Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Premiéra sci-fi filmu Sunshine

Premiéra sci-fi filmu Sunshine

sun00060716.jpg
Ve čtvrtek 19. dubna 2007 má českou premiéru britský sci-fi film Sunshine. Děj se odehrává v roce 2057, kdy je ke Slunci vyslána záchranná výprava, která v něm má znovu zažehnout jaderné reakce. Jinak totiž hrozí zánik života na Zemi, protože planeta pomalu zamrzá.

Co se týká věrohodnosti, některé informace jsou velmi zavádějící, přestože film měl své odborné poradce: Prof. Robin Marshall (University of Manchester) a Dr. Brian Cox (CERN).

Největší slabinou je vyhasínání Slunce již za 50 let, přestože vědci ví, že ještě alespoň 1 miliardu let bude Slunce schopno život na Zemi podporovat. Coxe to vyřešil pomocí teoretických částic Q-balls, které by ve Slunci rozložily protony a neutrony na kvarky a Slunce by vybuchlo. Z odborného hlediska jsou myšlenky Coxe čistě spekulativní, ale pro filmové tvůrce vyhovující. Zejména, když mohou ke Slunci vyslat záchrannou misi s posádkou, která veze bombu na znovuoživení sluneční aktivity.

Za všechny prohřešky jen několik:

- temnou látku, kterou je bomba naplněna, nedokážeme vyrobit
- bomba o rozměrech Manhattanu by vážila milióny tun a současnými prostředky je prakticky nemožné dopravit ji do vesmíru
- stejně tak je nemožné v nějaké krátké době vytěžit všechen uran ze Země
- štíty chránící kosmickou loď by musely mít dokonalou odrazivost, aby se nezahřívaly
- neexistuje žádná pevná látka, která by vydržela sluneční teplotu
- při letu tzv. koronární dírou k jižnímu pólu Slunce žádná výhoda neplyne, protože hustota částic je v díře i mimo ni velmi podobná
- pokud by se kosmonaut ve vakuu ocitl bez skafandru určitě by neměl jen omrzliny
- záchranná loď Ikarus 2 se gravitačně urychluje průlety kolem Merkuru, ve skutečnosti by se naopak zpomalila
- pak se zastavuje u lodi Ikarus 1, čímž se musí úplně zastavit, proto je další cesta nemožná, ale ve filmu pokračuje bez vysvětlení dál, navíc se stáčí k jižnímu pólu Slunce.

Přes všechny nedostatky je zde Slunce – naše nejbližší hvězda znázorněna pravdivě, nejen jako dárce života na Zemi, ale i jako nebezpečí, které nás ohrožuje a před kterým se musíme chránit. Záběry Slunce navíc doprovází podmanivá hudba.

Nezkrácená "astronomická" recenze filmu Sunshine: Český rozhlas Leonardo (autor Petr Sobotka)

Rozhovor o filmu s Dr. Michalem Sobotkou (sluneční odd. Astronomického ústavu AVČR, Ondřejov) uvede 21. dubna 2007 pořad ČRo Leonardo: Nebeský cestopis

Zdroj: ČRo Leonardo
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »