Vstup Curiosity do atmosféry Marsu. NASA/JPLEDL – entry (vstup), descent (sestup) a landing (přistání) - tři písmena, která budí respekt a řídící pracovníky marsovských misí z nich polévá pot na čele. Proto se pro tuto fázi mise vžil také název 7 minut hrůzy, neboť přistání na Marsu trvá obvykle kolem sedmi minut. Podobně to bude i u Curiosity.
Tančíte rádi s hvězdami? Asi podivá otázka, že? Nicméně je docela nasnadě, neboť přinášíme úchvatné video ze slovenských Nízkých a Vysokých Tater s názvem "Tančení s hvězdami", které vás svým podmanivým kouzlem vtáhne do světa skvostů hvězdnatého nebe nad divokými tatranskými kopci za všemožného počasí. Autorem videa je Vladimír Šifra a my mu moc děkujeme za takový počin, který mimochodem může inspirovat vás všechny - stačí vzít foťák do přírody, snímat několik hodin po dobu několika měsíců různé scenérie a s citem je pak vnést do takového brilantního videozážitku. Pomoc tak můžete například i s bojem proti světelnému znečištění, neboť všem ostatním ukážete, o co nás přemíra neúčelného pouličního osvětlování připravuje...
PF 2013Autor: Petr HorálekProsinec se nesl v duchu konce světa. Právě proto jsme se rozhodli se tomuto tématu v našem dnešním vydání vesmírných videí vyhnout úplně. Místo toho pro vás máme pohledy na Zemi v noci, zajímavé komety, jako průzkumníky magnetického pole Slunce, či pěkné letošní geminidy. Vžijeme se do řidiče vozítka na Marsu, pošleme vám jednu pěknou PFku a nakonec nebude chybět i nějaký ten humor, když máme ten konec roku.
Přeletová sestava Curiosity k Marsu. NASA/JPLV dnešním článku se podíváme na všechny součásti, které byly vyslány na cestu k Marsu. Curiosity je název vozítka, ale k tomu, aby mohlo jezdit po povrchu Marsu, jsou potřeba jiné důležité části. Patří sem přeletová a přistávací část, které si rozebereme podrobněji.
Astronomové pracující s přehlídkovým dalekohledem VISTA na observatoři ESO/Paranal objevili dosud neznámou strukturu v naší Galaxii. Při mapování rozložení proměnných hvězd Cefeid se jim podařilo odhalit disk mladých hvězd skrytý za hustými oblaky prachu v centrální výduti Galaxie.
Kosmodrom Kourou - základna pro tři nosiče ESA.Autor: ESAVěříme, že jste natěšeni, jaká zajímavá videa uvízla v síti v měsíci říjnu. Významným zdrojem nám tentokrát byla Evropská vesmírná agentura ESA. Podíváme se na její nosiče, zavzpomínáme na sondu Huygens a observatoř Integral. Zamyslíme se nad skokem Felixe Baumgartnera a podíváme se na přesuny raketoplánu v ulicích velkoměsta. Na konci si tradičně vychutnáme temnou oblohu, ale nebude to úplný závěr.
Umělecká představa sondy Curiosity na Marsu.Autor: NASAI když pozemským hvězdářům planeta Mars v současné době kvůli rostoucí vzdálenosti od naší planety pomalu mizí v záři Slunce, již za několik dní se k Marsu obrazně řečeno upnou zraky všech vědců: v pondělí 6. srpna má na rudé planetě poměrně riskantním způsobem přistát výzkumný rover NASA a během asi dvou let své činnosti zodpovědět otázku, zda někdy mohl v tomto prostředí existovat život. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 171 ze 3. 8. 2012.
Naše Galaxie je obklopena rozsáhlým oblakem horkého plynuAstronomové objevili na základě pozorování, která uskutečnila kosmická observatoř NASA s názvem Chandra X-ray Observatory, obrovský oblak (halo) horkého plynu, obklopující naši Galaxii (Mléčnou dráhu). Tento nově objevený útvar má průměr několik set tisíc světelných roků. Jeho odhadovaná hmotnost je srovnatelná s hmotností všech hvězd vytvářejících Galaxii.
Slunce vycházející za solárními panely ISS. Credit: NASA/ESASrpen byl bez nadsázky ve znamení kosmonautiky. Užívali jsme si napínavé přistání Curiosity na Marsu, sledovali dění na Mezinárodní vesmírné stanici. Smutné zakončení měsíce přinesla zpráva o úmrtí Neila Armstronga. Amatérští astronomové opakovaně hlásili a také fotograficky dokázali pozorování airglow. Takový je stručný průřez připravenými ukázkami. Závěr patří Zemi, kterou odkazujeme vzpomínkou na Galilea, který to nikdy nemohl spatřit, ale tušil, jaká nádhera to musí být.
70 metrová anténa v americkém Goldstone. Slouží v rámci sítě DSN ke komunikaci s kosmickými sondami, tedy např. i Voyagery.Autor: NASA/JPLDnes nás čeká povídání o komunikaci roveru Curiosity. Sonda musí komunikovat se Zemí už během přeletu k Marsu, o to se stará síť radioteleskopů po celé Zemi. Během přistávání bude hlavní tok dat směrován na družice obíhající kolem Marsu. Část však bude vysílána přímo k Zemi. Také na povrchu je Curiosity připravena komunikovat jak přímo s námi, tak zprostředkovaně pomocí oběžnic, což bude primární způsob spojení.
hvězdy nad TeideVideo z přechodu Venuše přes Slunce jsme už zařadili do předchozího článku. Červen byl však také ve víru zajímavých letů do kosmu a podíváme se i na neobvyklé záběry z naší planety. Vzpomínka na Cassini má své pokračování, doplněné o pohledy z Voyageru. Závěrem se vrátíme na Kanárské ostrovy.
MARDI - snímek kamery na Zemi. NASA/JPL/MSSSSérie článků o vědeckém vybavení na palubě roveru Curiosity dnes končí. Dnes se budeme věnovat přístroji, který přijde ke slovu jako první – kamera, jejíž čas nastane už při vlastním sestupu. Nese jméno MARDI, což vychází ze slov Mars Descent Imager. Samotné čtení o Curiosity ještě na konci není, pokračovat budeme až do přistání.
Koukněte, tam je Antares!.Autor: Martin GembecNezadržitelný příchod léta nám nabízí zejména v ranních hodinách možnost spatřit krásná letní souhvězdí. A mezi nimi už zabírá své nezaměnitelné místo elegantní Štír. Jak jsme avizovali v nedávném článku, máte-li nějakou fotku Štíra a jeho jedovatého bodce, rádi ji zveřejníme. Zasílat můžete jak současné fotografie pořízené za vlažného květnového rána, tak i staršího data například z vašich návštěv jižnějších krajů. Všem autorům fotografií děkujeme. Aktualizováno: 2. června 2011, 21:14 SELČ.
Diagram znázorňuje schématicky princip, na kterém je založeno hledání vodního ledu pod povrchem Marsu. NASA/JPL-CaltechV dnešním díle našeho seriálu se podíváme na ruský příspěvek k projektu vozítka Curiosity. Je jím přístroj DAN, tedy Dynamic Albedo of Neutrons. Hlavním úkolem tohoto přístroje je pátrat po vodě. Dokáže totiž odhalit atomy vodíku i v hloubce půl metru pod povrchem. Využívá k tomu vystřelovaných neutronů a následně měří a vyhodnocuje, jak se odráží.
RAD - letový model a schéma umístění. NASA/JPLDnes nás čeká přístroj, kterému začala služba krátce po startu. Ani nemusel čekat na přistání na Marsu aby mohl sbírat cenná data. Ten přístroj se jmenuje RAD a jeho úkolem je sbírat informace o vysokoenergetických atomárních a subatomárních částicích, které přichází ze Slunce a dalších zdrojů jako třeba vybuchující supernovy. Tím vytváří přirozenou radiaci, která má vliv jak na vznik života, tak i v budoucnu na pilotovanou výpravu k Marsu. Díky datům z tohoto přístroje bude možné určit, jak silnou protiradiační stěnu bude kosmická loď potřebovat.
Umístění přístrojů REMS na stěžni Curiosity. NASA/JPL-CaltechJak jsme slibovali včera, v dalším díle našeho seriálu se budeme věnovat přístroji REMS, což je zkratka z výrazu Rover Environmental Monitoring Station, což by se dalo přeložit jako stanice monitorující podmínky v okolí roveru. A tento český překlad poměrně přesně ukazuje, co od tohoto přístroje můžeme očekávat. Jeho hlavním úkolem je mapování počasí v průběhu dne a delších časových úseků.
SAM - schema jednotlivých částí, NASA/JPL-CaltechDnes se budeme věnovat největšímu vědeckém přístroji, který můžeme na roveru Curiosity najít. Je to v podstatě samočinná laboratoř a nese název SAM. Což je zkratka z výrazu Sample Analysis at Mars. Jeho úkolem je pátrat po chemických důkazech dřívější existence života – třeba po uhlíkatých sloučeninách.
Umístění přístrojů na MSL, NASA, JPLDnes se podíváme na první přístroj, který má za úkol přímé zkoumání vzorků, tedy prachu a úlomků kamenů. Až doposud jsme se zaměřovali spíše na průzkum z větší či menší vzdálenosti. Teď nás čeká přístroj CheMin (Chemistry & Mineralogy), který se nachází na těle roveru a jeho úkolem není nic jiného, než provádět chemické rozbory odebraných vzorků. V nich bude pátrat především po prvcích, které jsou potřebné pro vznik života.
Přístroj MAHLI na robotu Curiosity. Snímek Malin Space Science SystemsVe čtvrtém díle našeho miniseriálu se zaměříme na přístroj MAHLI. Zkratka vychází z názvu Mars Hand Lens Imager. V článku se dozvíte přesnější údaje a tak vás nepřekvapí, že se této kameře někdy přezdívá "digitální lupa". Našli bychom ji na konci robotické paže.
Americká pojízdná laboratoř Curiosity k výzkumu MarsuSeriál o jednotlivých vědeckých přístrojích na roveru Curiosity pokračuje. Doufám, že čtenáři budou spokojeni i se třetím dílem, který se věnuje přístroji APXS – v originále Alpha Particle X-ray Spectrometer, což by se dalo přeložit jako alfa částicový rentgenový spektrometr.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme
