logo ČAS

Česká astronomická společnost

Registrace k odběru novinek
Domů ČAS Články Akce Obloha Download Rady Media Kontakt

Snímek dne
Potenciálně obyvatelné měsíce
ČAM Srpen 2014
Česká astrofotografie měsíce
Stopy světla
Radovan Mrllák
Stopy světla Foto: Radovan Mrllák
Slunce a Měsíc
Slunce fáze Měsíce
Podivný hurikán na Saturnu 2006.11.13 15:39
Saturn_Stormy_a.jpg Kosmická sonda Cassini pozorovala na Saturnu podivnou bouři o velikosti dvě třetiny průměru Země. Něco, co dosud na žádné planetě nebylo pozorováno.
Bouře o průměru asi 8.000 km má dobře vyvinuté oko, stejně jako pozemské hurikány. Ale od nich se zcela liší. Tento obrovský "hurikán" na Saturnu vyfotografovala kosmická sonda Cassini. Vítr rotuje okolo jižního pólu rychlostí 560 km/h ve směru pohybu hodinových ručiček (opačně než na jižním pólu Země). Dosud nejvyšší změřená rychlost v pozemském hurikánu je 305 km/h. Mraky v bouřkovém prstenci se nachází o 30 až 75 km výše než centrální oko bouře, tj. 2 - 5krát výše než u hurikánů na Zemi.

"Vypadá to jako hurikán, ale nechová se to jako hurikán," řekl Andrew Ingersoll, člen týmu, který zpracovává snímky ze sondy Cassini (California Institute of Technology, Pasadena). "Ať je to cokoliv, zaměříme se na výzkum oka této bouře a zjistíme, proč tam je."

Bouřkové oko i vír mraků se podobá pozemskému hurikánu. Vědci ale zatím neví, zda "pohonem" Saturnovy bouře jsou proudy vlhkého vzduchu jako u normální vichřice. Ale tmavé bouřkové oko u pólu, hradba a spirální ramena mraků naznačují, že se jedná o "stejné" hurikány.

Bouře na Saturnu se nachází u pólu a nepohybuje se nad povrchem planety jako je tomu u pozemských hurikánů. Ale teprve další výzkum nám prozradí, zda je bouřkové oko a systém oblačnosti pevně "uzamčen" na jednom místě. Dosud pozorovaná Rudá skvrna na Jupiteru i další menší bouře na Jupiteru a Saturnu nemají bouřkové oko.

"Vypadá to, že jasná obloha nad okem sahá hluboko, přibližně 2krát hlouběji než je obvyklá úroveň oblačnosti pozorované na Saturnu," řekl Kevin Baines, člen týmu Cassini (NASA's Jet Propulsion Laboratory, Pasadena), který zpracovává vizuální a infračervené snímky ze spektrometru. "To nám umožňuje dosud nejhlubší pohled do Saturna v širokém pásmu vlnových délek a odhalí tajemství tmavých mraků ve spodní části oka."

"Vítr slábne s výškou a atmosféra se jako ve výlevce stlačuje a ohřívá nad jižním pólem," řekl Richard Achterberg, člen týmu Cassini (Goddard Spaceflight Center, Greenbelt, Maryland), který zpracovává snímky z infračerveného spektrometru.

Objev této bouře nabízí "okno" do Saturna. Již předchozí pozorování dalekohledem Keck I (Mauna Kea, Havaj) prokázalo zvýšení teploty na jižním pólu Saturnu o 2,2°C (4°F). Na jižní polokouli Saturnu je v současné době léto.

Saturn_Stormy.gif Obrázek byl vytvořen ze 14 snímků, které byly pořízeny sondou Cassini 11. října 2006 v průběhu 3 hodin. Vzdálenost Casiini od povrchu Saturna byla asi 340.000 km. Rozlišovací schopnost snímků, pořízených širokoúhlou infračervenou kamerou (752 nanometrů), je 17 km na pixel. Credit: NASA/JPL/Space Science Institute

Saturn_Stormy_b.jpg Čtyři jednobarevné snímky byly získány kamerou ISS (Imaging Science Subsystem) a barevné ve spodní řadě (modrý a červený snímek) pak vizuálním a infračerveným spektrometrem VIMS (Visual and Infrared Mapping Spectrometer). Snímky jsou uspořádati podle rostoucí vlnové délky v nanometrech: (horní řada) 460 nm, 752 nm, 728 nm; (spodní řada) 890 nm, 2800 nm a 5000 nm. Credit: NASA/JPL/SSI/University of Arizona

Saturn_Stormy_c.jpg Infračervený snímek Saturnova jižního pólu je složený z dat ze stejného pozorovacího období. Snímky byly pořízeny infračerveným spektrometrem CIRS (Infrared Spectrometer) a kamerou ISS (Imaging Science Subsystem). Barvy odpovídají teplotám v Kelvinech - nevelké horké místo nad pólem má podobnou velikosti jako "oko" hurikánu. Dále jsou na snímku znázorněny planetární souřadnice (šířka a délka). Credit: NASA/JPL/Space Science Institute/GSFC

Další obrázky a videa:
www.nasa.gov/cassini
saturn.jpl.nasa.gov
ciclops.org

Zdroj: ww.space.com a www.nasa.gov (Cassini)
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

  Hromadová Miroslava   Zobrazeno: 8263x   Tisk
Noc Vědců 2014
160. výročí barona Artura Krause
Soutěž: Sviťme si na cestu... 2014
Žereme vesmír@Hvězdárna a Planetárium Brno

Slovníček pojmů
Složky a projekty ČAS

Planetárium: Astronom Zdeněk Moravec povypráví o tom, jak na teplické hvězdárně pozorují zákryty hvězd planetkami, a pozve vás k prohlídce nového dalekohledu.
Stránky, Zvukový archiv
09.18 22:00 Nezařazeno K. Mokrý

Den českého průmyslu v ESO:

30. září 2014 pořádá ESO ve své centrále v Garchingu (Německo) setkání určené českým průmyslovým a obchodním společnostem. Přítomní zástupci českých společností a ústavů dostanou informace o ESO, bude jim představen dalekohled E-ELT a vysvětleny oblasti, ve kterých je možno se účastnit průmyslové spolupráce s ESO. Bližší informace najdete na stránkách Evropské jižní observatoře: Czech Industry Day.

09.16 09:31 Nezařazeno S. Ehlerová

Fotografie z konference: Od 12. do 14. září se v Litomyšli konala konference o výzkumu proměnných hvězd a exoplanet, kterou pořádala Sekce proměnných hvězd a exoplanet. Fotografie z konference si můžete prohlédnout ZDE.

Skupinové foto účastníků konfrence Foto: Martin Mašek

09.16 02:00 Nezařazeno M. Mašek

Místo přistání na kometě vybráno: ... bude to J. Takže teď ještě hodně štěstí Philae. Zdroj
09.15 22:45 Kosmo M. Gembec

Přistání na kometě: Právě tento víkend se schází ve francouzském Toulouse vědci, technici a manažeři, aby zúžili výběr přistávacích míst na kometě Čurjumov-Gerasimenko pro evropský modul Philae. Pět možných lokací bylo dle snímků Rosetty navrženo ještě v srpnu, snad dnes se výběr zmenší na dvě: hlavní a záložní.
09.14 12:46 Kosmo V. Straka

Archiv novinek
Astro.cz v cizím jazyce