Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Jasný záblesk nad Slovenskem

Jasný záblesk nad Slovenskem

Bolid z 28.2.2010 na průmyslové kameře
Bolid z 28.2.2010 na průmyslové kameře
Neobvyklý jev pozorovali lidé 28. února 2010 hlavně ve střední a východní části Slovenské republiky. Byl však spatřen i z Maďarska, Polska a České republiky. Jedno hlášení pochází dokonce až z Plzně, tj. ze vzdálenosti cca 500 km. O co se jednalo?

Ve 22:24:46 UT se náhle rozjasnila obloha silnou září, která prosvítala skrz oblačnost a trvala několik sekund. Některým pozorovatelům přišla nazelenalá. Podle videa, které si můžete prohlédnout níže, byla její intenzita velmi proměnná, s několika prudkými záblesky. Při nejsilnějším z nich zcela zmizely stíny od pouličních lamp a světlo bylo srovnatelné s denním. Po několika minutách se ozvalo hřmění, některými svědky přirovnané k bubnování, které trvalo déle něž minutu. Jiným zvuk připomněl spíše dunění přistávajícího velkotonážního letadla. Dorazila i tlaková vlna, která na pár sekund rozechvěla skla v oknech. Řada lidí se na základě toho domnívala, že došlo k výbuchu nějaké továrny, případně k letecké katastrofě.

Z Plzně byl ve stejný čas spatřen nízko nad východním obzorem zelený bolid, u kterého pozorovatel odhadnul jasnost na -9  magnitudu. Byl zakončen ve výšce asi pěti stupňů silnou explozí. Jednalo se o stejný úkaz, pouze sledovaný na částečně jasné obloze a proto mohl být lépe identifikován. Na většině území naší republiky i Slovenska bylo v té době zataženo, někde dokonce pršelo nebo sněžilo. Z tohoto důvodu nemohli těleso zaznamenat astronomové na Lomnickém štítě a z kamer evropské bolidové sítě jej zachytila jen jedna. Bohužel zrovna ta nejvzdálenější. Radiometrické údaje o průletu meteoroidu atmosférou získalo šest stanic.

Podle náhodných pozorovatelů byl úkaz výrazně jasnější než Měsíc v úplňku a trval možná až 5-6 sekund. Někteří se zmiňují, že světlo zesilovalo pozvolna a zvuk byl slyšet velmi brzo po jeho pohasnutí. Je však nutné přihlédnout k tomu, že byli neobvyklým jevem zaskočeni až šokováni a jejich svědectví mohou být proto silně zkreslená. Jeden ze svědků zahlédl v protrhané oblačnosti kouřovou stopu, která na obloze vydržela asi 20 sekund. Její zbytky byly vidět ještě druhý den ráno, kdy je v 5:15 UT vyfotografoval Michael Kročil z jaderné elektrárny Dukovany.

Drahomír Chochol z astronomického ústavu SAV se na základě získaných dat domnívá, že původní objekt mohl mít velikost několik decimetrů až jeden metr. Počáteční hmotnost se odhaduje na jednu tunu a rychlost na 10 až 20 km/s. Zřejmě někde poblíž Košic (novější zprávy uvádí okolí obce Gemer) ve výšce kolem 30 kilometrů došlo k výbuchu, který těleso rozmetal na malé kousky. Podle Pavola Rapavého, ředitele Hvězdárny v Rimavskej Sobote, je velmi pravděpodobné, že by některý z těchto úlomků mohl dopadnout až na zemský povrch. Případné meteority by prý mohly mít hmotnost až kolem 10 kg, ale protože chybí fotografie bolidu, je šance na jejich nalezení velmi malá. Už se dokonce objevila zpráva, že k pádu meteoritu opravdu došlo a to nedaleko obce Bretka, v blízkosti slovensko-maďarských hranic. Měl tam při dopadu vzniknout několikametrový kráter, ale tato informace je pravděpodobně jen fáma.

Zřejmě nejlépe bolid zaznamenala jedna maďarská bezpečnostní kamera a video z ní včetně komentáře si můžete prohlédnout třeba na serveru YouTube.

Použité zdroje:
[1] Prelet bolidu nad strednou Európou
[2] Mimoriadne jasný bolid nad Slovenskom 28.2.2010
[3] Bolid nad Slovenskom a Českom
[4] Nad Košicemi vybuchl meteorit
[5] Tajomný vesmírny objekt vystrašil Slovákov
[6] Tajomná žiara nad Slovenskom!
[7] V noci vystrašil ľudí zrejme meteoroid
[8] Nočný záblesk a zvuk pripomínajúci hrmenie spôsobil meteor

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »