Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  15. únor 2002

Astronomický snímek dne (APOD) - 15. únor 2002

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Saturn: Pán prstenů

Uznání: Hubble Heritage Team (AURA / STScI) R.G. French (Wellesley College), J. Cuzzi (NASA/Ames), L. Dones (SwRI), J. Lissauer (NASA/Ames)

Galileo, narozený v roce 1564, použil v roce 1610 dalekohled k průzkumu Sluneční soustavy, aby se stal prvním kdo užasnul nad saturnovými prstenci. Téměř 400 let poté saturnovy vzenešené prstence nadále nabízí jednu z nejfantastičtějších astronomických podívaných. V porovnání s prstenci jiných plynných obrů jsou ty saturnovy jedinečně jasné a jejich celá soustava je asi 250 kilometrů široká ale v některých místech tlustá jen kolem 10 metrů. Současní astronomové předpokládají, že prstence jsou možná mladé pouhé stovky miliónů let. Akumulací prachu a dynamickou interakcí se saturnovými měsíci prstence mohou nakonec ztmavnout a poklesnou k plynnému obrovi a tak během příštích několika stovek miliónů let ztratí svůj lesk. Astronomové od dob Galilea podrobili obdivované prstence intenzivnímu zkoumání, aby odhalili jejich tajemství. Někteří z nich využijí příští týden (20. února) slibného zákrytu Saturna Měsícem, aby hledali důkaz prstencového materiálu vně dobře známých hranic soustavy prstenců. Přítomnost takového "ztraceného" saturnova prstence byla poprvé naznačena ve zprávě datované do počátku 20. století.

Odkaz na originální APOD

Štítky: Saturn, Galileo, Prstence


27. vesmírný týden 2015

27. vesmírný týden 2015

Přehled událostí na obloze od 29. 6. do 5. 7. 2015. Měsíc bude v úplňku. Večer proběhne velmi blízké setkání jasných planet Venuše a Jupiteru. Saturn je vidět nejlépe v první polovině krátké noci. Aktivita Slunce se krátce zvýšila a vrací se k nízkým hodnotám. Občas se dají spatřit jasná noční svítící oblaka. Poprvé selhala nosná raketa Falcon 9 v1.1 a Dragon tak nedoletěl k ISS

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Přelet ISS přes Slunce

Hradec Králové,  27. dubna 2015,  přesná  poloha  pozorovatele 15°50'42.99" východní  délky a 50°11'34.78" severní šířky. Nebývá zvykem uvádět v těchto medailoncích přesnou polohu pozorování. Nyní jsme však udělali výjimku. Neboť právě na tomto místě bylo možno

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše a Jupiter

Další informace »