Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Podivuhodný Vánoční záblesk
redakce Vytisknout článek

Podivuhodný Vánoční záblesk

Umělecká představa splynutí dvou hvězd. Autor: A. Simonnet, NASA E/PO, Sonoma State University
Umělecká představa splynutí dvou hvězd. Autor: A. Simonnet, NASA E/PO, Sonoma State University
Český fyzik z AV ČR se podílí na objasňování unikátního astronomického jevu. O vysvětlení neobvyklého záblesku gama, jenž byl pozorován 25. prosince 2010, a proto je nazýván "Vánočním zábleskem", se snaží autoři dvou článků publikovaných v těchto dnech v časopise Nature. Nechybí mezi nimi ani jméno českého vědce z oddělení astročásticové fyziky Fyzikálního ústavu AV ČR Mgr. Petra Kubánka. Významně se totiž podílel na automatizaci a robotizaci dalekohledu (o průměru zrcadla 1,23 m) na observatoři Calar Alto ve Španělsku, jímž byl jako jedním z prvních teleskopů záblesk pozorován.

Zaznamenaný jev, který ve vesmíru objevila družice Swift, se v dalších fázích svého vývoje choval velice neočekávaně. Zhruba dvacet dní po svém vzplanutí náhle opět poněkud zjasnil, místo aby podle teoretických předpokladů setrvale slábl. Tento neobvyklý průběh zjasnění záblesku se pokusily vysvětlit dva týmy vědců.

Sergio Campana z italské observatoře di Brera a jeho kolegové navrhli neobvyklé řešení - podle nich podivný záblesk mohl způsobit pád komety na povrch neutronové hvězdy v naší Galaxii. Christina Thöne ze španělského Instituto de Astrofísica de Andalucia spolu s týmem, jehož členem je i Mgr. Kubánek, pak přišli s tradičnějším vysvětlením, že zdrojem záblesku bylo splynutí neutronové hvězdy s hvězdou heliovou . Ve směru rotační osy je po splynutí hvězd emitováno intenzivní záření gama, které na Zemi detekujeme jako záblesk. Expandující vodíková obálka hvězdy způsobí několik desítek dní po záblesku druhotné zjasnění v optickém oboru. Podle modelu popsaném v článku se mateřská galaxie záblesku nachází zhruba 4 miliardy světelných let od Země.

Mgr. Petr Kubánek je expert na robotizaci a automatizaci astronomických dalekohledů a hlavní autor softwarového systému RTS2, který se využívá pro provoz robotických dalekohledů na více než 20 observatořích po celém světě. Jeden z těchto robotických dalekohledů provozuje i Fyzikální ústav AV ČR v rámci Observatoře Pierra Augera, kde se FRAM, jak byl dalekohled nazván, věnuje zejména určování okamžitých optických vlastností atmosféry. V rámci přidruženého astronomického programu FRAM mimo jiné také pozoruje optické protějšky záblesků záření gama.

O tom, že má práce Mgr. Kubánka velmi důležité vědecké aplikace, svědčí i to, že též 27. října 2011 byl v Nature publikován odborný článek, jehož spoluautorem je Mgr. Kubánek. Český badatel se konkrétně podílel na pozorování trpasličí planety Eris. Díky pozorování zákrytu hvězdy touto trpasličí planetou z mnoha míst na Zemi byl přesně určen její průměr a bylo prokázáno, že její velikost je téměř shodná s velikostí Pluta.

Podrobnější informace: Mgr. Petr Kubánek, Fyzikální ústav AV ČR, e-mail: kubanek@fzu.cz , tel.: 266 052 159

Převzato: Akademie věd České republiky




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »