Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Vědci spatřili světlo prvních hvězd ve vesmíru

Vědci spatřili světlo prvních hvězd ve vesmíru

Spitzer Space Telescope
Spitzer Space Telescope
Vědci pomocí dalekohledu Spitzer (Spitzer Space Telescope) možná objevili světlo, které může pocházet z nejranější objektů ve vesmíru.

Při pozorování infračervenými kamerami na palubě dalekohledu Spitzer bylo zaregistrováno záření z doby před více než 13 miliardami let, tedy z doby, kdy po Velkém třesku byl vesmír ještě "neprůhledný". Toto světlo by mohlo pocházet z nejranějších hvězd nebo snad z horkého plynu, který pohlcovaly první černé díry. Vědecký tým z Goddardova střediska vesmírných letů (NASA Goddard Space Flight Center in Greenbelt, Md.), přirovnal toto pozorování ke svitu vzdáleného města viditelného v noci z letadla. Světlo je příliš vzdálené a slabé, abychom rozlišili jednotlivé objekty.

"Myslíme si, že pozorujeme celkové světlo miliónů prvních objektů, které vznikly ve vesmíru," řekl Dr. Alexandr Kashlinsky. "Objekty už dávno zanikly, ale jejich světlo ještě cestovalo vesmírem."

Podle současných teorií vesmír, čas i hmota vznikly Velkým třeskem před 13,7 miliardami let. Ale až po 200 miliónech let začalo údobí světla prvních hvězd, vesmír se "zprůhlednil" pro elektromagnetické záření. První hvězdy byly více než 100krát hmotnější než naše Slunce a extrémně horké, jasné a žily jen krátce, svítily jen pár miliónů let. Tyto hvězdy tzv. Populace III zářily především v ultrafialovém světle. Toto světlo by nyní mělo být díky rudému posuvu pozorovatelné v infračervené oblasti spektra.

Tento nový Spitzerův objev souhlasí s pozorováními z americké družice COBE (Cosmic Bakground Explorer), z roku 1990, která objevila ve vesmíru infračervené záření, které není možno přiřadit žádné z dnes známým hvězd. To také podporují pozorování z americké družice WMAP (Wilkinson Microwave Anisotropy Probe) z roku 2003, na jejichž základě se usuzuje, že první hvězdy byly zažehnuty v období 200 až 400 miliónů let po Velkém třesku.

Horní snímek ze Spitzerova dalekohledu ukazuje hvězdy a galaxie v souhvězdí Draka. Na dolním snímku je výsledek po odečtení všech objektů v popředí. Zbývající světlé objekty by mohly být první hvězdy ve vesmíru. (Credit: NASA/GSFC/JPL-Caltech)

Zdroj: www.sciencedaily.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



34. vesmírný týden 2026

34. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 8. do 23. 8. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou nízko už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, přidává se Jupiter, a naopak mizí Merkur. Aktivita Slunce je nízká. V galerii se ohlížíme za uplynulým parádním večerním zatměním. Na ISS dojde k dalšímu výstupu do volného kosmu dvojice Američan-Francouzka. Před 380 lety se narodil významný anglický astronom John Flamsteed.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Supernova AT2026yly

Supernova AT2020yly mag15 dalekohledem Seestar30

Další informace »