Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Laudatio pro laureáta Nušlovy ceny Ing. Antonína Rükla

Laudatio pro laureáta Nušlovy ceny Ing. Antonína Rükla

Z předání Nušlovy ceny 2012. Autor: Lukáš Kalista.
Z předání Nušlovy ceny 2012.
Autor: Lukáš Kalista.
Dnes 8. prosince 2012 odpoledne byla slavnostně předána Nušlova cena za rok 2012. Získal ji obřím právem jeden z nejvýznamnějších českých popularizátorů astronomie posledního století, Ing. Antonín Rükl. Svou laureátskou přednášku s názvem „Soukolí nebeských sfér (o historii a způsobech zobrazování a modelování hvězdné oblohy a vesmíru vůbec)“ měl tu čest pronést v Kulturním sále pražského hlavního nádraží ku příležitosti přesně 95. výročí založení České astronomické společnosti. Přikládám laudatio pro laureáta pronesené na této slavnostní akci, později se v tomto článku objeví i fotografie z předání ceny.

Aktualizováno 12. prosince 2012, 11:01 SEČ.

Fotogalerie z předání ceny
(Foto: Lukáš Kalista)

Z předání Nušlovy ceny 2012. Autor: Lukáš Kalista.
Z předání Nušlovy ceny 2012.
Autor: Lukáš Kalista.
Z předání Nušlovy ceny 2012. Autor: Lukáš Kalista.
Z předání Nušlovy ceny 2012.
Autor: Lukáš Kalista.
Z předání Nušlovy ceny 2012. Autor: Lukáš Kalista.
Z předání Nušlovy ceny 2012.
Autor: Lukáš Kalista.
Z předání Nušlovy ceny 2012. Autor: Lukáš Kalista.
Z předání Nušlovy ceny 2012.
Autor: Lukáš Kalista.
Z předání Nušlovy ceny 2012. Autor: Lukáš Kalista.
Z předání Nušlovy ceny 2012.
Autor: Lukáš Kalista.
Z předání Nušlovy ceny 2012. Autor: Lukáš Kalista.
Z předání Nušlovy ceny 2012.
Autor: Lukáš Kalista.
Z předání Nušlovy ceny 2012. Autor: Lukáš Kalista.
Z předání Nušlovy ceny 2012.
Autor: Lukáš Kalista.
Z předání Nušlovy ceny 2012. Autor: Lukáš Kalista.
Z předání Nušlovy ceny 2012.
Autor: Lukáš Kalista.
Z předání Nušlovy ceny 2012. Autor: Lukáš Kalista.
Z předání Nušlovy ceny 2012.
Autor: Lukáš Kalista.
Z předání Nušlovy ceny 2012. Autor: Lukáš Kalista.
Z předání Nušlovy ceny 2012.
Autor: Lukáš Kalista.
Z předání Nušlovy ceny 2012. Autor: Lukáš Kalista.
Z předání Nušlovy ceny 2012.
Autor: Lukáš Kalista.
Z předání Nušlovy ceny 2012. Autor: Lukáš Kalista.
Z předání Nušlovy ceny 2012.
Autor: Lukáš Kalista.

Další fotogalerie a audiozáznam (nejen) z předání Nušlovy ceny

Ing. Antonín Rükl se narodil v r. 1932 v Čáslavi. Astronomií se zabývá již od r. 1949, zprvu jako amatér a spolupracovník Štefánikovy hvězdárny v Praze, později už jako řádný člen Československé astronomické společnosti (ČAS). V roce 1956 ukončil vysokoškolská studia na zeměměřičské fakultě ČVUT v Praze se zaměřením především na geodetickou astronomii a kartografii.

Po studiích pracoval nejprve v astronomickém oddělení Geodetického ústavu v Praze a na Geodetické observatoři Pecný v Ondřejově. Od února roku 1960 začal působit v tehdy právě otevřeném pražském Planetáriu v Královské oboře. Stal se velmi brzy vedoucím planetária a zástupcem ředitele Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. V této funkci setrval až do roku 1999, kdy odešel formálně do důchodu. Jeho neustálý zájem o astronomii mu však nedovolil odejít skutečně na odpočinek, takže nadále dochází do Planetária, kde pracuje na částečný pracovní úvazek.

Antonín Rükl začal s popularizací astronomie již jako demonstrátor Štefánikovy hvězdárny a profesionálně se jí věnoval i následně přípravou četných audiovizuálních programů pro pražské planetárium. Jeho jazykové znalosti jej předurčily rovněž k propagační činnosti a osvětě na mezinárodním poli. Podílel se na organizaci mezinárodní konference planetárií a na období let 1996-1999 byl zvolen vicepresidentem Mezinárodní konference ředitelů planetárií.

Zároveň s výše uvedenými aktivitami rozvíjel i činnost autorskou. Jako zkušený popularizátor astronomie psal naučnou literaturu určenou jak pro širokou veřejnost, tak i pro astronomy amatéry. Své publikace nejenom píše, ale také sám ilustruje. Například atlas Souhvězdí vyšel v překladu do jedenácti jazyků.

Největší přínos pro astronomii však mají publikace, v nichž spojil erudici astronoma se svou odborností kartografa. Velmi brzy se stal jak u nás, tak i v zahraničí známým jako autor četných astronomických map, atlasů a obrazových publikací, které vycházely především v cizojazyčném nakladatelství ARTIA v překladech do mnoha světových jazyků. Vypracoval původní techniku kresby měsíčních map, a také techniku fotorealistické kresby objektů, nejdříve pomocí stříkací pistole (tzv. americká retuš) a později s využitím postupů počítačové grafiky. Absolutorium zaslouží série map Měsíce která vyvrcholila Rüklovým Atlasem Měsíce všeobecně uznávaným jak doma tak i v zahraničí. Atlas Měsíce byl několikrát vydán  nejen v češtině, ale postupně též v překladech do angličtiny, němčiny, francouzštiny, japonštiny a maďarštiny. Ing. Rükl se tak stal po Dr. Antonínu Bečvářovi teprve druhým českým astronomem, jehož kartografická astronomická díla používají astronomové na celém světě, protože v obou případech technicky předběhla svou dobu.

Pro Rüklovu tvorbu je charakteristická vysoká preciznost a technická dokonalost map i atlasů, ale i jejich estetická kvalita,  takže značná část jeho publikací vychází v četných nových vydáních, anebo se přebírá do jiných, zejména pak zahraničních, publikací. Namátkou jmenujme otočné mapy oblohy, poprvé vydané již v r. 1961, nebo nástěnné mapy severní a jižní oblohy (od r. 1969) a dále zejména mapy a atlasy Měsíce (od r. 1972), založené na snímcích z kosmických sond. Právě letos vyšel dnes už klasický Rüklův atlas Měsíce v několika jazykových mutacích v luxusním barevném provedení.

Velkého ohlasu ve světě se dočkaly i další Rüklovy publikace, týkající se souhvězdí a průvodců pro astronomy-amatéry, jež byly vydány prakticky ve všech světových jazycích od angličtiny po japonštinu. U nás se mohli čtenáři potěšit publikací, které vycházela od r. 1988 nejprve hlavně cizojazyčně pod názvem Obrazy z hlubin vesmíru, ale autor ji aktualizoval pro české vydání z r. 2007 pod titulem Pohledy do vesmíru.

Není divu, že zejména za mezinárodně proslulá díla získal Ing. Rükl významná domácí i zahraniční ocenění,  především Cenu ČAS Littera Astronomica za r. 2004 a čestné členství v ČAS. V témž roce obdržel náš letošní laureát  i Cenu Bruna H. Bürgela Astronomische Gesellschaft  za popularizaci astronomie v němčině, což je první takové ocenění neněmeckému autorovi. Již předtím v r. 2000 byl Antonín Rükl zvolen čestným členem ALPO (Association of Lunar and Planetary Observers) a  zároveň po něm Mezinárodní astronomická unie pojmenovala planetku č. 15395, kterou v r. 1997 objevil v Ondřejově Dr. Petr Pravec.  Odborná specializace Ing. Rükla  ho pak doslova předurčila k získání Koperníkovy i Keplerovy medaile ČAS.

Celoživotní soustředění autora na pečlivou práci i jeho pověstná skromnost způsobily, že autor nebývá příliš často ozářen mediálními reflektory. Proto je třeba při této slavnostní příležitosti připomenout, že letošní laureát Nušlovy ceny je celým svým životem úzce spjat s historií České, resp. Československé astronomické společnosti; patří mezi hrstku pamětníků, kteří ještě zažili dlouholetého předsedu ČAS prof. Františka Nušla. Rüklovo ocenění v době, kdy laureát oslavil své významné životní jubileum souběžně s 95. výročím vzniku ČAS, lze tedy chápat i jako povzbuzení pro jeho další práce v oboru astronomické kartografie.

(s využitím podkladů, které připravili navrhovatelé Ing. Jan Zahajský a Ing. Jaromír Jindra)




O autorovi

Jiří Grygar

Jiří Grygar

Jiří Grygar (*1936) studoval fyziku na MU v Brně a astronomii na UK v Praze. Vědeckou aspiranturu v astrofyzice absolvoval v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově, kde pak pracoval ve stelárním odd. do r. 1981. Od té doby až dosud je zaměstnán ve Fyzikálním ústavu ČSAV/AV v Řeži/Praze, v současné době v odd. astročásticové fyziky. Web: www.astronom.cz/grygar/

Štítky: Nušlova cena


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »