Úspěšný start první navigační družice Galileo

Cílem současné družice (počátkem roku 2006 ji bude následovat i sesterský satelit GIOVE-B) není zajistit operační provoz systému Galileo, ale provést přímo ve vesmíru nezbytné technologické testy předtím, než se začne s vypouštěním tří desítek operačních družic:

• Ověřit nové technologie vyvinuté v Evropě právě pro systém Galileo.
• Prokázat schopnost určovat přesně oběžnou dráhu (s odchylkou 50 cm) a přesně synchronizovat čas, což bude klíčové pro funkčnost celého systému Galileo.
• Zajistit komunikační frekvence pro operační systém (v případě jejich nevyužití by hrozilo, že "propadnou" - Mezinárodní telekomunikační unie přiděluje frekvence jen na určitou dobu a v případě jejich nevyužití jedná o přidělení znovu).
• Charakterizovat radiační prostředí na středních oběžných drahách (výška 23222 km nad zemským povrchem), kde se budou operační satelity pohybovat.

Podobný systém přitom už provozují USA (GPS - Global Positioning System) či Rusko (Glonass). Na otázku, proč Evropa přichází s vlastním systémem, když podobné už dlouhé roky fungují, odpovídá ing. Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře (která představuje národní kontaktní bod pro systém Galileo v ČR - viz níže): "Družicový navigační systém je strategickou záležitostí. Třeba GPS kontroluje americká armáda, což poněkud brání průniku této technologie do každodenního života. Právě to, že Galileo bude civilní systém s normálním komerčním provozem a zárukami dostupnosti, představuje jeho největší devizu."

Dalšími výhodami systému Galileo bude jeho přesnost: umožní pracovat s odchylkou jednoho jediného metru. Současné systémy to sice umožňují také, ale pouze pro své provozovatele (tedy pro vojenské složky). Pro nearmádní aplikace je signál záměrně zkreslován, aby takováto přesnost nebyla dosažitelná. Družice systému Galileo se kromě toho budou pohybovat na oběžných drahách s vysokým sklonem k rovníku, takže budou "zalétat" i nad severnější oblasti zeměkoule - kde je kvalitní pokrytí dosavadními systémy nedostatečné.

Galileo je prvním společným projektem Evropské unie reprezentované Evropskou komisí (EK) a Evropskou kosmickou agenturou (ESA). EK je odpovědná za řešení politických otázek souvisejících se stavbou systému a za požadavky vyplývající z jednání na vysoké úrovni. Komise také zadala vypracování studií o celkové architektuře, ekonomické prospěšnosti a uživatelích systému. ESA odpovídá za vývoj a zprovoznění družicové části systému a navazujícího pozemního zařízení. Nová technologická řešení zahrnují např. vývoj velice přesných hodin pro palubní aparaturu družice, generátor signálu, zesilovače, antény a převaděče.

Česká republika se na budování systému podílí coby člen EU. Kromě toho k prvnímu říjnu 2005 založilo Ministerstvo dopravy ČR ve spolupráci s Českou kosmickou kanceláří právě na půdě druhé jmenované instituce národní kontaktní bod systému Galileo - místo, kde může odborná i laická veřejnost získat další informace.

Systém Galileo: fakta a zajímavosti

• První dvojice zkušebních družic se jmenuje GIOVE, což představuje zkratku anglického Galileo In-Orbit Validation Element (Ověřovací součást systému Galileo) a zároveň je to italsky Jupiter - jehož pozorováním se Galileo Galilei (po němž je systém pojmenovaný) proslavil.
• Družice GIOVE-A a GIOVE-B nejsou identická "dvojčata". Plní sice podobné úkoly, a to i ve vzájemné spojitosti, ale jinak jsou dvěma poměrně odlišnými tělesy od dvojice dodavatelů. Satelit GIOVE-A je vyrobený britskou společností Surrey Space Technology Limited, "béčko" konsorciem Galileo Industries (tvoří jej Alcatel Space Industries, Alenia Spazio, Astrium GbmH, Astrium Ltd. a Galileo Sistemas y Servicios).
• O získání kontraktu na vybudování a provozování systému Galileo se dnes uchází konsorcium složené ze všech hlavních evropských firem na poli letectví a kosmonautiky. Konečná smlouva by měla být podepsána v polovině roku 2006.
• Kompletní systém Galileo by měl být zprovozněný po roce 2010, přičemž se bude skládat ze třiceti družic (27 operačních plus tři záložní přímo na oběžné dráze - přitom u tyto záložní budou aktivní, takže ještě zvýší přesnost systému) na třech oběžných drahách. Vynášet jej mají evropské rakety Ariane-5 a ruské nosiče Sojuz.
• Kromě zemí EU se na programu Galileo podílejí také Čína, Izrael a Ukrajina. Jednání s dalšími partnery (za všechny jmenujme např. Argentina, Austrálie, Brazílie, Chile, Indie, Jižní Korea, Kanada, Maroko či Mexiko) zatím probíhají.
• Cena systému do okamžiku zahájení jeho provozu, bude činit podle současných plánů 3,4 mld. euro. Evropská kosmická agentura ESA se má podílet částkou 15 až 20 procent a podíl soukromého sektoru bude představovat 1,5 mld. euro. Zbytek zajistí Evropská komise ze společného rozpočtu EU. Na financování systému se tedy bude podílet i Česká republika, ale dosud nebylo o přesném příspěvku jednotlivých států rozhodnuto.

O České kosmické kanceláři

Česká kosmická kancelář (ČKK) byla založena v roce 2003 a slouží jako informační a poradenské centrum v oblasti kosmických aktivit včetně mezinárodní spolupráce. ČKK je kontaktní organizací pro spolupráci s ESA (Evropskou kosmickou agenturou). Funguje jako prostředník pro navazování kontaktů mezi českými a mezinárodními institucemi v oblasti kosmonautiky. Mezi další cíle ČKK patří rozvoj vědeckého výzkumu kosmického prostoru i kosmických objektů a rozvoj průmyslové kosmické aktivity a komercionalizace kosmických technologií.