Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  TP73: Obří sluneční skvrna na Slunci

TP73: Obří sluneční skvrna na Slunci

0808-5.jpg
I přesto, že v současné době se Slunce ve své jedenáctileté periodě nachází před minimem sluneční činnosti (má nastat v roce 2006) a lze na něm tedy pozorovat stále méně slunečních skvrn, již několik dní je na Slunci pozorovatelná obří sluneční skvrna. Má průměr přibližně 50 000 km (to odpovídá velikosti planety Neptun), je tedy téměř 4 x větší než naše Země. Skupina, ve které se tato velká sluneční skvrna nachází, vyšla 7.9.2005 a byla astronomy označena jako skupina č. 0808, měla ovšem z minulé otočky Slunce svého předchůdce - skupinu č. 0798.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 73 z 15. září 2005

Aktivní oblast NOAA 0808 vyfotografovaná na observatoři Astronomického ústavu v Ondřejově dne 12. září 2005.

Vývoj skupiny slunečních skvrn č. 0808, fotografie jsou pořízené na observatoři Astronomického ústavu v Ondřejově:

datum snímek plocha oblasti
na Slunci
v miliontinách polokoule Slunce
počet skvrn
8.9.2005
0808-1.jpg
51014
9.9.2005
0808-2.jpg
143038
10.9.2005
0808-3.jpg
140038
11.9.2005
0808-4.jpg
125080
12.9.2005
0808-5.jpg
84052
13.9.2005
0808-6.jpg
84074

Sluneční skvrnu, přesněji řečeno aktivní oblast na Slunci, ve které se tato skvrna nachází, doprovází velká erupční aktivita. Do dnešního dne tato aktivní oblast vyprodukovala 19 erupcí střední velikosti (typu M) a 9 erupcí velké velikosti (typu X). Největší erupce z této aktivní oblasti byla zaznamenána 7.9.2005, jejíž velikost satelity GOES změřily jako X 17.0. Stala se tak po erupci z 28.10.2003 čtvrtou největší sluneční erupcí zaznamenanou od roku 1978.

Přehled největších slunečních erupcí zaznamenaných od roku 1978:

4. 11.2003X 28 (vůbec největší dosud zaznamenaná erupce)
2. 4.2001X 20
16. 8.1989X 20
28. 10.2003X 17.2
7. 9. 2005X 17.0

Poznámka: mohutnost (klasifikace) erupcí je odvozena od jejich měkké rentgenové emise.

Po několika dnech se v České republice zlepšilo počasí, a tak rozhodně stojí zato, aby se zájemci přišli podívat na hvězdárny a dalekohledem opatřeným slunečním filtrem se na strukturu této nebývale velké sluneční skvrny i celé aktivní oblasti podívali. Ti, kteří ještě neztratili filtry nebo speciální brýle používané např. v roce 1999 k pozorování zatmění Slunce nebo v roce 2004 k pozorování přechodu planety Venuše před Sluncem, je mohou oprášit a podívat se na Slunce. Skvrna je tak velká, že ji lze snadno pozorovat i pouhým okem. V těchto dnech se skvrna nachází pod středem slunečního kotouče a bude při pohledu očima přes sluneční filtr postupně postupovat k pravému okraji Slunce. Použít lze i svářečské filtry hustoty č. 13. V případě pozorování dalekohledem nezapomeňte, že pohled do dalekohledu bez speciálního filtru na pozorování Slunce by Vás mohl definitivně připravit o zrak!!

Kdo nemá možnost podívat se na "živé" Slunce, může aktuální podobu Slunce v různých vlnových délkách sledovat na www.astro.cz/obloha/slunce/, kde jsou k dispozici on-line snímky z družice SOHO.

Pozornost ke Slunci se upře ještě 3. října 2005, kdy u nás nastane částečné zatmění Slunce. Podrobnosti o tomto úkazu přineseme v další tiskové informaci.

Tiskové prohlášení je možné stáhout ve formátu MS Word




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »