Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Minisondy pro výzkum Marsu

Minisondy pro výzkum Marsu

microbots-model-enlarged.jpg
Inženýři a vědci MIT představili svou vizi pro budoucí výzkum Marsu: velké množství sond, každá o velikosti basebalového míče, které by byly rozmístěny po celém povrchu planety.

Každá sonda by vážila okolo 100 gramů (4 unce) a měla by svůj vlastní malý palivový článek. "Mohla by hopsat daleko, dlouhou dobu, jen za použití několika gramů paliva," řekl Steven Dubowsky, profesor MIT (Massachusetts Institute of Technology, Cambridge) a vedoucí projektu.

microbots-mars-enlarged.jpg
Umělé "svaly" uvnitř sondy jí umožní poskočit průměrně 6krát za hodinu, maximální rychlostí 60 poskoků za hodinu. Zařízení urazí dráhu asi 1,5 m za poskok; mohou se také odrážet nebo válet. Podle Dubowskyho do 30 dnů mohou sondy pokrýt území o rozloze kolem 130 km2.

Každá sonda ponese různé typy čidel, včetně kamer a vnějších senzorů. Sondy jsou zhotovené z odolného a lehkého plastu, který bude odolný vůči extrémně nízkým teplotám na Marsu. Palivové články budou poskytovat dostatečné teplo, aby udržely elektroniku a senzory funkční.

Tisíc sond má stejný objem i hmotnost jako marsovský rover Spirit. Těchto 1 000 minisond, opatřených palivovými články, pokryje obrovskou oblast, která je v současnosti mimo dosah roveru Spirit, včetně prozkoumání vzdáleného a skalnatého terénu, v němž se Spirit nemůže pohybovat. Minisondy by mohly vstoupit do vyschlých koryt řek, kaňonů nebo vzhledem ke svým malým rozměrům i dovnitř prohlubní a dutin.

"Jednou z hlavních výhod maličkých sond je, že při ztrátě několika ze stovek nebo tisíce sond, vyslaných do zrádné oblasti, by nebyla ohrožená celá mise," řekl Dubowsky. A ještě dodal: "Jistě jste ochotni obětovat některé z těchto 1 000 koulí, abyste získali informace z nepřístupných oblastí."

Lokální počítačovou sítí (LAN - Local Area Network) by minisondy byly stále ve styku s blízkou sondou, která by veškerá informace přenášela zpět na Zem.

Dubowskyho tým odhaduje, že minisondy by mohly být vyslány na Mars do 10 let, zatím jsou naplánovány pozemské testy v oblasti Nového Mexika, aby se ověřila jejich schopnost vypořádat se s nerovným terénem na Marsu. Proto spolupracují i s Penelope Boston(ovou), zabývající se výzkumem jeskyní a krasových oblastí (Institute of Mining and Technology, New Mexico).

Autoři navrhují pro minisondy i jiné, pozemské využití: záchranné mise ve zřícených budovách nebo na dalších nebezpečných místech nebo také v boji proti terorismu (např. hledání teroristů v jeskyních).

Obrázky:
Minisonda. Credit: Illustration / Gus Frederick
Jejich rozmístění na povrchu Marsu. Credit: Illustration courtesy / Stephen Dubowsky

Zdroj: http://www.spaceflightnow.com a MIT
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



30. vesmírný týden 2026

30. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 7. do 26. 7. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše. Ráno je vidět Saturn a slabý Neptun, nízko nad severovýchodem také Mars a Uran. Aktivita Slunce je zřejmě jen přechodně nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2. Super Heavy Starship nakonec v noci na pátek po zážehu motorů neodstartovala k plánovanému 13. letu, odklad znamená další pokus v tomto týdnu. Před 15 lety jsme mohli naposledy sledovat na obloze raketoplán.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

konjunkce venuse mesic

17.07. 22:08

Další informace »