Související stránky k článku Nové meteorické roje – ano či ne? (díl první)
Použití videotechniky pro sledování a nahrávání meteorů začalo v 70. letech minulého století a od té doby prochází překotným rozvojem. I když využití této techniky bylo zpočátku doménou profesionálních astronomů, amatérští pozorovatelé hlavně v Japonsku a Holandsku v roce 1980 začali s vývojem systémů použitelných i v amatérských podmínkách. Následný vývoj amatérských pozorovacích stanic pokračoval rychlým tempem, a to hlavně v souvislosti se zdokonalováním a inovacemi CCD technologie a také se stále snadnější dostupností tohoto vybavení pro amatérské astronomy. Zpočátku roztříštěné národní sítě, případně osamělí pozorovatelé v rámci Evropy, Austrálie, Severní Ameriky a také Jižní Ameriky, byli v roce 2011 sdruženi do centralizované databáze drah EDMOND (European viDeoMeteOr Network Database).
Tým astronomů z Oddělení meziplanetární hmoty ASU velmi podrobně zkoumal deset meteorů tvořících tzv. klastr, tedy částečky, které pocházely z jednoho tělesa, jež se rozpadlo teprve krátce před vstupem do zemské atmosféry. S využitím unikátních dat astronomové ukazují, že rozpad mateřského tělesa vyvolalo nejspíše tepelné pnutí v materiálu.
Před více jak dvěma měsíci se po téměř celém světě odehrálo každoroční meteorické divadlo známé jako Perseidy. Já jsem měl to štěstí úkaz znovu pozorovat z Astronomického Observatória na Kolonickom Sedle v Parku tmavej oblohy Poloniny. Poloninská oblast, ležící na hraničním trojbodu Slovenska, Polska a Ukrajiny, nabízí dost možná nejtmavší noční oblohu ve střední Evropě a díky velkému štěstí na dobré počasí se tak nabídla opravdu skvělá kosmická podívaná. Po dlouhých týdnech zpracování konečně mohu přinést i fotografické svědectví z celé této letní show.
Večer ve středu 14. 6. 2017 krátce po desáté hodině večer (22h 07m 07s SELČ), tedy za pokročilého soumraku, zazářil na obloze nejen nad Českou republikou velmi jasný meteor – bolid. Pozornost si vynutil nejen svou relativně vysokou jasností, ale také tím, že jeho atmosférická dráha dosahovala stovek kilometrů. V databázi vizuálních pozorování Astronomického ústavu AV ČR se k dnešnímu dni nachází 14 pozorování tohoto úkazu. Meteory (bolidy) s radiantem velmi nízko nad obzorem urazí v atmosféře Země během svého letu běžně stovky kilometrů a samotný úkaz trvá nezřídka déle než 10 s, jedná se tedy o výrazný jev, který je často hlášen náhodnými pozorovateli.
Maximum jednoho z nejaktivnějších a nejspolehlivějších pravidelných meteorických rojů nastane v letošním roce v ranních hodinách 14. prosince. Měsíc jen několik dnů před úplňkem bude ovšem pozorování po větší část noci rušit a je třeba počkat opravdu až na ranní hodiny. Geminidy jsou aktivní zhruba od začátku prosince, jejich počty ale zpočátku rostou pomalu. Nejvíce jich je obvykle možno spatřit kolem 13. a 14. prosince. V dalších nocích po maximu aktivita velmi rychle klesá. V letošním roce by mělo maximum nastat 14. prosince za svítání. Noc z pondělí na úterý bude tedy pro pozorování meteorického roje nejvhodnější. Ovšem i několik předcházejících nocí bude aktivita poměrně vysoká.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 283 ze dne 11. 12. 2021
Letošní Perseidy patřily z hlediska podmínek k těm nejlepším za (a na) poslední roky. Měsíc byl jen den a půl před maximem v novu (produkující částečné zatmění Slunce ve Skandinávii a na severním pólu) a za dobrého počasí daleko od měst tak člověk mohl za celou noc maxima roje uzřít i několik stovek „padajících hvězd“, zanikajících ledoprachových částeček z ohonu komety 109P Swift-Tuttle. Mimo klasické rojení meteorů mnozí pozorovatelé mohou dosvědčit i výskyt opravdu jasných meteorů. Ten nejpodmanivější zážitek pak přinesl zejména na východě území a pak na celé ploše Slovenska či severu Maďarska, západě Ukrajiny či jihu Polska opravdu jasný bolid krátce před půlnocí 12. srpna, po němž ještě déle jak hodinu byla zaznamenatelná měnící se světelná stopa.
Síť CEMeNt (Central European video Meteor Network) vznikla v roce 2010 jako platforma pro přeshraniční spolupráci mezi pozorovateli videometeorů v České a Slovenské republice. Od počátku své činnosti byly aktivity sítě CEMeNt koordinovány s profesionální sítí celooblohových kamer SVMN (Slovak Video Meteor Network, [1]) a také s dalšími národními sítěmi v prostoru střední Evropy, například s maďarskou sítí HMN (Hungarian Meteor Network, [2]) nebo polskou sítí PFN (Polish Fireball Network, [3]). Během uplynulých 6 let činnosti doznala síť CEMeNt výrazných změn a také došlo k výraznému růstu celé sítě v důsledku postupného zapojení velkého množství pozorovatelů v České a Slovenské republice. V roce 2016 bylo v činnosti celkem 33 videosystémů pro sledování meteorů, které byly umístěny na 17 pevných stanicích v ČR a SR.
Meteorický roj α-Monocerotid je jedním z těch nevyzpytatelných. Jejich mateřské těleso dosud nebylo odhaleno a v některých letech tento roj překvapil pozorovatele krátkým deštěm. Tým pracovníků Oddělení meziplanetární hmoty ASU vyhodnotil pozorovací kampaň provedenou v roce 2019 a dospěl k zajímavým výsledkům.
Letošní maximum každoročního srpnového meteorického roje Perseid nastane v noci z neděle 12. na pondělí 13. srpna. V průběhu této nocí uvidíme na městy neosvětlené obloze zejména mezi půlnocí a 4. hodinou ranní průměrně 70 meteorů za hodinu. Díky fázi Měsíce v novu 11. srpna budou podmínky prakticky ideální, znovu se takové naskytnou až v roce 2023. Kromě meteorické podívané obloha nabídne pohled na 4 nejjasnější planety Sluneční soustavy.
Ve spolupráci s kolegy z FMFI UK (Fakulta matematiky, fyziky a informatiky UK v Bratislavě) byly 11.11.2016 instalovány dvě spektrální kamery s vysokým rozlišením na observatořích Teide a Roque de los Muchachos na Kanárských ostrovech. Instalace obou kamer byla provedena vedle již fungujících celooblohových kamer AMOS, které jsou na obou observatořích v provozu od března 2015. Vzhledem k vynikajícím podmínkám na obou observatořích jsou tyto celooblohové kamery v provozu prakticky každou noc.
Každých několik let se Země po dobu tří týdnů na přelomu října a listopadu potkává s meteorickým rojem Taurid, který obsahuje přinejmenším dvě planetky o velikosti 200 – 300 metrů. Je velmi pravděpodobné, že je v něm přítomno i mnoho dosud neobjevených planetek o rozměrech desítek metrů nebo i větších. Jenom v roce 2015 zachytila a analyzovala Evropská bolidová síť, řízená z observatoře v Ondřejově, 144 bolidů náležejících k tomuto meteorickému roji.
Již po 10. vybrala NASA jako prestižní snímek dne APOD (Astronomy Picture Of the Day) fotografii od českého fotografa Petra Horálka. Snímek publikovaný 10. srpna 2017 s názvem „Noc Perseid“ zobrazuje meteory z každoročního letního roje nad slovenskou vesnicí Vrchteplá z roku 2016, kde se tehdy konala jubilejní 30. mezinárodní „Expedícia Perzeidy“. Letos se uskuteční v termínu 11. – 19. srpna 2017 a široká veřejnost je zvána na zajímavé přednášky.
V období od konce prosince do poloviny dubna není v činnosti žádný významný meteorický roj (s výjimkou lednových Quadrantid), celková aktivita meteorických rojů je tudíž velmi nízká a rovněž sporadické pozadí se nachází na minimu své činnosti v průběhu roku. V uvedeném období jsou v činnosti převážně meteorické roje patřící do antihelionového zdroje, přičemž převažuje v měsících leden až březen aktivita komplexu Virginid–Leonid, která pak v dubnu přechází do komplexu Scorpio-Sagittarid.
Ve čtvrtek 5. května kolem 22h SELČ nastane maximum Eta Aquarid. Maximum není nijak ostré, meteory tohoto roje můžeme pozorovat několik dní před maximem i po něm. V okamžiku maxima bude radiant pod obzorem, vychází až v pátek 6. května ráno, pozorování roje je tedy nejlepší mezi 2. a 4. hodinou ranní (SELČ). V tu dobu můžeme spatřit až 8 meteorů za hodinu. Letos budou pro pozorování ideální podmínky, jelikož Měsíc se bude nacházet ve fázi těsně před novem.
Pokud byste se toulali po krásách Slovenska a chtěli si výlet zpříjemnit opravdu pěknými pohledy do noční oblohy, rozhodně si udělejte zastávku za bezměsíčné a dobrým počasím přislíbené noci na Královej studni ve Velké Fatře. Ač se to může zdát nepravděpodobné – mít krásné výhledy k Mléčné dráze někde na půli cesty mezi světelným znečištěním produkující Banskou Bystricou a Martinem – budete se divit. Nevšednímu zážitku napomáhá i fakt, že se můžete ubytovat ve stejnojmenném hotelu, který uprostřed tohoto v roce 2015 oficiálně vyhlášeného parku tmavé oblohy na noc zcela zhasíná.
Na hvězdárně Valašské Meziříčí jsou momentálně v provozu tři kamery opatřené spektroskopickým systémem. Hlavním cílem těchto kamer je zaznamenávání spekter meteorů a tedy zjištění chemického složení meteoroidů a také emisních čar prvků obsažených v atmosféře Země.
Jistě jste si všimli, že již dlouho nebyla řeč o žádném meteorickém roji. Je to z důvodu tzv. jarní díry (období od ledna do dubna), kdy není v činnosti žádný výraznější meteorický roj. Teď jsme se konečně dočkali a čeká nás jeden nejznámějších rojů, a to jsou Lyridy. Bohužel letos si příliš neužijeme ani tento roj, jeho pozorování bude silně rušit Měsíc, který se nachází na obloze těsně po úplňku.
Z pátku 12. srpna na sobotu 13. srpna nezůstávejte doma. Teple se oblečte, lapněte karimatku se spacákem a vydejte se na brněnskou Kraví horu. Již podruhé se odtud můžete dívat na meteory z roje Perseid. Výjimečná Noc padajících hvězd začíná v pátek 12. srpna kolem 22. hodiny a končí až za svítání v sobotu 13. srpna.
Kvadrantidy, Perseidy, Geminidy - tyto meteorické roje patří k vrcholům kalendáře pozorovatelů meteorů. Jedná se totiž o roje s vysokou aktivitou, která přesahuje běžně 100 meteorů za hodinu a tyto roje jsou, společně s Leonidami, právem řazeny mezi takzvanou "Velkou čtyřku". A právě Kvadrantidy jsou každoročně prvním silným rojem, který můžeme pozorovat a také rojem, který uzavírá období vysoké meteorické aktivity ve druhé polovině roku. Toto období začíná aktivitou meteorického roje Perseid na konci července a končí právě lednovou aktivitou Kvadrantid. Následující období od ledna do června je charakteristické nízkou meteorickou aktivitou a obvykle se mu také říká "Velká jarní díra".
Na co se těšit na sklonku 2015? Vánoční obloha nám již za přízně počasí odhalila zimní klenoty nočního nebe v podobě slabé polární záře nebo zákrytu Aldebaranu Měsícem. Obecně kalendářní rok 2015 zanechal na obloze stopy po docela slušných úkazech. Tento rok ještě neskončil a obloha si už „chystá“ další klenoty, na které se můžeme těšit v následujících dnech a na počátku roku 2016. Na co se tedy koukat? Namátkou meteorický roj, konjunkci planet či poměrně jasnou kumetu. Ovšem mnohem více se dočtete v tomto článku.
