiny nastalo poměrně výrazné polostínové zatmění Měsíce. Měsíc procházel jen kousek na jih od okraje stínu Země a potmavení se dalo na horní polovině kotouče našeho kosmického souseda spatřit i přes hustší oblačnost. A přestože počasí zejména na západní polovině našeho území nepřálo, snímky úkazu do redakce dorazily. Děkujeme všem fotografům, těšíme se na další obrázky a samozřejmě i na další úkaz, který nastane již za půl roku v únoru.
Chris Cassidy pracuje na přípravě skafandrůAutor: Spaceflightnow.comChris Cassidy a Tom Marshburn, astronauti z NASA, společně pracovali ve skafandrech vně stanice ISS v roce 2009, když byli členy posádky raketoplánu Endeavour. Tehdy byly jejich vycházky plánované. Neplánovaně si tuto zábavu zopakovali v sobotu 11. května odpoledne SELČ a vypadá to, že vyřešili výměnou čerpadla únik čpavku z chladícího systému stanice ISS, na které nyní oba dlouhodobě pracují v rámci 35. Expedice.
Léto – to kalendářní –- je sice již za námi, ale do naší redakce stále chodí fantastické vzpomínkové portréty toho, co nabídlo noční nebe. Zejména pak snímky Mléčné dráhy, pilíře noci, zdobící hvězdnaté nebe daleko od měst. Je až s podivem, jak se letos doslova roztrhl pytel s tímto fenoménem. Snad fotografy motivoval čím dál větší přísun podobných záběrů ze zahraničí, či výskyt letošních planetárních favoritů, Marsu a Saturnu, promítajících se na obloze poblíž centra Mléčné dráhy. Tak jako tak, jezdili jste daleko či vysoko do někdy i nedostupných míst české a slovenské krajiny, abyste se s námi podělili o pohledy k naší Galaxii nad vašimi oblíbenými místy střední Evropy a my vám za to moc děkujeme. Jako odměnu přinášíme tuto galerii.
Chris Hadfield s dalekohledem Celestron v modulu DestinyAutor: NASA/CSA V lednu 2013 uvedli astronauti na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS do provozu nový kosmický dalekohled. Nebude však sloužit k pozorování hvězd, ale ke sledování zemského povrchu a k pořizování snímků vybraných oblastí na zeměkouli za účelem analýzy přírodních katastrof a výzkumu životního prostředí. Na fotografii v úvodu článku je kanadský astronaut Chris Hadfield společně s nainstalovaným upraveným dalekohledem Celestron.
Planety Jupiter a Venuše patří mezi nejjasnější na obloze vůbec a jejich vzájemné konjunkce jsou proto vždy sledované s obřím nadšením. Nebylo tomu jinak ani při letošní srpnové události, která byla navíc dosti unikátní - planety v době největšího nebeského přiblížení dělily pouhé 4'. K tomu ale došlo již pod obzorem. U nás jsme se extrémně nízko nad obzorem 27. srpna mohli kochat planetami 12' od sebe. Dosti tomu vadila světlá obloha soumraku, ale i tak to mnohé neodradilo. Dorazily i snímky pořízené na denním nebi. O tom, že šlo o vzácnou událost, svědčí i fakt, že ještě těsnější (tečné) setkání nastane až v roce 2065! Všem čtenářům tak děkujeme za jejich snímky!
Předchozí Sojuz při příletu k ISS 21. 12. 2012Autor: NASAAsi každý kosmický fanda zaznamenal novinku v misích k Mezinárodní kosmické stanici, se kterou nedávno přišli Rusové – podařilo se jim zredukovat dobu, po kterou zásobovací lodě Progress „dohánějí“ po startu na oběžné dráze stanici, ze dvou dnů na šest hodin! Zlepšovák přitom nevyžaduje žádné konstrukční úpravy lodě či rakety. Po několika testech nové metody na lodích Progress přichází nyní čas zkusit to i u lodí Sojuz s posádkou. Pro kosmonauty to však bude trochu hořkosladké sousto.
Maximum meteorického roje Perseid vyšlo v roce 2016 příhodně tak, že Měsíc zapadal již po půlnoci a pozorování se mohlo odehrávat na tmavé obloze. Navíc tento rok se zapíše do paměti mnoha pozorovatelů jako jeden z nejbohatších návratů tohoto roje v historii jejich pozorování. Hodinová frekvence dosáhla z obvyklých 80 až 120 meteorů za hodinu až k hranici 150 a možná i více. Také byl patrný vyšší podíl jasných meteorů, takže nebylo tak obtížné nějaký zachytit. To dokazují i snímky, které postupně přichází od našich čtenářů.
Praha z paluby Mezinárodní kosmické stanice.Autor: NASA, Kevin Ford.Tma začíná být ohroženým druhem. V některých místech naší Země se noc vytrácí velmi nápadně, někde velmi nenápadně, zato vytrvale a někde stále ještě najdeme místa s přirozenou tmou neovlivněnou umělým osvětlováním lidí. Míst, kde ale dnes už není možné pozorovat noční oblohu v její plné kráse, rapidně přibývá. Může za to světelné znečištění. Chceme ztratit krásu vesmíru, která je součástí lidské civilizace od jejího počátku?
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 181 z 1. 2. 2013
V sobotu 9. července se pěkný dorůstající Měsíc objevil nedaleko Jupiteru a dal se krásně pozorovat až do setmění. V galerii se nám sešlo několik fotografií tohoto úkazu, což nám připomíná, že se brzy dočkáme dalších setkání Měsíce s planetami Mars a Saturn. Jejich setkání s Měsícem nás čeká již od čtvrtka 14. července. Kromě Měsíce a planet můžeme stále vyhlížet také noční svítící oblaka.
Animace hrudní oblasti se zvýrazněnou páteříAutor: NASAČistě teoreticky si představme, že velitel dlouhodobé posádky vesmírné stanice má méně schopné podřízené a jednoho dne jim řekne: Lidi, já z vás opravdu rostu! A po návratu domů lékaři zjistí, že skutečně vyrostl. Takovýto případ není ničím neobvyklým (co se týče růstu, samozřejmě ne schopností posádek), i při krátkodobých letech raketoplánů bývalo vcelku běžné, že astronauti ve stavu beztíže o pár centimetrů vyrostli a na Zemi se opět vrátili k normální výšce, jejich páteř totiž neomezovala gravitace. Nahlédnout hlouběji do této otázky má pomoci snímkování páteře astronautů ve vesmíru pomocí ultrazvuku, vyvinuté metody by se navíc mohly chytnout i v ordinacích na Zemi.
Jak už je každoročním zvykem, okolo letního slunovratu se rozproudí žně ve sledování mrazivě krásných stříbřitých nočních oblak (mezinárodně označovaných zkratkou NLC). Ani letošek není výjimkou, první NLC se objevily jen 3 dny před slunovratem, 17. června 2016. U nejvýraznějších jevů pak dokonce nevadil při focení ani skoroúplňkový Měsíc či částečně zatažená obloha. Mezosférická oblaka, ležící ve výšce okolo 85 kilometrů nad zemí, můžeme při soumraku a rozbřesku očekávat nad obzorem okolo severu až zhruba do konce července. Za doposud zaslané fotografie všem děkujeme a těšíme se na další!
Mapa oblohy 26. prosince 2012 v 18 hodin SEČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 24. 12. do 30. 12.
Měsíc před úplňkem se přiblíží Jupiteru. Dva stíny měsíců Ió a Ganyméda na povrchu Jupiteru budou k vidění 27. prosince večer. Ráno je už dobře vidět Saturn a za svítání se loučíme s jasnou Venuší. Večer můžeme pozorovat přelety ISS, kterou právě doplnila další posádka v lodi Sojuz TMA-07M.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 26. prosince v 18:00 SEČ.
Ve fotogenickém souhvězdí Štíra se od jara do podzimu 2016 "uchýlily" k pozorování dvě opravdu pěkné planety. Patrně nejkrásnější Saturn, ověnčený prstenci při pohledu už malým dalekohledem, byl doplněn úhlově rychleji putujícím Marsem. Pro rudou planetu přitom 22. května 2016 příroda naplánovala výraznou opozici se Sluncem, při které nás bude dělit 0,51 astronomické jednotky a kotouček Marsu tak dosáhne úhlového průměru 18,4". V malém dalekohledu se tak nabízí náznaky polárních čepiček, větší přístroj odhalí i tmavší albedové útvary. Nedaleko dvojice planet je pak rudý obr, hvězda Antares, která je doslova vstupní bránou do nejkrásnějšího úseku Mléčné dráhy. Trojici objektů uvidíme i z měst, za Mléčnou dráhu ale musíme vyrazit daleko od parazitního světelného znečištění.
Leonida 2012 - bolid - na celooblohovce.Autor: Stéphane VetterListopadové dění se neslo především v duchu zajímavého
úplného zatmění Slunce v Austrálii, připoměly se také meteorické roje. V kosmonautice jsme se
opět mohli podívat na Mezinárodní vesmírnou stanici a na závěr měsíce se hodně spekulovalo také
o objevech Curiosity na Marsu. Trochu v pozadí pak zůstalo padesáté výročí Evropské jižní
observatoře.
Vzácný přechod Merkuru před Sluncem 9. května 2016 byl doprovázen trošku oblačným, ale stále poměrně příznivým počasím. Malý Merkur a sluneční skvrna AR2542 utvořily během Merkurova "putování" krásnou fotogenickou dvojici. Do redakce dorazilo mnoho fotografií, což nás nesmírně těší, neboť po tomto úkazu nás další opravdu dobře pozorovatelný čeká až v roce 2032, v listopadu. V květnu ještě později, až v roce 2049! Autorům všech fotografií děkujeme a těšíme se na další!
Mezinárodní kosmická stanice ISSAutor: NASAAmerický astronaut Scott Kelly a ruský kosmonaut Michail Kornijenko – seznamte se se zkušenými kosmickými cestovateli, které zájemci o kosmonautiku zřejmě znají již z dřívějška a o kterých se zaručeně bude v příštích letech dost mluvit. Mají totiž v roce 2015 zahájit roční pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici, jak v pondělí oznámila NASA. Půjde o podstatného předchůdce pilotovaných letů do vzdálenějšího kosmu.
První opravdu krásné jarní dny a měsíčním svitem nerušená obloha umožnily v Česku vyhlížet světelným znečištěním jinak stále přezářené a obtížně pozorovatelné zvířetníkové světlo. Světelný kužel vznikající rozptylem slunečního světla na prachu v rovině Sluneční soustavy je nejlepší zvěčera pozorovat okolo jarní rovonednnosti. Do redakce již dorazilo několik snímků tohoto pozoruhodného nebeského svitu a těšíme se i na další. Vyhlížet můžete ještě do konce týdne, než opět začne rušit Měsíc na večerním nebi.
Dragon při příletu ke stanici 10. října 2012Autor: NASAV říjnu proběhla na první pohled hladce první z 12 zásobovacích misí komerční lodě Dragon k Mezinárodní vesmírné stanici, které mají do roku 2016 stanici pomáhat v jejím náročném provozu. Let se skončil úspěchem, když Dragon na třech velikých padácích přistál v Pacifiku se skoro tunou důležitého nákladu ze stanice. Technici však nyní analyzují data z mise, ukrývající celou řadu závad: selhání motoru nosiče při startu, kosmickou radiací vyřazené systémy lodi a špatně fungující mrazák, v němž se vracely velmi citlivé biologické vzorky.
Poslední roky je, zdá se, už pomalu tradicí, že v období okolo Vánoc oblohu okoření nějaká jasnější kometa. Ani přelom roku loňského s letošním není výjimkou, a tak se opět můžeme kochat jednou vlasaticí. Tou je nyní kometa C/2013 US10 (Catalina), která se blíží k maximu své jasnosti a pro svou polohu na obloze ve Velkém voze v období krátce po novu není snad jednoduššich podmínek k jejímu nalezení. Ačkoliv je kometa stále spíše objektem pro malé dalekohledy, určitě si svou pozornost právem získala. A to zejména mezi nadšenými astrofotografy. Ve čtenářské galerii se již nahromadilo několik velmi zdařilých fotografických úlovku, které vám tímto představujeme a jejich autorům za ne děkujeme. A těšíme se na další!
Předchozí přistání lodi Sojuz 17. září 2012Autor: NASAV noci na pondělí 19. listopadu 2012 má ve stepích Kazachstánu přistát loď Sojuz TMA-05M, jež byla i se svou posádkou vypuštěna ke stanici ISS v červenci. Vzhledem k pozdní hodině před pracovním dnem na astro.cz nepoběží online přenos přistání, které ale tradičně mohou skalní fandové sledovat na TV NASA. V článku naleznete překlad tiskové zprávy agentury NASA z 13. 11. s veškerými informacemi.
