Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vesmírná videa: listopad a prosinec 2014

Vesmírná videa: listopad a prosinec 2014

Rosetta a Philae přejí pěkné Vánoce a šťastný nový rok 2015
Autor: ESA/Rosetta/Philae

Náš seriál bilancuje poslední dva měsíce roku 2014, ovšem byly to měsíce nabité mnoha událostmi. Jen startů raket je zde uvedeno osm a to jsou jen ty vybrané. Ohlédnutí si zaslouží jak mise Rosetta-Philae ke kometě (viz. také obrázek v titulce článku), tak testovací let lodi Orion. Opět se podíváme na kosmickou stanici a potažmo i na naši Zemi. Na videu uvidíme také vybuchující erupci na Slunci a živé video polárních září. Uplynulé období bylo slavné také díky nálezu meteoritu z bolidu 9. 12., ale takových bolidů bylo v uplynulém období více, jen ten náš je opět výjimečný. Pozitivní zpráva přišla se závěrem roku, Slovensko se také chystá do ESA (a ta letos slaví 50 let).

Přistání na kometě

Ne nechceme vás tu dokola nudit stále stejnými ukázkami, které už kolovaly světem v listopadu, ale jako ohlédnutí za napínavým přistáním na kometě doporučujeme alespoň seriál Once upon a time, na Youtube už i s českými titulky. Nejveseleji asi působí prozatím poslední díl, vložený níže.

Jak víme, zajímavý je další osud modulu Philae po přistání. Zajímavá animace, která názorně ukazuje, jak vysoko vůči kometárnímu jádru Philae vyskočil a kam přibližně dopadl, je už také k vidění na Youtube. Všimněte si poměru mezi jeho trajektorií a velikostí komety např. na konci videa. I když použitý model komety na videu není ještě z těch detailnějších, dobře se dá vidět, že konec prvního odskoku se udál někde za okrajem velkého kráteru a další osud je tak nejasný, ale modul je asi zaklíněn mezi skalisky někde v těchto místech, kam nyní nedopadá tolik slunečního záření. Snad se jej podaří vyfotit. Rosetta aktuálně sestoupí na nízkou oběžnou dráhu (což bylo v plánu tak jako tak, ale zlepší to rozlišovací schopnost kamery OSIRIS i NavCam).

Poslední video je oslavnou ódou na celou misi Rosetta-Philae. Úžasné 3D animace doprovází zvuk, který ESA nazvala „zpívající kometa“. Ať už si video pustíte se zvukem, nebo jej raději vypnete, rozhodně stojí za vidění.

Bolidy a Geminidy 2014

Období neuvěřitelně plodné na jasné meteory, neboli bolidy, máme právě za sebou. Z pohledu obyvatel Česka můžeme být právem hrdi, že byl natočen pád bolidu a dokonce i nalezen teprve 23. meteorit s rodokmenem. (Video je pořízeno z polské stanice amatérské bolidové sítě a v den publikování ještě nebylo zcela zřejmé, že neletěl nad Polskem). Unikátní je také video se spektrem bolidu, které pořídila kamera sítě EDMONd ve Valašském Meziříčí.

Bolidů bylo k vidění více, ale ten náš je asi všechny zastínil. Podobné pády se udály nad ruským Sverdlovskem (vidět je ale jen nějaké zjasnění za mraky), nad Oklahomou (existují dvě videa, ale i tak si nejsem jist pravostí) a nad Japonskem (opravdu pěkný bolid).

Poslední video z Japonska ve mě evokuje jasnou Tauridu, až na to, že tento roj má své maximum tak o dva měsíce dříve a tak šlo jen o shodu náhod. Ovšem v polovině prosince tu jeden pěkný roj byl, ale u nás jej bohužel dokonale skryla oblačnost. Jedno z nejlepších videí meteorického roje Geminid je níže.

Sluneční aktivita

Nebylo to špatné období. Obří skvrna, co se na Slunci vyskytovala v říjnu, nám sice už zapadla, ale vynahradily nám to jiné. Asi nejhezčí erupce nejsilnější kategorie X nastala 20. prosince. Erupci doprovází výrazné zjasnění, po němž se pod hlavním zdrojem erupce objevují jasnější obloučky a nakonec i výron hmoty z koróny. Téměř ideální divadlo. Ačkoli se to původně nečekalo, část hmoty poté zasáhla Zemi a způsobila slabší polární záře.

Videa polárních září v reálném čase jsme si už ukazovali, ale určitě stojí za vidění i záběry Thierry Legaulta, který točil v druhé polovině října. Je zvláštní dívat se na běžné video se stromy kývajícími se ve větru a vidět nad tím líně se převalující a neustále se proměňující záclony polární záře.

Orion

Vraťme se krátce také k další významné události kosmonautiky. Test lodi Orion proběhl neuvěřitelně bezchybně, snad až na absenci všech pěti nafouklých vaků, který mají na moři držet loď nepřevrácenou, pokud by nedosedla zcela přesně, jak má. Nádherných záběrů je na webu spousta, níže jsme vybrali jedno, které bychom určitě mohli vidět znova – přistání tak, jak by jej viděl astronaut na palubě. Další ještě pomocí textových odkazů: sestřih příprav Orionu z různých fází stavby a testů, video simulace celého testovacího letu, sestřih letu podle ULA, start rakety Delta IV Heavy, detailní pohled na startující raketu, přistání – letecké záběry, přistání – pohled z lodi na moři, vylovení kabiny a naložení do záchranné lodi.

Další starty raket

Zajímavých obrázků ze startů různých typů raket se sešlo v posledních dvou měsících mnoho. Níže je nejprve japonská H-IIA startující se sondou Hayabusa k asteroidu, dále sestřih ULA ze startu rakety Atlas V, čerstvé video ze startu Angary V, start rakety Sojuz z Francouzské Guayány a následuje noční start rakety Proton z Bajkonuru (obě videa doporučujeme sledovat déle než jen pár sekund). Předposlední video zachycuje start rakety GSLV MkIII, což je připravovaný indický nosič kosmických lodí. Poslední video se vrací k nešťastné raketě Antares z pohledu kamer blíže startovní rampě.

Mezinárodní vesmírná stanice a loď Sojuz

Posádku stanice dnes obvykle tvoří dvě trojice kosmonautů, které vozí lodě Sojuz. Zajímavé video z příprav Sojuzu, kde vidíme jeho zastrčení pod ochranný aerodynamický kryt rakety, je k vidění níže.

Stanici už asi znáte dobře, přesto můžeme vám pomoci videem, které je inovativní tím, že si stanici zevnitř můžete prohlédnout ve 3D. Stačí jen nasadit brýle.

V současnosti máme k dispozici množství záběrů pořizovaných přímo na stanici a tak se vyrojilo spoustu videí. Vybočují z nich dva sestřihy a protože si sám nejsem schopen vybrat, který je lepší, vkládám je níže oba.

(50 let) ESA / rok 2014

Tento díl byl opravdu nabitý. Co popřát závěrem? Aby i ten další rok byl stejně zajímavý. Čekají nás namátkou zatmění Slunce a průlet kolem Pluta a mnohé další. Poslední video patří Evropské vesmírné agentuře ESA, jejímž členem je také Česká republika a čerstvě to bude i Slovensko (17. 12. podepsalo dohodu o pětiletém přípravném období před právoplatným vstupem).

Souhrn zajímavých videí pro vás připravujeme ve spolupráci s Klubem astronomů Liberecka, pobočkou ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Modul Philae, Rosetta


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »