Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Jasný záblesk nad Slovenskem

Jasný záblesk nad Slovenskem

Bolid z 28.2.2010 na průmyslové kameře
Bolid z 28.2.2010 na průmyslové kameře
Neobvyklý jev pozorovali lidé 28. února 2010 hlavně ve střední a východní části Slovenské republiky. Byl však spatřen i z Maďarska, Polska a České republiky. Jedno hlášení pochází dokonce až z Plzně, tj. ze vzdálenosti cca 500 km. O co se jednalo?

Ve 22:24:46 UT se náhle rozjasnila obloha silnou září, která prosvítala skrz oblačnost a trvala několik sekund. Některým pozorovatelům přišla nazelenalá. Podle videa, které si můžete prohlédnout níže, byla její intenzita velmi proměnná, s několika prudkými záblesky. Při nejsilnějším z nich zcela zmizely stíny od pouličních lamp a světlo bylo srovnatelné s denním. Po několika minutách se ozvalo hřmění, některými svědky přirovnané k bubnování, které trvalo déle něž minutu. Jiným zvuk připomněl spíše dunění přistávajícího velkotonážního letadla. Dorazila i tlaková vlna, která na pár sekund rozechvěla skla v oknech. Řada lidí se na základě toho domnívala, že došlo k výbuchu nějaké továrny, případně k letecké katastrofě.

Z Plzně byl ve stejný čas spatřen nízko nad východním obzorem zelený bolid, u kterého pozorovatel odhadnul jasnost na -9  magnitudu. Byl zakončen ve výšce asi pěti stupňů silnou explozí. Jednalo se o stejný úkaz, pouze sledovaný na částečně jasné obloze a proto mohl být lépe identifikován. Na většině území naší republiky i Slovenska bylo v té době zataženo, někde dokonce pršelo nebo sněžilo. Z tohoto důvodu nemohli těleso zaznamenat astronomové na Lomnickém štítě a z kamer evropské bolidové sítě jej zachytila jen jedna. Bohužel zrovna ta nejvzdálenější. Radiometrické údaje o průletu meteoroidu atmosférou získalo šest stanic.

Podle náhodných pozorovatelů byl úkaz výrazně jasnější než Měsíc v úplňku a trval možná až 5-6 sekund. Někteří se zmiňují, že světlo zesilovalo pozvolna a zvuk byl slyšet velmi brzo po jeho pohasnutí. Je však nutné přihlédnout k tomu, že byli neobvyklým jevem zaskočeni až šokováni a jejich svědectví mohou být proto silně zkreslená. Jeden ze svědků zahlédl v protrhané oblačnosti kouřovou stopu, která na obloze vydržela asi 20 sekund. Její zbytky byly vidět ještě druhý den ráno, kdy je v 5:15 UT vyfotografoval Michael Kročil z jaderné elektrárny Dukovany.

Drahomír Chochol z astronomického ústavu SAV se na základě získaných dat domnívá, že původní objekt mohl mít velikost několik decimetrů až jeden metr. Počáteční hmotnost se odhaduje na jednu tunu a rychlost na 10 až 20 km/s. Zřejmě někde poblíž Košic (novější zprávy uvádí okolí obce Gemer) ve výšce kolem 30 kilometrů došlo k výbuchu, který těleso rozmetal na malé kousky. Podle Pavola Rapavého, ředitele Hvězdárny v Rimavskej Sobote, je velmi pravděpodobné, že by některý z těchto úlomků mohl dopadnout až na zemský povrch. Případné meteority by prý mohly mít hmotnost až kolem 10 kg, ale protože chybí fotografie bolidu, je šance na jejich nalezení velmi malá. Už se dokonce objevila zpráva, že k pádu meteoritu opravdu došlo a to nedaleko obce Bretka, v blízkosti slovensko-maďarských hranic. Měl tam při dopadu vzniknout několikametrový kráter, ale tato informace je pravděpodobně jen fáma.

Zřejmě nejlépe bolid zaznamenala jedna maďarská bezpečnostní kamera a video z ní včetně komentáře si můžete prohlédnout třeba na serveru YouTube.

Použité zdroje:
[1] Prelet bolidu nad strednou Európou
[2] Mimoriadne jasný bolid nad Slovenskom 28.2.2010
[3] Bolid nad Slovenskom a Českom
[4] Nad Košicemi vybuchl meteorit
[5] Tajomný vesmírny objekt vystrašil Slovákov
[6] Tajomná žiara nad Slovenskom!
[7] V noci vystrašil ľudí zrejme meteoroid
[8] Nočný záblesk a zvuk pripomínajúci hrmenie spôsobil meteor

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »