Zbytečně osvětlená noční města, dálnice nebo reklamní plochy stírají rozdíl mezi dnem a nocí i mezi ročními obdobími, na které jsou živé organismy nastaveny. To má negativní dopad na zdraví lidí, ale i živočichů a rostlin. Jak vrátit do životního prostředí noční tmu a omezit světlené znečištění diskutovali 26. října 2022 odborníci z celé Evropy na workshopu ve Hvězdárně a planetáriu Brno. České předsednictví EU si právě toto téma zvolilo jako jednu z priorit v oblasti životního prostředí.
Dvojhvězda tvořená dvěma červenými trpaslíky.Autor: NASAO tom, že astronomové potřebují pro svá pozorování čistou a tmavou oblohu, už vyšlo nemálo článků. Světelné znečištění je zkrátka vážný problém, který neztrápí jenom astronomy. Dokud ale tento dlouholetý boj konečně nedosáhne patřičných výsledků, jsou vědci zejména v Evropě a ve Spojených státech nuceni v blízkosti velkých měst pozorovat v takřka bojových podmínkách. Vyrábí se různé filtry, obtížné algoritmy pro zpracování snímků a jiné postupy. Jak se daří odborná pozorování získat za takových podmínek, konkrétně v Ostravě, nám dnes poví astronomka Hana Kučáková.
"V minulosti se jich lidé obávali. Brali je jako zlá znamení. Doba se však změnila..." Těmito řádky začínala kniha Tajemná zatmění, která spatřila světlo světa a oči dychtivých čtenářů na jaře roku 2015. Na 248 stranách se pokusila prostřednictvím pestrých faktů, fantastických obrázků (především z dílny legendárního prof. Miloslava Druckmüllera) i cestopisných zážitků zprostředkovat takřka nepopsatelnou krásu měsíčních a slunečních zatmění. Nyní vychází její zbrusu nové, rozšířené a aktualizované vydání, které navíc okořenil velice lidskou a svojskou předmluvou sám dr. Jiří Grygar.
Letos v červenci se odehrají dvě zatmění. První z nich, úplné sluneční 2. července, spatří obyvatelé Argentiny a Chile. To druhé, částečné měsíční 16. července, pak proběhne před půlnocí i na české obloze. Tentokrát však nepůjde jen o ty úkazy na obloze, které stojí za zmínku. Oba úkazy totiž shodou okolností provází hned několik astronomických výročí a milníků lidstva. Takže pro co tedy pod chilským či v půli července i naším nebem bouchat šampaňské?
Jste astrofotograf – a máte chuť ovlivnit celosvětovou výuku astronomie? Pak je tato soutěž právě pro vás: Úřad pro astronomické vzdělávání (OAE) při Mezinárodní astronomické unii (IAU) vyhlašuje astrofotografickou soutěž s uzávěrkou 15. dubna 2021. Vítězné fotografie budou oceněny finančními prémiemi a navíc zpřístupněny ve formě otevřených vzdělávacích zdrojů pro učitele a žáky na celém světě.
MŽP v rámci předsednictví v EU zvedá téma světelného znečištění na evropskou úroveň. A vy můžete být u toho. Pro zájemce z řad veřejnosti bude k dispozici živý přenos konference od 13:00 do 18:30 hodin, dotazy účastníkům bude možné pokládat skrze aplikaci Slido. Oficiálním jazykem události je angličtina bez tlumočení.
Hlavní dalekohled na Hvězdárně v PardubicíchRok 2012 nahrává významnému jubileu jedné z českých hvězdáren, která má s Českou astronomickou společností více společného, než by se mohlo zdát. Hvězdárna barona Artura Krause v Pardubicích slaví v březnu krásných dvacet let. Od dob jejího otevření jí prošly desítky mladých zvídavých astronomů, desetitisíce návštěvníků a stará kovová kopule se otevírala kvůli statisícům neopakovatelných pohledů k nebi. O její strastiplné cestě, plánech na oslavy výročí i o mecenáši, po němž východočeská hvězdárna nese své jméno, nám dnes více poví její vedoucí pracovník, Petr Komárek.
Už za necelý rok, 2. července 2019, se nad severním Chile a střední Argentinou odehraje po téměř dvouleté přestávce nejbližší úplné zatmění Slunce. Úkaz je o to vzácnější, že pás úplného zatmění v tomto případě povede i přes některé z největších pozemních observatoří, včetně Evropské jižní observatoře ESO La Silla. A právě tam bude pozorování úkazu umožněno široké veřejnosti. Nadšenci z celého světa se tak mohou těšit na nebývalý zážitek spojený s návštěvou věhlasné instituce samotné. Evropská jižní observatoř (ESO) k této příležitosti přináší i krátké poutavé video, za jehož scénářem i režií stojí český cestovatel za zatměními a autor populární knihy Tajemná zatmění, Petr Horálek.
19. prosince byla podepsána závěrečná dohoda mezi Cherenkov Telescope Array Observatory (CTAO), právním subjektem zaštiťujícím výstavbu a budoucí provoz observatoře CTA, a Evropskou jižní observatoří (European Southern Observatory, ESO) nutná k zajištění umístění jižní části observatoře CTA v sousedství observatoře ESO na hoře Paranal v Chile.
Letos uplyne právě 100 let od jednoho z nejvýznamnějších objevů – nálezu největšího celistvého meteoritu na zemském povrchu. Zhruba 60tunový železný meteorit nazvaný podle nedaleké farmy Hoba West leží v Namibii asi 20 km západně od města Grootfontein. Byl objeven v roce 1920 zcela náhodou farmářem Jacobem Hermanem Britsem při orbě pole a dnes je tato národní památka Namibie přístupna přímo na místě objevu široké veřejnosti.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 5. do 5. 6. 2022. Měsíc na večerní obloze dorůstá do první čtvrti. Planety jsou jen na ranní obloze. Nejvýše je Saturn, Mars a Jupiter jsou u sebe po těsné konjunkci. Venuše je velmi nízko. Nastane zvýšená aktivita meteorů díky částicím rozpadající se komety 73P? Česká družice Planetum 1 byla úspěšně vypuštěna. Starliner i přes problémy doletěl k ISS a úspěšně přistál. Před 100 lety se narodil John Gatenby Bolton, který se podílel na mnoha objevech v radioastronomii a před 20 lety se v ČR zavedl zákon, který měl upravovat i světelné znečištění, ale příslušná opatření nevešla nakonec v platnost a zákon byl v této podobě zrušen.
Observatoř La SillaAdéla Kawka, vědecká pracovnice Stelárního oddělení Astronomického ústavu, získala včera cenu udělovanou Akademií věd mladým vědeckým pracovníkům. Přinášíme rozhovor s laureátkou o její vědecké práci a zkušenostmi s pozorováním dalekohledy ESO.
Po přechodu studené fronty v posledním červnovém týdnu se na několik dní vyčistil vzduch natolik, že v tuzemsku i v nižších zeměpisných šířkách bylo možné zaznamenat relativně méně obvyklý úkaz - zelený záblesk. Ten se objevuje nejčastěji na horním okraji zapadajícího nebo vycházejícího Slunce jako důsledek tzv. atmosférické refrakce. V našich zeměpisných čířkách trvá velmi krátce, většinou zlomky sekund, a jeho záznam je proto dosti velkou výzvou. Zelené (a červené) "blýskání" se podařilo zaznamenat při západu Slunce 3. července 2018 za východočeskou zříceninou Lichnice ze 13. století...
Před 10 lety, v roce 2007, Česká republika podepsala smlouvu o členství v mezivládní organizaci Evropské jižní observatoře. Již 10 let tak mohou (nejen) pracovníci Astronomického ústavu Akademie věd ČR využívat nejmodernější astronomickou techniku na vědecky nejproduktivnějších observatořích světa: La Silla, Paranal, APEX nebo ALMA ve vysokohorské poušti Atacama v Chile. V budoucnu také největší dalekohled světa, plánovaný Extrémně Velký Dalekohled ELT.
Kam jezdí přátelé hvězdné oblohy v Polsku za tmavou oblohou? Před časem jsem se zúčastnil jejich srazu ve Zwardoni, který leží nedaleko za našimi hranicemi. Tam se scházejí členové Katovického oddílu PTMA (polská obdoba ČAS). Zde se mi dostalo pozvání od jejich Varšavských přátel k návštěvě podzimního srazu v Kryźach.
Minulý týden proběhl v Brně zajímavý experiment – na několik hodin zhaslo všechno veřejné osvětlení i nasvícení památek. Řekli byste, že tam musela být tma jako v pytli? Ne tak docela. Podle prvních výsledků totiž poklesl jas oblohy pouze o 45%. Kromě veřejného osvětlení provozovaného městem totiž v noci svítí i mnoho dalších zdrojů – osvětlení průmyslových a skladových areálů, nádraží, dálnice, benzínky, výlohy obchodů, světelná reklama a tak dále. Vzali jsme si na pomoc model světelného znečištění a podívali se, jak to vlastně nad Brnem vypadá.
Bára Mikulecká. Zdroj: UDiF.cz.Před několika lety byla zkratka ÚDiF jen řadovým bodem pestrého programu akcí moravské metropole, především jako třešnička na dortu v repertoáru brněnské hvězdárny. Velice rychle však "herci" Úžasného Divadla Fyziky začali dobývat svým neobvyklým nadšením pro experimentální a nám nesmírně blízkou fyziku celou republiku a přišli tak s novým druhem představení do současného světa české zábavy. Že fyzika námi ze školních lavic mnohdy až nenáviděná může být ve skutečnosti nejen bezednou studnou inspirace, nám ve svém rozhovoru dokáže Bára Mikulecká, studentka teoretické fyziky a astrofyziky na Masarykově univerzitě v Brně.
Na tichomořském břehu Jižní Ameriky se do chilského vnitrozemí rozkládá vysokohorská poušť Atacama s unikátními podmínkami pro pozorování a fotografování nočního nebe. Ne náhodou zde proto mezivládní organizace zvaná Evropská jižní observatoř vybudovala a dále buduje hned několik pracovišť s největšími a vědecky nejproduktivnějšími astronomickými přístroji světa. Ovšem i mimo hledáčky těchto teleskopů, jen pouhýma očima, je možné na chilské obloze spatřit to, co málokde na světě. Jaké klenoty skrývá hvězdné nebe nad observatořemi Paranal, La Silla nebo ALMA? A jak je dokáží zachytit citlivé fotoaparáty? A jak vůbec tyto obří astronomické obrazy vznikají?
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek
„IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč
Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
