Vzácné černé diamanty, které byly nalezeny pouze v Brazílii a Středoafrické republice, podle nového výzkumu mohou pocházet z vesmíru.
Protože černé diamanty byly nalezen pouze na dvou místech, ale nikdy ne v tradičním diamantem nalezišti, jsou někteří vědci přesvědčeni, že na Zem přiletěly z vesmíru. Navíc je hádankou jejich pórovitost (obrázek: neopracovaný černý diamant z Brazílie; kredit: Steve Haggerty). V hloubkách asi 200 km pod povrchem Země za vysokých teplot a tlaků se plyn v hornině neudrží a proto vznikne „obyčejný“ diamant.
Geolog Stephen Haggerty (Florida International University, Miami) je přesvědčen, že diamanty přiletěly z velké dálky a před miliardou let jako asteroidy dopadly na Zem; v době, kdy planeta i Měsíc byly silně bombardovány kosmickým materiálem. Stáří diamantu je někde mezi 2,6 až 3,8 miliardami let.
„V té době tvořily Jižní Amerika a Afrika jeden kontinent, což by mohlo být odpovědné za výskyt diamantů v současnosti na dvou kontinentech,“ řekl Haggerty. Je přesvědčen, že tyto černé diamanty v minulosti vznikly u jiné hvězdy než je naše Slunce. Při jejich výzkumu, který probíhal na infračerveném synchrotronu v americké laboratoři BNL (Brookhaven National Laboratory, New York), byl v diamantech objeven vodík, což podporuje teorii, že vznikly v mezihvězdném prostoru, který je bohatý na vodík.
Diamantový prach, z něhož se černé diamanty tvořily, mohl být uvolněn při výbuchu supernovy před miliardou let. Podle Haggerta diamantový prach se pak stal součástí prachoplynného mezihvězdného oblaku, kde postupně tvořil větší shluky až uvízl v asteroidech „jako švestky v pudinku“.
Nový spektrální výzkum černých diamantů ukázal, že se podobají diamantům, které byly nalezeny v meteoritech.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 7. do 26. 7. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše. Ráno je vidět Saturn a slabý Neptun, nízko nad severovýchodem také Mars a Uran. Aktivita Slunce je zřejmě jen přechodně nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2. Super Heavy Starship nakonec v noci na pátek po zážehu motorů neodstartovala k plánovanému 13. letu, odklad znamená další pokus v tomto týdnu. Před 15 lety jsme mohli naposledy sledovat na obloze raketoplán.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“
„Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co