Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Inaugurace Pierre Auger Observatory

Inaugurace Pierre Auger Observatory

PAOVJEZD.jpg
Od našeho jihoamerického dopisovatele, Malargue, Argentina.

V těchto dnech proběhla v argentinském Malargue a okolí v provincii Mendoza inaugurace Pierre Auger Observatory (observatoř pro výzkum kosmického záření o extremních energiích), která začala získávat vědecké údaje již od ledna 2004, protože je budována modulovým způsobem. V současné době je instalováno přes 1000 pozemních detektorů (z plánovaného počtu 1600) a 18 světelných dalekohledů (z plánovaných 24).

14.11. - doplněno o fotografie

Ve čtvrtek 10. 11. 2005 se uskutečnilo slavnostní zasedání za účasti oficiálních představitelů 15 zemí, které se účastnily výstavby observatoře. Českou republiku zastupovali Ing. Karel Jungwirth, DrSc. (ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR), RNDr. Jan Řídký, CSc. (představitel ČR v mezinárodním řídícím výboru PAO), Prof. RNDr. Miroslav Hrabovský, DrSc. (vedoucí Společné laboratoře optiky FZU a UP v Olomouci) a velvyslanec ČR v Argentině Ing. František Padelek. Na zasedání promluvili současný vědecký mluvčí PAO Prof. Alan Watson (U. Leeds, UK) o historii výzkumu kosmického záření a počátcích koncepce PAO, vědecký manažer projektu PAO Dr. Paul Mantsch (U. Chicago) o hlavních etapách výstavby PAO v Argentině a první vědecký mluvčí PAO prof. Jim Cronin (U. Chicago) o prvních vědeckých výsledcích PAO, dosazených od ledna 2004 do léta 2005.

Poté následovalo odhalení skleněné plastiky, kde jsou vyleptána jména zúčastněných zemí, na prostranství před řídícím centrem PAO v Malargue. Pod vedením prof. Cronina a předsedkyně řídícho výboru PAO Prof. Terezy Dova (U. La Plata) vykonali slavnostní akt studenti a doktorandi z účastnických států včetně dvou doktorandů z ČR.

Jelikož observatoř se rozkládá na ploše 3 tis. čtv. kilometrů v pampě, byl celý další den 11.11. věnován exkurzím do terénu, kde účastníci slavnosti navštívili jednak řídící centrum pro sběr a zpracování dat z pozemních i atmosférických detektorů kosmického záření a jednak některé pozemní detektory i nejvzdálenější stanici se světelnými dalekohledy na návrší Los Morados, vzdálenou asi 80 km jízdy terénem pampy.

V sobotu 12.11. byla pro veřejnost otevřena v řídícím centru výstava s ukázkami přístrojů a metod zpracování měření této dnes již nejvetší a technicky nejpokročilejší observatoře pro výzkum kosmického záření o extrémních energiích na světě.

Od neděle 13.11. probíhá na PAO obvyklé výroční zasedání fyziků, astronomů a techniků z účastnických zemí, na nich se jednak posuzují dosažené výsledky a jednak připravuje harmonogram prací pro dokončení observatoře na přelomu let 2006/07. Česká delegace má na zasedání 8 členů; jde o vědecké pracovníky a doktorandy z Fyzikálního ústavu AV ČR v Praze a ze Společné laboratoře optiky Fyzikálního ústavu AV ČR a Univerzity Palackého v Olomouci.

STATy.jpg
Vlajky zemi, ktere se podilely na vystavbe observatore Pierra Augera [PAO]
CZVLAJKA.jpg
Vlajky ucastnickych zemi na prostranstvi pred ridicim centrem PAO
FPAJRID.jpg
Velvyslanec CR v Argentine F. Padelek a Dr. J. Ridky v montazni hale PAO
JCTDAWPM.jpg
Prof. J. Cronin, Prof. T. Dova, Prof. A. Watson a Dr. P. Mantsch
JRPMFPKJ.jpg
Dr. J. Ridky, Dr. P. Mantsch, Ing. F. Padelek a Ing. K. Jungwirth v hale PAO
KJFPMHAW.jpg
Ing. Jungwirth, Ing. Padelek, Prof. M. Hrabovsky a Prof. A. Watson
KJFPMHRS.jpg
K. Jungwirth, F. Padelek, M. Hrabovsky a doktorand M. S~mi'da ve velinu
MEMORIAL.jpg
Sklenena plastika pred ridicim centrem PAO se jmeny ucastnickych statu
MPPTFPRS.jpg
Doktorandi M. Prouza a R. Smida, Dr. P. Travnicek a F. Padelek ve velinu
PAOHQ.jpg
Ridici centrum PAO s antennim stozarem pro sber dat v Malargue
PAOVJEZD.jpg
Emblem PAO u vjezdu k ridicimu centru v Malargue
PASKMIKE.jpg
Prestrizeni pasky u sklenene plastiky organizuje J. Cronin [ve svetlem saku zady ke kamere]. Vlevo mezi doktorandy M. Prouza [kostk. kosile]
PMFPKJ.jpg
P. Mantsch, J. Ridky, F. Padelek a K. Jungwirth v montazni hale PAO




O autorovi

Jiří Grygar

Jiří Grygar

Jiří Grygar (*1936) studoval fyziku na MU v Brně a astronomii na UK v Praze. Vědeckou aspiranturu v astrofyzice absolvoval v Astronomickém ústavu ČSAV v Ondřejově, kde pak pracoval ve stelárním odd. do r. 1981. Od té doby až dosud je zaměstnán ve Fyzikálním ústavu ČSAV/AV v Řeži/Praze, v současné době v odd. astročásticové fyziky. Web: www.astronom.cz/grygar/



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »