Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Malé a chladné hvězdy mohou být klíčem k pochopení změn klimatu

Malé a chladné hvězdy mohou být klíčem k pochopení změn klimatu

V374Pegasi.jpg
Nová pozorování malé hvězdičky v souhvězdí Pegasa poskytla mj. nový pohled na Slunce a jeho možné vlivy na Zemi.

Mezinárodní tým astronomů, zahrnující rovněž pracovníky University of St Andrews, navrhl vysvětlení, jak hvězdy včetně našeho Slunce generují svá magnetická pole. Nová teorie může kromě toho pomoci vysvětlit, jak změny magnetického pole Slunce ovlivňují zemské klima.

Astronomové z Francie a Skotska učinili velmi důležitý objev, když studovali malou a studenou hvězdu, vzdálenou 20 světelných let od Země. Použili přitom novou metodu ke zhotovení mapy magnetického pole hvězdy a zjistili, že tato hvězda má velmi jednoduché magnetické pole, podobně jako Země.

Vědci k tomu říkají: "Výzkum magnetických polí hvězd je novou možností, jak nepřímo studovat magnetické pole našeho Slunce. Slunce je proměnná hvězda a změny jeho magnetického pole, přestože jsou malé, ovlivňují zemské klima. Astronomové se domnívají, že dobře zdokumentovaný pokles sluneční aktivity je velmi pravděpodobnou příčinou tzv. malé doby ledové, tj. studeného období, které převládalo na Zemi od 15. do 18. století."

Hvězda s označením V374 Pegasi se nachází v souhvězdí Pegasa a od Země je vzdálena 20 světelných let. Přestože se jedná o jednu z nejbližších hvězd, je 100krát slabší než hvězdy viditelné pouhým okem. Je to velmi malá a studená hvězda. Její průměr se rovná jedné třetině průměru Slunce a její povrchová teplota dosahuje pouhých 2900 °C (povrchová teplota Slunce je 5500 °C).

Astronomové důkladně studovali magnetické pole hvězdy pomocí nejcitlivějšího přístroje na světě, který je v současné době instalován na dalekohledu CFHT na Havajských ostrovech (University of Hawaii). Nový přístroj byl vyvinut na Observatoire Midi-Pyrenees (Francie) pro výzkum a studium magnetických polí hvězd. Je schopen studovat magnetická pole malých hvězd, jako je například V374 Peg, které jsou velmi "těžkými" objekty pro detailní pozorování. Astronomové byli velice překvapeni zjištěním, že magnetické pole této hvězdy má docela jednoduchou formu.

"Astronomové dříve předpokládali, že magnetické pole tak malých a studených hvězd by mělo být velmi chaotické a méně uspořádané, než pozorujeme u Slunce. Nová pozorování místo toho ukazují, že velmi studená hvězda V374 Peg má velmi jednoduchou uspořádanou strukturu magnetického pole, dosti podobnou zemskému magnetickému poli. To nás velice překvapilo," vysvětlují autoři článku, publikovaném 3. 2. 2006 v časopise Science.

Další výzkumy podobných hvězd mohou být jakýmsi vodítkem k pochopení stavby samotného Slunce a jeho vlivů na Zemi. V článku v časopise Science se dále píše: "Změny na Slunci jsou připisovány dlouhoperiodickým změnám magnetického pole, které Slunce produkuje ve svém nitru, jehož mechanismu fyzikové ještě zcela neporozuměli. Je problém pochopit a porozumět chorobě jednoho pacienta. Avšak studiem stavu dalších podobných hvězd budeme schopni zjistit nové údaje o vnitřní stavbě a pochopit tak jeho další vývoj."

Animaci magnetického pole hvězdy V374 Peg najdete například zde.

Zdroj: spaceref.com a cfht.hawaii.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »