Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Mimořádně velká sluneční aktivita

Mimořádně velká sluneční aktivita

2005_09_09.jpg
Na Slunci vyšla velká aktivní oblast, která 7. září 2005 byla příčinou 4. nejmohutnější erupce za posledních 15 let. Rentgenový snímek Slunce pořídil satelit GOES-12 dne 9. září 2005 v 10:35:47 SELČ.

Astronomové s 50% jistotou předpovídají, že během 24 hodin nastane na Slunci další velmi silná erupce nejvyšší třídy X. Takové sluneční erupce a únik koronální hmoty (CME - coronal mass ejections) mohou způsobit polární záře, geomagnetické bouře a poruchy rádiových vln (především vysokofrekvenční komunikace, mobily, záchranářské vysílačky apod.).

Zdrojem této aktivity je sluneční skvrna 798, která se po 14 dnech vrátila na přivrácenou stranu Slunce (ve druhé polovině srpna 2005 způsobila na Zemi polární záře). Od okamžiku, kdy se objevila na východním okraji slunečního disku způsobila velké zvýšení sluneční aktivity a dosud byly pozorovány 3 obrovské sluneční erupce: 7. září 2005 v 19:40 SELČ (kategorie X17), 8. září 2005 v 23:05 SELČ (kategorie X5), 9. září 2005 v 5:00 SELČ (kategorie X1).

Tato aktivní oblast (sluneční skvrna) je dostatečně veliká, abychom ji mohli pozorovat i bez dalekohledu "pouhým" okem. Pohlédnete-li přes svářečský filtr nebo brýle, které jste používali při zatmění Slunce, k mraky nezastíněnému Slunci, uvidíte na slunečním kotoučku malou "pihu", která zdobí jinak téměř čisté Slunce.

Zdroj: www.spaceweather.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »