Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Vědci potvrdili kapalnou vodu v raném období Země

Vědci potvrdili kapalnou vodu v raném období Země

Australie.jpg
Výzkum, financovaný částečně NASA, potvrdil existenci kapalné vody na zemském povrchu před více než 4 miliardami let.

Vědci zjistili, že se na Zemi tvořily základy zemské kůry, eroze a opakující se sedimentace, již před 4,35 mld let. Objevili to při studiu krystalů zirkonu, tvořených během raného období historie Země (v prekambriu před 4,5 až 4 mld let). Výzkum byl prováděn v západoaustralské oblasti Jack Hill.

"NASA se zajímá, jak byla raná Země bohatá na kapalnou vodu. Jestliže se oceány vytvořily na začátku planetární historie, tak potom mohl i život," řekl Carl Pilcher, astrobiolog NASA ve Washingtonu. "Zjistíme-li, proč se vytvořily rané oceány na Zemi, pomůže nám to pochopit, kde jinde v této sluneční soustavě a v planetárních systémech kolem dalších hvězd, se mohly oceány a možná dokonce i život vytvořit."

"Tato práce poskytne přímý důkaz, že Země byla pravděpodobně obyvatelnou již 100 miliónů let po začátku jejího formování," řekl Bruce Runnegar, ředitel astrobiologického institutu NASA (NAI - NASA Astrobiology Institute at NASA Ames Research Center, Moffett Field, California), která část studií financovala.

Vedoucí pracovníci výzkumu E. Bruce Watson z Polytechnického institutu v New York (Department of Earth & Environmental Sciences at Rensselaer Polytechnic Institute, Troy, New York) a T. Mark Harrison z Australské národní university v Canberry a Kalifornské university v Los Angeles (Research School of Earth Sciences, Australian National University, Canberra and the University of California, Los Angeles) vymysleli novou metodu určování teploty, při které se horniny tvořily. Tým vyjmul a zkoumal více než 50.000 krystalů zirkonu o tloušťce lidského vlasu, které byly vystaveny přirozené erozi v Jack Hill. Z 50.000 zirkonů bylo jen pár stovek starších než 4,2 mld let. Teplota, při které horniny tají, udává podmínky, při kterých se tvořily.

"Horniny utvořené následkem tepelné energie při dopadu meteoritů, by byly úplně suché a tály by při teplotách větších než 900°C," řekl Harrison. "Naše studie naopak zjistily, že všechny tyto horniny tály při průměrné teplotě kolem 690°C. Voda, která je velmi silný katalyzátor, musela být přítomna v obrovském množství, aby horniny tály při tak relativně nízké teplotě."

Tento objev podporuje 4 roky starý názor Harrisonovy skupiny, že těžký izotop kyslíku v zirkonech je důkazem existence kapalné vody na nebo blízko zemského povrchu asi před 4,3 mld let.

Zdroj: www.spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »