Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  15. únor 2002

Astronomický snímek dne (APOD) - 15. únor 2002

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Saturn: Pán prstenů

Uznání: Hubble Heritage Team (AURA / STScI) R.G. French (Wellesley College), J. Cuzzi (NASA/Ames), L. Dones (SwRI), J. Lissauer (NASA/Ames)

Galileo, narozený v roce 1564, použil v roce 1610 dalekohled k průzkumu Sluneční soustavy, aby se stal prvním kdo užasnul nad saturnovými prstenci. Téměř 400 let poté saturnovy vzenešené prstence nadále nabízí jednu z nejfantastičtějších astronomických podívaných. V porovnání s prstenci jiných plynných obrů jsou ty saturnovy jedinečně jasné a jejich celá soustava je asi 250 kilometrů široká ale v některých místech tlustá jen kolem 10 metrů. Současní astronomové předpokládají, že prstence jsou možná mladé pouhé stovky miliónů let. Akumulací prachu a dynamickou interakcí se saturnovými měsíci prstence mohou nakonec ztmavnout a poklesnou k plynnému obrovi a tak během příštích několika stovek miliónů let ztratí svůj lesk. Astronomové od dob Galilea podrobili obdivované prstence intenzivnímu zkoumání, aby odhalili jejich tajemství. Někteří z nich využijí příští týden (20. února) slibného zákrytu Saturna Měsícem, aby hledali důkaz prstencového materiálu vně dobře známých hranic soustavy prstenců. Přítomnost takového "ztraceného" saturnova prstence byla poprvé naznačena ve zprávě datované do počátku 20. století.

Štítky: Saturn, Galileo, Prstence


26. vesmírný týden 2016

26. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 27. 6. do 3. 7. 2016. Měsíc je počátkem týdne v poslední čtvrti a bude ubývat k novu. Večer pomalu končí období viditelnosti Jupiteru a pokračuje představení Marsu a Saturnu. Nad ránem je ideální pozorovat Neptun a pomalu vylézá Uran. Slunce bylo i úplně beze skvrn, tak jak to bude dál? Čína vyzkoušela novou verzi rakety Dlouhý pochod a americká raketa Atlas V vynesla další vojenskou družici.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Merkur a Slunce

Kteréhosi dne, kteréhosi měsíce, někdy mezi lety 1627 a 1630 se Johannes Kepler v Bavorském Ulmu skláněl nad tzv. „Rudolfinskými tabulkami“. Tyto tabulky umožňovaly určovat do minulosti i do budoucnosti polohy planet na obloze s tehdy nebývalou přesností. Vycházely zejména z měření

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vesmírná stanice 1602

Nemohl jsem usnout při turistické výpravě tak jsem fotil noční oblohu, aniž bych věděl, že ve finále fotím noční svítící oblaka.. :-)

Další informace »