Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Mladá hvězdokupa Westerlund 2

Mladá hvězdokupa Westerlund 2

wd2_scale.jpg
Rentgenová (Chandra) a infračervená (Spitzer) pozorování umožňují odhalit nejžhavější, nejsvítivější a nejhmotnější dosud známé hvězdy. Chandra „odhrnula“ roušku prachu a plynu a astronomové spatřili velmi mladou hvězdokupu Westerlund 2 v celé její kráse.

Tajemství 1 až 2 milióny let „mladé“ hvězdokupy Westerlund 2, ležící od Země ve vzdálenosti asi 20 000 světelných let, pomáhá odkrýt rentgenová observatoř Chandra (NASA). Protože hvězdokupa je obklopena prachem a plynem, patřila dosud mezi záhadné objekty v naší Galaxii. Nyní infračervené a rentgenové přístroje „odhrnuly“ tuto roušku a hvězdokupa Westerlund 2 se stala jedním z nejzajímavějších objektů v Mléčné dráze.

doublestars.jpg
Nejpozoruhodnějším objektem v hvězdokupě Westerlund 2 je velmi hmotná a těsná dvojhvězda WR20a, která je na snímku z Chandry viditelná jako jasně žlutý bod těsně pod a vpravo od středu hvězdokupy. Dvojhvězdný systém tvoří dvě horké (asi 40 000 K), mladé Wolf-Rayetovy hvězdy o hmotnostech 82 a 83 hmotností našeho Slunce a jejich poloměry se odhadují zhruba na 20 poloměrů Slunce. Téměř se dotýkají a kolem společného těžiště oběhnou jednou za 3,7 dne. To vede k neustálému bouřlivému uvolňování hvězdného větru. Husté toky plazmy, proudící od obou masivních hvězd, se srážejí a produkují intenzivní rentgenové záření. (Kredit ilustrace: David A. Aguilar, Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics)

„Wolf-Rayetovy hvězdy jsou pravděpodobně předchůdci extrémně mohutných výbuchů známých jako gama záblesky,“ řekl Alceste Bonanos (CfA).

Wolf-Rayetovy hvězdy jsou superhmotné hvězdy hlavní posloupnosti s velmi vysokou svítivostí a velmi krátkou dobou života (pouze několik málo miliónů let). Čím je hvězda hmotnější, tím žije kratší dobu. Nejdříve ukončí svůj život hmotnější hvězda jako extrémně jasná supernova – jádro se zhroutí a obálka je naopak odhozena do okolního vesmíru, který obohatí o další prvky. I přes vzájemnou blízkost druhá hvězda přežije, aby ji později stihl stejný osud.

„Je důležité studovat tyto supermasivní hvězdy. Pomůže nám to zlepšit modely formování hvězd a také bychom mohli odhalit spojení mezi supernovami a gama záblesky,“ řekl Krzysztof Stanek (CfA).

Úvodní snímek hvězdokupy Westerlund 2, pořízený rentgenovou observatoří Chandra (NASA): červená (nízkoenergetické rentgenové záření), zelená (středněenergetické rentgenové záření) a modrá (vysokoenergetické rentgenové záření); jasně žlutý bod těsně pod a vpravo od středu hvězdokupy - dvojhvězda WR20a. Dobře je viditelná velmi vysoká hustota hmotných hvězd. Kredit: NASA/CXC/Univ. de Liège/Y. Naze et al.

Zdroj: Chandra




O autorovi



3. vesmírný týden 2018

3. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 15. 1. do 21. 1. 2018. Měsíc bude v novu. Večer je vidět Neptun a Uran. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars. Z objektů noční oblohy doporučíme dvě mlhoviny ze souhvězdí Býka. Start tajné mise Zuma zůstává opředen nejasnostmi. SpaceX provedla první tankování rakety Falcon Heavy. Se statickým zážehem nespěchá. Všechny starty raket v minulém týdnu byly úspěšné. Nákladní loď Dragon se oddělila od ISS a přistála v Tichém oceánu. Už čtyřicet roků obsluhují nákladní lodě Progress různé vesmírné stanice.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Měsíčná Vršatec

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2017 obdržel snímek „Měsíční Vršatec“, jehož autorem je Václav Hýža Oblast Bílých Karpat, nalézající se nad obcí Vršatské Podhradie nedaleko Ilavy, byla osídlena již v pravěku lidmi lužické a púchovské kultury, tedy docela jistě nejméně 500 let

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Scintilace hvězdy Sírius

Další informace »